Komonice lékařská je statná dvouletá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Její účinné látky jsou soustředěny v kvetoucí nati. Mezi hlavní patří kumarin (snižuje srážlivost krve, takže by tuto bylinu neměli používat lidé trpící poruchami krevní srážlivosti !), dále jeho deriváty, flavonoidy, sapogeniny, deriváty kyseliny skořicové a silice. Kumarin způsobuje charakteristickou vůni. Latinské melilotus znamená dohromady přibližně medově vonící lotos (mel je med, lotus je totéž co lotos). Komonici se říkávalo koňský dětel, protože ji koně rádi jídávali. Skutečně také staročeský výraz komonice nebo komoňka je odvozen od slova komoň neboli kůň.
Kvetoucí vrcholky se usuší a používají ve formě nálevu nebo extraktu. Používá se převážně při léčbě nespavosti a při zvýšeném krevním tlaku. V léčitelství je droga z této byliny doporučována jako protizánětlivě působící látky a venotonikum při chronické žilní insuficienci, bolestech nohou, pocitu těžkých nohou, nočních křečích a svědění. Používá se také jako prevence tromboflebitidy (zánětlivé onemocnění žil s tvorbou nástěnné krevní sraženiny – trombu, ucpávající žilní průsvit), posttrombotických syndromů, při hemeroidech a městnání lymfy.
Zevně se používá na vymknutí, otoky, modřiny, proleženiny, krevní podlitiny, křečové žíly a posttraumatické záněty. Tato léčivá rostlina má i diuretické účinky, klinické studie u ní nebyly prováděny. V tradičním lidovém léčitelství se dále komonice například používala při bolestech hlavy či uší, křečovitých bolestech břicha či při revmatických potížích.
Při vnitřním předávkování se projevuje bolestmi hlavy, nevolností, zvracením a pocity slabosti. Vzhledem k nevyjasněné toxicitě a kancerogenitě kumarinu není vhodné tuto rostlinu nebo přípravky z ní používat v době těhotenství a kojení a ani se nesmí podávat dětem mladším 12 let. Je třeba si zopakovat, že drogu by zásadně neměli užívat lidé trpící poruchami krevní srážlivosti! Bylina se také používá jako ochucovadlo bylinných likérů a některých druhů sýrů a piva.
