Kopr vonný

Kopr vonný (latinsky Anethum graveolens) patřící do čeledi miříkovitých (Apiaceae) je důvěrně známý nám všem. Vždyť kdo by alespoň jednou v životě neochutnal koprovou omáčku! Kopr vonný je jednoletá rostlina dorůstající výšky až jednoho metru. Má dutou lodyhu a mnohonásobně zpeřené listy. Má typické žluté květy složené do velkých okolíků. Celá rostlina vydává charakteristickou vůni.

Kopr je využíván jako léčivá rostlina, tak jako kuchyňské koření a zelenina. Pěstovali ho, jak se s oblibou říká, již staří Řekové a Římané. Na svých polích je nechal pěstovat i císař Karel Veliký. Úplně původně ovšem pochází z Asie.

Z kopru se zužitkuje téměř celá rostlina (kromě kořenů!) – nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno. Jeho semena obsahují vitamín C, A, silice, vápník, fosfor a další minerální látky. Co se týče příznivých účinků na naše zdraví – kopr vonný pomáhá při trávicích potížích (zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv) a plynatosti. Působí rovněž močopudně (diureticky). Dále podporuje tvorbu mléka u kojících matek, pomáhá tišit kašel a lépe se po něm usíná. V tradičním lidovém léčitelství se koupele z kopru používaly pro posílení nehtů a žvýkání koprových semen pro příjemný dech.

V kuchyni kopr vonný můžete využít (zejména jeho mladé listy) jako doplněk k rybám a vařenému masu i syrové zelenině, do mléčných omáček a polévek, pomazánek a salátů. Jeho nať je součástí bylinkového octa a přidává se také do nálevu s nakládaným zelím, okurkami či cibulí. Typická pro kopr vonný je svěže natrpklá chuť a kmín-ovitá vůně. Z plodů kopru se rovněž zpracovává silice k potravinářským účelům. Méně známé je, že z kopru si můžeme připravit i léčivý čaj. Kávovou lžičku kopru přelijeme šálkem horké vody a necháme 5 minut vylouhovat pod pokličkou. Poté scedíme a pijeme, jak je doporučeno, třikrát denně jeden šálek.

Jako zajímavost na závěr lze uvést, že v dávných dobách se pálením kopru zaháněli démoni.

 

Zpět nahoru