Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kopal je doslova fascinující látkou, která stojí na pomezí mezi čerstvou pryskyřicí a pravým, fosilizovaným jantarem. Jak vzniká, jaké má vlastnosti, jak se kdysi využívala a k čemu všemu nám může sloužit nyní? Pojďme se společně vydat na elektrizující procházku za těmito zajímavými přírodními poklady.
Co je kopal?
Kopalem rozumíme subfosilní pryskyřici. Pokud bychom si v lese na pryskyřici sáhli, lidově se jí říká smůla, neboť velmi lepí, ještě dlouho na prstech ucítíme její smolný efekt. Tuto texturu však nelze nazvat kopalem. Vzpomenu ještě i jantar, což je rovněž pryskyřice, nicméně ve formě zkameněliny staré desítky milionů let. Kopal je pak jakýmsi jejich mezi-stavem. S nadsázkou lze říci, že je takovou pryskyřicí v pubertě. Jeho stáří se odhaduje na časové ose mezi stovkou až několika milióny let.
Jak vzniká tento neúplný jantar?
Jeho základem je pryskyřice z různých tropických stromů, nejčastěji z čeledi bobovitých či blahočetovitých. Proces proměny lepkavé smůly v drahokam nebo polodrahokam je doslova fascinující. V geologii se tento proces nazývá amberizace. Vše začíná tak, že poškozená kůra stromu počne ronit pryskyřici, což může být reakcí na ataku hmyzem, bouří nebo plísní. Produkcí pryskyřice si strom zajišťuje zacelení rány, která by pro něj mohla být fatální.
Složení pryskyřice je většinou o těkavých terpenech a pevných pryskyřičných kyselinách. Pokud se v ní zachytí kapka vody anebo hmyz, pylové zrnko, ve své nezměněné podobě zůstane v pryskyřici uvězněno i milióny let. Jistě si všichni vybavíme Jurský park a komára.
Jakmile pak pryskyřice opustí strom, začne se odpařovat, čímž smůla ztrácí svou tekutost a počíná tvrdnout. Dalším důležitým krokem je polymerace, což je nejdůležitější chemický krok. Molekuly organických sloučenin, které pryskyřice obsahuje, se začnou propojovat do dlouhých řetězců. Tím se struktura stává pevnou a přestává lepit. V této fázi, na časové ose stovky až tisíce let, se nachází kopal. Není však stabilní, neboť, pokud by byl vystaven teplu, snadno se rozpustí.
Může se z kopalu stát jantar?
Může a je to dokonce velice časté. Nicméně, tento dobrodružný proces musí být posvěcen celou řadou zákonitostí. Tak například, zůstane-li na povrchu, vlivem UV záření a kyslíku se časem rozpadne na prach. Aby přežil, musí být spláchnut vodou nebo být uskladněn v blátě či v říčních nánosech. Často je též zasypán půdou, čímž se zcela odřízne od vzduchu. A to je hlavní zákonitost vzniku jantaru. A pak, pak kopal pomalu zraje. Během těch miliónů let je kopal přikryt peřinkou vrstev, které díky tlaku a teplotě, kopal „dopečou.“ A tehdy právě vzniká jantar, který je odolný vůči jakýmkoli přírodním rozpouštědlům a chemickým vlivům. Proto se kopalu v literatuře často přezdívá nezralý jantar.
Kopal napříč historií a jeho rituální význam
Už samotný název kopal pochází z aztéckého slova copalli, což znamená kadidlo. I z kadidlovníku získáváme cennou pryskyřici, tedy kadidlo, která se však od kopalu liší mateřskou dřevinou. Kadidlo totiž pochází výhradně z keře kadidlovníku. Pro Maye a Aztéky byl kopal krví stromů. Tato „krev“ pak byla používána při náboženských obřadech, k očistění prostoru a často též jako dar bohům. Lidové lékařství věřilo, že kouř, který vzniká zapálením kopalu, pomáhá při bolestech hlavy a respiračních potížích. Ostatně, pryskyřice, z modřínu či smrku, byla našimi českými předky hojně používána ke stejným účelům.
Je jeden druh kopalu?
Odpověď bude ne, neboť si můžeme užít rovnou 4 druhy této pryskyřice, které se dělí dle jejího výskytu:
- Bílý kopal nacházíme v Mexiku, bývá nejhojnější, vyznačuje se čistou a jasnou citrusovou vůní. Používá se pro rozjasnění mysli, nové začátky a ranní meditaci.
- Zlatý kopal, ten je doménou Indonésie či Afriky, jeho barva je medová a aroma sladké a těžké. Bývá spojován s hojností, radostí, léčí srdeční čakru.
- Černý kopal, kterému se často přezdívá noční kopal, má velmi intenzivní, hlubokou vůni. Používá se pro hlubokou introspekci, práci se stíny a nočními rituály.
- Manilský kopal, ten nacházíme na Filipínách, využívá se v lakýrnictví.
Jak s kopalem nakládá moderní doba?
Kopal je miláčkem aromaterapie, kdy se používá k energetickému očištění prostor, podobně, jako například bílá šalvěj. Je vítaným pomocníkem mnohých meditáren a relaxačních prostor. Má povzbuzující účinky a čistí mysl. Při vykuřování je kopal dokonce považován za nejvyšší formu očisty. Zatímco kadidlo je vnímáno jako hluboké, mystické a těžké, kopal působí jako světelný meč, prosekává mlhu a uvolňuje stagnaci.
Kopal lze doporučit i při mentální únavě a pocitu bludného kruhu. Využít jej tedy můžeme i tehdy, pokud se točíme neustále na místě a za některými situacemi potřebujeme udělat tlustou čáru.
Vůně kopalu napomáhá také tvůrčí činnosti, neboť uvolňuje napětí a usnadňuje tok myšlenek. Zároveň působí jako jemné anxiolytikum, kdy pomáhá uvolňovat napětí v těle, které často obývá oblast solar plexu.
Setkáme se s ním také v hudebním průmyslu, neboť se z něj často vyrábí vysoce kvalitní laky na dřevo a hudební nástroje. Často se též prodává jako levnější alternativa jantaru. Pozor však, kopal není tak stabilní, jako již zmíněný jantar.
Zajímavosti ze světa kopalu
Staří Mayové věštili z kouře kopalu. Podle toho, jak kouř doutnal, bylo možné odlišit energii v místnosti. Pokud se kouř jevil jako hustý a černý, čistil těžkou energii. Pokud naopak stoupal kouř bílý, prostor byl čistý. Výše jsem zmínila také bílou šalvěj, která patří mezi oblíbená vykuřovadla. U té se traduje, že prostor čistí od nuly, odstraňuje jak dobré, tak i to špatné. Kopal však pozvedá vibrace a naplňuje místo světlem. I proto se mu často přezdívá světelný meč.
Kopal, podobně jako i oblíbený styrax, se pálí na rychlo zápalném uhlíku. Protože však obsahuje hodně pryskyřičných olejů, taje velmi rychle. Doporučuje se jej proto na uhlík sypat pozvolna, v malém množství, aby se neutopil ve vlastní tekutině.
Přeji krásný tvůrčí rok naplněný vůněmi.