Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lidově se tato bylina nazývá též černý kořen, medunice či kobylí mléko. Patří do čeledi brutnákovitých. Z této rostliny se sbírají listy a kořen. Je to vytrvalá, chlupatá bylina, vysoká 90 až 140 cm. Barva jeho květů je modrofialová, vzácně někdy i bílá či růžová. Kostival je rozšířen běžně po celém území České republiky, jak v nížinách, tak i v podhůří. Místo k životu si příliš nevybírá, můžeme ho nalézt v keřích u řek, vlhkých polích, v příkopech i podél cest. Patří k významným léčivým rostlinám.
Obsahuje hlavně slizové látky, třísloviny, silice či alkaloidy. Listy obsahují vápník, draslík, fosfor, vitamin A, C a B12, allantoin a cholin. Cholin a allantoin podporují tvorbu červených krvinek, které jsou nutné po nadměrné ztrátě krve při otevřeném zranění. Ve středověku se kostival lékařský používal běžně při hojení zlomených kostí, odtud pochází i jeho české jméno. Kořeny se nastrouhaly a použily stejným způsobem jako dnes sádra. Kaše z kořenů, stejně jako sádra, rychle ztvrdla.
Rostlina působí protizánětlivě a má hojivé účinky. Hlavní hojivé účinky jsou vyvolány přítomností allantoinu. Protizánětlivé působení je také doplněno přítomností látky zvané kyselina rozmarýnová. Kostival (Symphytum officinale) obsahuje toxické alkaloidy, jejich netoxické složky a allantoin. Netoxické složky alkaloidů snižují zvýšený pohyb střev a příznivě ovlivňují peptické vředy (záněty žaludeční sliznice), ale vnitřně se příliš nepoužívá, protože kostival obsahuje již zmíněný alkaloid, který může poškodit játra a způsobit rakovinové bujení, užívá-li se bylina ve velkých dávkách vnitřně.
Jeho hlavním význam je v zevní aplikaci. Používá se ve formě obkladů při krevních podlitinách, zánětu žil, chronických onemocněních, při dně nebo i křečových žilách. Pomáhá při léčbě srůstání zlomených kostí i hojení ran, otoků, vředů, výronů i pohmožděnin. Kostival podporuje tvorbu hojivé tkáně, ale neměl by se používat na hluboké rány, protože urychluje povrchové hojení, než se rána stačí zhojit uvnitř, což může vést k tvorbě abscesů. V lidovém léčitelství je doporučován hojně při otevřených městkách a bércových vředech. Používá se také ve formě tinktury či léčivých olejů.