prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Krize a naděje současné medicíny

19.01.2009
Čím dál tím víc lidí upírá svoje naděje k moderní medicíně, užívá si rentgenového a elektromagnetického záření, napojuje se na různé přístroje a posléze si dobrovolně proměňuje své tělesné šťávy na různě koncentrované roztoky chemických látek, které ochotně a v přebytku produkují farmaceutické továrny. Vzniklo nové výrobně spotřební odvětví vysoce vyvinuté společnosti, které stírá rozdíl mezi člověkem a strojem.

V biotechnologickém pojetí světa se člověk, aniž si tu změnu uvědomuje, ztrácí jako přirozená bytost. Zrcadlem, obětí i spoluviníkem tohoto procesu se stává obor lékařství. Dříve se zabýval člověkem ve chvílích, kdy nemoc ohrožovala jeho existenci. Dnes jsou zdraví i nemoc komodity. Přestože se světová ekonomika potýká s vážnými problémy, byli lidé i v uplynulém roce ochotni vynaložit nemalé prostředky za léky. Jak vyplývá z údajů konzultační společnosti IMS Health, vzrostly celosvětově tržby z prodeje léků o osm procent, na více než 430 miliard dolarů.



V zemích OECD se v letech 1970-1996 zvýšily výdaje na léky z 0,4 na 0,7 procenta HDP. A protože se HDP za uvedené období zvýšil o 50 procent, znamená to, že náklady na léky rostou rychleji. Největší farmaceutické koncerny se z hlediska finančního objemu svého hospodaření stávají ekonomicky silnějšími než řada států. Například společnost Pfizer je na 17. místě světového pořadí (Austrálie na 11., Švédsko na 19., Singapur na 39. pozici).



Tahounem prodeje a pro farmaceutické firmy zemí zaslíbenou jsou bezkonkurenčně Spojené státy americké. Podle nedávně studie vědců ze Slone Epidemiology Unit v Bostonu užívá 80 procent dospělých Američanů každý týden nejméně jeden lék, 25 procent pak užívá pět různých léků týdně. V roce 1996 tak například každý třetí Američan užíval tablety na snížení krevního tlaku v duchu masově šířené propagandy "čím nižší tlak, tím lépe". Vyšetření na hypertenzi a následná ordinace léků se staly vůbec nejčastějším důvodem návštěvy lékaře. Tento vývoj dnes už zřejmě nelze zastavit navzdory tomu, že hypertenzní chorobu je nutné vnímat a léčit v širokém komplexu příčin.



Podobné nekritické nadšení provázelo i vyšetření a následnou léčbu zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. Tisíce jinak zdravých mužů a žen na celém světě spotřebovaly léky na snížení cholesterolu za více než 3 miliardy liber ročně. V současné době se lavinovitě šíří propagační kampaň léčby sexuální dysfunkce. Podle farmaceutické firmy Pfizer celosvětově postihuje 150 milionů mužů, v České republice každého druhého staršího čtyřiceti let. Nedosti na tom, jen ve Spojených státech amerických má ženskou obdobou této poruchy, léčitelnou prostřednictvím "ženské viagry", trpět 65 milionů žen.



V ostrém kontrastu s astronomickými výdaji vynakládanými na zdravotnictví ve vyspělých státech je katastrofální stav a způsob financování zdravotnictví zemí rozvojových. Podle záměrů OSN by totiž bohaté země měly dávat na pomoc určenou pro rozvoj zdravotnictví zemí chudých 0,7 procenta svého hrubého domácího produktu. Ve skutečnosti však dávají daleko méně, například Velká Británie 0,26 procenta a USA dokonce jen 0,1 procenta HDP. Podle Komise pro makroekonomiku a zdraví při Světové zdravotnické organizaci by se tato pomoc měla z dnešních 6 miliard USD každoročně zvyšovat tak, aby v roce 2015 dosáhla 31 miliard USD. Podle profesora ekonomie Jeffreyho Sachse nevyžaduje plánovaný objem finanční pomoci žádné velké oběti, každý občan bohaté země by měl ve skutečnosti přispět 25 USD, což je pro něho zhruba cena jedné slušné večeře v restauraci. Kupříkladu bude-li nyní do zdravotnictví chudých zemí napumpováno 163 milionů USD, zachrání to životy osmi milionů lidí.



Jak vidno, komerční zájmy se dostávají do stále nepokrytějšího střetu se zájmy pacientů. Odborníci zjistili, že farmaceutické společnosti často riskují životy pacientů, když nepravdivě informují o výsledcích klinických zkoušek léků. V roce 2001 proto rozhodl Mezinárodní výbor vydavatelů lékařských časopisů omezit publikování klinických studií, neboť jsou v mnoha případech manipulovány farmaceutickými firmami, které je financují. "Existují případy přehánění předností léků a naopak zamlčování jejich nepříznivých účinků," konstatoval doktor John Horton, vydavatel jednoho z největších britských lékařských časopisů Lancet.



O tom, že toto riziko není zanedbatelné, hovoří studie provedená odborníky lékařské fakulty Bostonské univerzity a publikovaná v prestižním časopise New England Journal of Mediáne. Ze závěrů vyplývá, že masově užívané léky proti bolesti, především ibuprofen a aspirin, působí svými vedlejšími účinky poškození žaludku, na které ročně umírá jen ve Spojených státech amerických 17 tisíc osob. To je přibližně stejný počet lidí, které ve stejném časovém období usmrtí AIDS.



Jakkoliv je lékař pořád vnímán jako člověk s vysokým společenským kreditem, jeho postavení i oceňování odpovídá spíše prodavači supermarketu; láká pacienty do svého oddělení a ochotně je zahrnuje nabídkou pestrobarevného zboží, z něhož však valnou většinu pacient vůbec nepotřebuje, či dokonce jeho zdraví vážně poškozuje. Nepřekvapuje proto zpráva, že jeden z ředitelů amerického obchodního řetězce s rychlým občerstvením nastoupil na místo ředitele komplexu nemocnic. Rozhodnutí komentoval slovy: "Růst finančního potenciálu moderních nemocnic je bez hranic, perspektivy jsou tu mnohem lepší než v Kentucky Fried Chicken."



Lékařský pokrok a vyspělá technika dnes samozřejmě prodlužují lidský věk a zmírňují utrpení, na straně druhé je ale tentýž pokrok zatížený stejným nánosem korupce, prospěchářství a pragmatismu, jaký provází život a stav celé společnosti. V těchto podmínkách se člověk natolik ztotožňuje s poznatky vědy, je jimi natolik opojen a fascinován, že sám sebe redukuje a degraduje na cosi mechanického, manipulovatelného, prostého emocí. Současná věda však tvrdí i to, že je schopna prozkoumat tajemství lidského života, a mává dvojitou spirálou lidského genomu jako samospasitelnou standartou. Medikalizace života, jeho zaplavení chorobami a léky, je jednou z mnoha tváří stávajícího biotechnologického vidění světa. V jeho důsledku se medicína zpronevěřuje svému poslání, lékaři se fatálně zaplétají s farmaceutickými firmami a snad už zapomněli, že jsou lidmi, jejichž povoláním a posláním je ptát se spolučlověka na stále stejně děsivá tajemství jeho duše. Přitom si však musí neustále kriticky uvědomovat, kde leží hranice mezi vědeckým poznáním a lidskou vzájemností, protože obojí prolnuto tvoří i dnes jedinou naději současné medicíny.


19.01.2009
autor: Jan Hnízdil, Jiří Šavlík
zdroj: www.doktorka.cz
další články v rubrice: Filosofie zdraví


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad

154,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS