Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kyselina asparagová (někdy též špatně označovaná jako kyselina aspartová) patří mezi ne-esenciální biogenní aminokyseliny. Tato její odborná definice vyjadřuje, že jednak jako biogenní (s dalšími 20 aminokyselinami patří) mezi základní stavební kameny bílkovin a jednak jako ne-esenciální si ji tělo umí vytvořit samo a není nezbytné její potřebu pokrývat pouze potravou. V organismu se vyskytuje ve formě své konjugované zásady, aspartátu. Jinak ji ale můžeme najít i v různých složkách potravy – obsahují ji mléčné výrobky, hovězí a drůbeží maso, melasa a cukrová třtina.
Kyselina asparagová hraje důležitou roli v metabolismu, je účastníkem řady biochemických pochodů. Například u rostlin a mikroorganismů hraje roli při tvorbě jiných aminokyselin, jako je methionin nebo lysin. Dále se, zjednodušeně řečeno, podílí na správném fungování mitochondrií v našich buňkách, což jsou drobounké útvary (odborně organely), kterých se nachází až desítky tisíc v jedné buňce. Jejich funkce se do jisté míry dá přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce.
K jejímu nedostatku může dojít při poruše příjmu potravy či podvýživě a projevuje se to výraznou únavou či stavy deprese. Její konjugovaná zásada, aspartát, funguje jako neurotransmitter v centrálním nervovém systému (přenáší vzruchy mezi buňkami). Je možné také z něj vyrobit jinou aminokyselinu, asparagin.
Aspartát mají ve velké oblibě kulturisté, protože podle některých předpokladů zvyšuje produkci testosteronu. Je třeba ovšem zdůraznit, že toto je zatím zjištěno jen u zvířat při laboratorních experimentech, u člověka to ještě nebylo oficiálně vědecky potvrzeno.
Samotná kyselina asparágová je důležitá pro udržení zdravé mozkové a nervové činnosti. K jejím další významné funkci patří podpora imunitního systému. Někteří odborníci doporučují její podávání rovněž v případě poruch pozornosti, protože by měla podporovat vyšší tvorbu koenzymu NADH v mozku a tím i tvorbu dalších chemických látek potřebných k optimální duševní činnosti.
K uváděným nežádoucím účinkům patří zvýšená excitace (lidově “přebuzení”), nervozita, úzkostné stavy. Kyselinu asparagovou ani její deriváty jako aspartát by neměli užívat pacienti s poruchou funkce jater či ledvin. Rovněž by je neměly užívat těhotné a kojící ženy a děti. Pacienti s psychickými a nervovými problémy by její užívání měli nejprve probrat s ošetřujícím lékařem.