Proč se po alkoholu tloustne?

cm pivo 1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Na začátku ledna jsem se v článku s názvem „Ke štíhlé postavě se člověk musí projíst a prochodit“ věnovala tomu, co si myslím, že stojí za tím, proč lidé nejčastěji přibírají na tělesné hmotnosti, tuku a proč se jim nedaří, i přes snahy, zhubnout. Jedním z důvodů byl i příjem alkoholu. Pojďme se podívat na konzumaci alkoholu trochu jinýma očima než těma, které vidí jen to, že po alkoholu nastává dobrá nálada, ale když se to přežene, tak následně i stavy opilosti a druhý den i pořádná kocovina.

Já bych Vám ráda představila alkoholické nápoje z pohledu zdravotního a dietetického. Obecná tvrzení praví, že alkohol je látka škodlivá, vzniká na ní závislost, ale v přiměřeném množství je prospěšná pro srdce a cévy.

Ale jak je škodlivá? A co znamená přiměřená dávka?

  • Fakty je, že alkohol je za 1.) tkáňový jed a za 2.) karcinogenní, tedy rakovinotvorný. Všichni víme, že pokud se posilníme větší dávkou alkoholu, která není pro náš organismus již únosná, přičemž u každého je tato dávka jiná, může nastat otrava organismu a to i velmi rychle, neboť alkohol se rychle vstřebává do krve. V krajních případech může po akutní intoxikaci nastat koma s útlumem dechového centra v prodloužené míše a následné udušení či celkové selhání organismu. To jsou účinky naráz zkonzumovaného alkoholu. Avšak dlouhodobé vyšší dávky alkoholu – nazvala bych to „chronickou konzumací alkoholu“, kdy se člověk stává otrokem alkoholu, přináší jiné zdravotní důsledky. „Alkoholový jed“ tráví tělo a orgány postupným způsobem, kdy nám „užírá“ mozkové buňky, ničí játra, slinivku břišní, ledviny, u žen i prsní žlázy atd. nejen svou toxicitou, ale i tím, že alkohol podporuje vznik rakovin různých orgánů (= karcinogenitou). Na svědomí tedy může mít nejčastěji například rakovinu tlustého střeva, slinivky břišní, jater, ledvin, u žen rakovinu prsu… Možná si říkáte, že tyto řádky se týkají pouze alkoholiků. Nikoliv.
  • Dlouhodobé negativní působení alkoholu na lidské zdraví má i malá denní dávka. V těchto případech znovu závisí na ostatních faktorech životního stylu, zdali se svým dalším chováním alkoholu pomáháte k rakovině „dopracovat“ nebo naopak pěstujete zdravý životní styl a snažíte se tyto nežádoucí vlivy alkoholu eliminovat. Osobně lidem na otázky ohledně konzumace alkoholu říkám svůj názor (zdali pít či nepít) takový, kdy pokud nemají zdravotní problémy, které by pití alkoholu naprosto vylučovaly, tak doporučuji 1-2 dcl suchého vína nebo 0,3l 10° piva v maximální denní dávce (nikoliv denní dávky kumulovat například do jednoho dne v týdnu), ale i přesto nepovažuji za zdravotně nutné pít alkoholické nápoje opravdu každý den. Stále dosud existují i informace, že malá řízená denní dávka alkoholu (viz výše mé doporučení) má blahodárné účinky na prevenci srdečně-cévních nemocí. Další paradox mi vyvstává na mysli, pokud zmíním červené víno, které obsahuje i flavonoidy (především resveratrol), což jsou přírodní antioxidanty, které naopak naše tělo před zhoubným bujením buňky chrání. Avšak ani tato skutečnost není důvodem pro navýšení denního doporučeného množství vypitého červeného vína. Naopak, místo dalších dvou deci si raději dejte tmavé hrozny, které jsou zdrojem resveratrolu taktéž.
  • Nespornou záležitostí je i to, že alkohol je v dnešní době společenskou normou, kdy například kuřáků cigaret ubývá, kdežto konzumentů alkoholu naopak přibývá.  Bez skleničky alkoholu si v mnoha případech nedokážeme společné posezení s rodinou či přáteli ani představit. Tady ovšem pozor i na další negativní dopad většího množství alkoholu – alkohol má vlastnost prohlubovat aktuální psychické rozpoložení člověka. Člověk se smutnou náladou se stává ještě depresivnější, bojovně naladěný člověk agresivnější, lhář se stává pravdomluvným…. Na stavu své nálady bychom měli pracovat jinými způsoby a prostředky.
  • A jak si na tom stojí takový alkohol z pohledu hubnutí? Aby náš organismus mohl fungovat, potřebujeme přijímat energii z jídla a nápojů (orientační hodnota pro denní energetický příjem ženy je okolo 7000 – 9000kJ/1666 – 2143kcal a u mužů okolo 9000 – 11000kJ/2142 – 2619kcal). Pokud sníme 1g tuku, dodáme tím organismu 37kJ, pokud zkonzumujeme či vypijeme 1g cukrů, tělo si vezme 17kJ, stejně tak z 1g bílkovin. A věděli jste, že 1g alkoholu obsahuje více energie než cukry a bílkoviny a jen o něco málo než tuky? Přesněji: 1g alkoholu dodá tělu 29kJ. Pro představu Vám ukážu přehled energetické hodnoty některých druhů alkoholických nápojů:
  • 0,2l bílého suchého vína = 440kJ
  • 0,2l červeného suchého vína = 624kJ
  • 0,2l polosladkého vína = 700kJ
  • 0,2l svařeného vína = 880kJ
  • 0,1 sektu (demi) = 330 kJ
  • 0,5l 10° světlého výčepního piva = 800kJ
  • 0,5l 12° světlého piva (ležák) = 945kJ
  • velký „panák“ destilátu (5cl) = 525kJ
  • 5cl becherovky = 600kJ
  • 1dcl vaječného likéru = 1190kJ

To, že alkohol může způsobovat přibírání na váze je tedy nesporný fakt, protože často člověk nezůstane u jedné skleničky. Alkoholické nápoje se biochemickými procesy v těle velmi snadno ukládají do tukových zásob a to hlavně v oblasti břicha a to už víme, co znamená…!