prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Kolik stresu jsme schopni unést?

13.03.2013

Termín stres dnes používáme u širokého spektra situací – když nám třeba zvoní telefon, zatímco máme na druhé lince jiný hovor, až k pocitům, spojených s enormním nárůstem pracovního přetížení nebo úmrtí milované osoby.

 

Stres můžeme chápat jako stav nebo pocit, který zažíváme tehdy, když požadavky prostředí nebo situace přerůstají naši osobní nebo sociální možnosti se s touto stresovou situací vypořádat. A přitom, každý z nás je jinak a v různé míře obdařený schopností umět se vypořádat se zátěžovými situacemi – to, co jeden umí bravurně zvládnout, druhému člověku může způsobit značnou dávku úzkosti nebo stresu. Někoho rozhodí výtka nadřízeného a vnímá to jako silnou stresovou situaci, jiný nad tím mávne rukou a situaci zvládne vyřešit jinak, jak vnitřně, psychicky, tak v rámci svých sociálních sítí a interakcí (např. konzultací s nadřízeným, ventilováním s kamarády), zaměřením se na pracovní výsledky apod.

 

Svou roli zde sehrává i řetězení různých náročnějších situací, které sami o sobě nepředstavují výraznou zátěž. Když třeba nastupujeme do nového zaměstnání, je to pro nás nová a vzrušující situace, jistě spojená i s určitou dávkou očekávání, nervozity („jak se mi podaří zapadnout?, jací budou kolegové, šéf?, jak mi to půjde?, udělám dobrý dojem?“). Jistě se nám podaří se s danou situací vypořádat mnohem lépe, je-li to jediná větší změna v naším dosavadním životě, který je jinak stabilní a v pozitivním ladění. Když bychom však začínali v novém zaměstnání a zároveň se stěhovali do nového bydlení, zatímco je náš životní partner hospitalizovaný nebo nemocný a na byt máme uloženou hypotéku, pak už může být horší se s tímto „balíčkem“ vypořádat.

 

Člověk během běžné každodenní rutiny někdy musí zvládat větší nebo menší zátěžové situace spojené s prací, školou, rodinou, chodem domácnosti a různými jinými situacemi, mezi kterými musí umět balancovat, třídit je do priorit, některé řešit hned, jak se objeví, u jiných si naplánovat řešení na později (a nezapomenout na ně). Naše vnitřní struktura osobnosti a povahové rysy nám v mnohém můžou být nápomocny, kdy nám třeba naše vlastnost systematičnosti, umění si zachovat „chladnou hlavu“, komunikační dovednosti a jiné naše vlastnosti můžou pomoci zvládat různé každodenní povinnosti. Větší míru stresu však může prožívat jedinec, který má víc tendence k úzkosti, sociální plachosti, a třeba i taková činnost, jako je jít si koupit jízdenku do přeplněné haly vlakového nádraží, může pro něj znamenat ohromnou psychickou zátěž.

 

Kolik stresu jsme tedy schopni zvládnout?

Podle své známé teorie životních událostí sestavili T. H. Holmes a R. H. Rahe dotazníkovou metodu měřící hlavní stresogenní životní události. Chtěli tím zjistit, do jaké míry se stres podepisuje k rozvinutí různých zdravotních komplikací a tělesných nemocí. Sestavili tak žebříček 43 různých typů zátěžových situací a seřadili je od té nejvíce stresující až po tu, která z dané skupiny situací vyvolává nejmenší stres. Každá ze stresogenních situací má tedy různou „váhu“. Čím víc některé z daných událostí člověk zažívá, a čím mají vyšší hodnotu, tím se zvyšuje pravděpodobnost rozvinutí nějaké zdravotní komplikace na úrovni somatického zdraví.

 

Opět je potřeba podotknout, že každý z nás jsme jiný a na různé situace reagujeme odlišně. Proto i toto měřítko slouží především k identifikaci potenciálního rozvinutí potíží spojených se stresem na úrovni somatického a psychického zdraví - vysoký krevní tlak, poruchy kardiovaskulárního systému, žaludeční vředy, deprese, úzkostní poruchy, osobnostní nebo vztahové potíže apod.)

 

Škála stresu

Pro zjištění míry psychické zátěže vyberte ze seznamu životní události, které jste za posledních 12 měsíců zažili a sečtěte jejich hodnoty. Když jste například některou situaci za poslední rok zažili dvakrát, připočtěte ji taky do seznamu dvakrát.

 

ŽIVOTNÍ UDÁLOST Hodnota
1 Úmrtí partnera 100
2 Rozvod 73
3 Rozchod s partnerem 65
4 Pobyt ve vězení 63
5 Úmrtí blízkého člena rodiny 63
6 Vlastní zranění nebo nemoc 53
7 Svatba 50
8 Výpověď v práci 47
9 Usmíření se s partnerem 45
10 Odchod do důchodu 45
11 Zdravotní změny člena rodiny 44
12 Těhotenství 40
13 Sexuální potíže 39
14 Příchod nového člena do rodiny 39
15 Změna zaměstnání 39
16 Změna finanční situace 38
17 Úmrtí blízkého přítele 37
18 Změna v pracovním zařazení 36
19 Zvýšení počtu hádek s partnerem 35
20 Větší půjčka nebo hypotéka 31
21 Zabavení zastaveného majetku 30
22 Změna náplně práce a odpovědnosti 29
23 Odchod dítěte z domu 29
24 Potíže s příbuznými ze strany partnera 29
25 Významní osobní úspěch 28
26 Začatí nebo ukončení zaměstnání partnera 26
27 Zahájení nebo ukončení studia 26
28 Změna životních podmínek 25
29 Změna osobních zvyků 24
30 Problémy s nadřízeným 23
31 Změna pracovní doby nebo podmínek 20
32 Změna bydliště 20
33 Změna školy 20
34 Změna rekreace 19
35 Změna náboženských aktivit 19
36 Změna společenských aktivit 18
37 Ne příliš vysoká půjčka nebo hypotéka 17
38 Změna spánkových aktivit 16
39 Změna počtu rodinných setkání 15
40 Změna stravovacích návyků 15
41 Dovolená 13
42 Vánoce 12
43 Drobné porušení zákona 11

Zdroj: Christopher Tennant and Gavin Andrews. A Scale to Measure the Stress of Life Events. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry, 1976, Vol. 10, No. 1 : Pages 27-32; The Social Readjustment Rating Scale", Thomas H. Holmes and Richard H. Rahe, Journal of Psychosomatic Research, Volume 11, Issue 2, August 1967, Pages 213-218, 1967, Elsevier Science Inc.

 

Vyhodnocení:

Sečtěte celkovou hodnotu za jednotlivé události, které jste za poslední rok zažili.

 

Skóre vyšší než 300 Máte vysokou (80 %) pravděpodobnost rozvinutí tělesného onemocnění v důsledku stresu;
Skóre 150 – 299 Máte střední (50 %) pravděpodobnost rozvinutí tělesného onemocnění v důsledku stresu;
Skóre do 150 Máte mírnou (30 %) pravděpodobnost rozvinutí tělesného onemocnění v důsledku stresu.

 

Jak bojovat proti stresu?

Když vám vyšel výsledek v hodnotách střední nebo vysoké úrovně rizika rozvinutí zdravotních komplikací způsobených stresem, je na místě o sebe víc dbát, a vyhýbat se dalšímu hromadění jiných krizových nebo zátěžových situací. To se však často mnohem snadno řekne, než udělá. Situace, jako je stěhování, odchod do důchodu, odchod dítěte z domu za studiem nebo jiné, jen stěží můžeme ovlivnit. Co však můžeme v podobných situacích dělat, je naučit se posilovat naše vlastní schopnosti řešit konflikty, zátěž, naučit se používat obranné a pozitivní způsoby k vypořádávání se s povinnostmi, nebrat si na sebe přílišný počet úkolů a umět je delegovat, naučit se odpočívat, relaxovat, věnovat se svým koníčkům, setkávat se s blízkými, přáteli.

 

Je potřeba si pamatovat, že stres může podnítit vznik různých vážných zdravotních problémů i úmrtí, např. v důsledku selhání srdce, potíží s kardiovaskulárním systémem apod. V případě výrazných nebo déletrvajících potíží je vhodné kontaktovat odborný zdravotnický personál, lékaře nebo ambulanci klinické psychologie.

 

Celková nabídka přípravků proti stresu.


Související články:
Pryč se stresem
Jak se duše brání?
Stres - 1. část (Jóga pro uvolnění stresu)
Stres jako příčina řady onemocnění


13.03.2013
autor: Mgr. Michal Hanzlovský
další články v rubrice: Psychologie


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS