Kopřiva-skromný, ale velký pomocník z přírody

cm kopriva

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Kopřiva dvoudomá patří mezi známé léčivé rostliny. Na druhé straně ji ovšem řada lidí považuje za pouhý plevel a někteří za příliš “obyčejnou”. To je ovšem chyba, protože kopřiva obsahuje řadu zajímavých přírodních látek a má všestranné využití.

I když kopřivu všichni známe, neuškodí si ji pro začátek trochu přiblížit. Kopřiva dvoudomá, latinsky Urtica dioica, patří do čeledi kopřivovitých (Urticaceae).

Je to vytrvalá rostlina, která může dorůst výšky až 150 centimetrů.  Řapíkaté pilovité listy mají srdčitou bázi. Na lodyze i listech jsou právě proslulé žahavé chloupky (říká se jim odborně trichomy), kterými nás kopřiva může hodně potrápit. Tyto žahavé chloupky obsahují směs tří látek – histaminu na podráždění kůže, acetylcholinu na vyvolání pocitu pálení a serotoninu na zvýšení účinků dvou předchozích látek. Květy kopřivy jsou nenápadné a zelené barvy. Plody kopřivy jsou malé nažky.

I přes svoji schopnost vás důkladně popálit na nechráněné kůži, pokud si nedáte pozor, se stala kopřiva dvoudomá velmi oblíbeným pomocníkem v přírodním léčitelství.

Jako léčivá droga se z kopřivy zpracovává nať, listy a kořen (v lékopise jsou obsažené jako léčivá droga její listy). V nich je obsažena celá řada důležitých přírodních látek. V čerstvě sbírané nati lze najít histamin, serotonin, acetylcholin, kyselina mravenčí a leukotrieny. O prvních třech látkách už byla zmínka. Kyselina mravenčí je pálivá a má lehce leptavé účinky, jak se o tom přesvědčíme při popálení. Slouží kopřivě k ochraně před nežádoucími vetřelci. Leukotrieny podporují protizánětlivé procesy. V celé nati můžeme nalézt flavonoidy, silice, křemičitany a rovněž vysoký obsah draslíku a nitrátů.  V kořenu kopřivy  jsou obsaženy steroidy (beta sitosterol a další), lektiny, hydroxykumariny, polysacharidy, lignany a další látky. Z dalších přírodních látek, které se v kopřivě dvoudomé vyskytují, lze ještě k celkovému seznamu přidat vitamíny (C, A, B2 neboli riboflavin a rovněž B čili pyridoxin), minerální látky (železo, vápník a další), karotenoidy (lutein, β – karoten, lykopen a zeaxantin), slizy a další látky.  U “obyčejné” kopřivy docela dlouhý seznam…

K čemu všemu jsou tyto přírodní látce v kopřivě dobré?

Extrakt z jejího kořene je vhodným doplňkem léčby benigní hyperplazie prostaty. Můžeme se s ní, proto seznam jako s jednou složek u doplňků stravy doporučovaných u této nemoci. Významné postavení má také kopřiva jako doplněk léčby onemocnění močových cest, ledvinových a žlučníkových kamenech a revmatismu. V lidovém léčitelství byla kopřiva používána u otoků, dny a při vypadávání vlasů.  Je také některými zdroji doporučována jako doplněk léčby při cukrovce a jaterních nemocech. Obsažený beta karoten podporuje pigmentaci pokožky, když je vystavená slunečnímu záření.

Kopřiva se používá ale i v přírodní kosmetice (zejména v šamponech).  Zde se uplatní její hojivý, protizánětlivý a antibakteriální účinek. Je vhodná k ošetřování drobných omrzlin, odřenin nebo opařenin.

V šamponech se uplatní, protože působí proti padání vlasů, posiluje je a zamezuje jejich nadměrnému maštění. Potlačuje svědění vlasové pokožky a tvorbu lupů. Přináší lesk tmavým vlasům a světlé vlasy naopak ztmavuje. Vlasy jsou po ní husté a lépe se rozčesávají. Kopřiva čistí a regeneruje pokožku. Někdo na ní může být citlivější a může ho dráždit.

Tím ale využití rostliny nekončí. její listy se velmi uplatní i v kuchyni. Musí se ovšem rozsekat (rozdrtit) a uvařit, abychom zničili jejich žahavost. Tradičně jsou používány do jarních nádivek a polévek.

Pozoruhodné je i další využití této nenápadné bylinky. Její vlákna se používala v době první světové války při nedostatku surovin k výrobě tkanin. V současné době se někteří pěstitelé vrací k tomuto využití a začali šlechtit speciální vláknité odrůdy pro účely zpracování v textilním průmyslu.

Kdy se ale nesmí kopřiva užívat? Obecně platí, že v těhotenství a při kojení. Nať kopřivy se nesmí užívat při zadržování moči v tělo, když příčinou tohoto symptomu je nedostatečnost srdce a ledvin. Jako nežádoucí účinky se uvádějí u ní podráždění žaludku, alergická reakce nebo zánět dutiny ústní a dásní. Nesmí se kombinovat se železem, protože zhoršuje jeho vstřebávání. Obsažené látky v kořeni kopřivy nezpůsobují, podle odborníků, žádné nežádoucí účinky nebo interakce s léky (tj. ovlivnění účinku léků).