Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V mediích, na internetu, v tisku, na YouTube probíhá řada diskusí o tom, že moderní průmysl vyprodukoval neuvěřitelně velké množství zcela nových látek, řádově milióny, které jsou pro člověka nepřirozené a na které se musí lidské tělo nějak adaptovat. Daří se mu to někdy dobře, někdy špatně.
Pracuji s pacienty, kteří mají mnohé problémy, a cílem naší konzultace o zdravotním stavu je najít a vysvětlit jim příčinné jevy, které jejich zdraví narušují. A tehdy se dostáváme mimo jiné ke složení stravy a k obsahu přídavných látek.
Takzvaná moderní doba chrlí mnoho potravin pro rychlé zpracování. Potraviny jsou dobře zabalené, vypadají lákavě, na obalu mají uvedeno složení ingrediencí včetně konzervačních látek a barviv. Názvy těchto přidaných látek bývají nahrazeny zkratkou E a číslem.
Každá látka – i přirozená – má tady své označení, ne každé „éčko“ je škodlivé, či dokonce toxické. Každý výrobek musí projít kontrolou nezávadnosti. Kontroverzní jsou například glutamáty, aspartam a další látky. Takže látka uvedená na výrobku je označena jako zdraví neškodná, projde kontrolou. Takové ingredience mohou ovšem působit skrytě: Do jisté míry neškodí, ale v okamžiku, kdy se spojí s jinou látkou, se uplatní synergický efekt a ona toxicita se zvýrazní.
Tomuto jevu se říká koktejlový efekt.
Původně se začal tento termín používat v psychologii, jako tzv. fenomén koktejlové party, což je psychologické označení selektivní pozornosti ve společnosti dalších osob. E. Colin Cherry narazil v 50. letech minulého století při výzkumu selektivní pozornosti na zvláštní fenomén. Při společenských akcích, kdy je pozornost člověka vystavena rušivému vlivu ostatních hovorů, mu připadá, že osoba, se kterou právě hovoří, mluví hlasitěji než ostatní. Při objektivním měření jsou však všechny hovory přibližně stejně hlasité.
Vraťme se ale k příměsím v potravinách. Koktejlový efekt tu znamená, že látky ve směsi přispívají k vlastnostem této směsi a zesilují její toxicitu.
S tímto jevem se můžete setkat také v případě potravinových alergií. Klinicky máte jasné příznaky, které lze považovat za alergii na potravinu, ale když vám alergolog tu potravinu testuje, alergie se neprokáže. Díky koktejlovému efektu se však projeví.
Je šokující číst teorii o tzv. disruptorech, nebo dokonce o hormonálních diverzantech.
Jde o potraviny, jakou je například obyčejný hlávkový salát, rajčata, okurky a jablka, která mohou obsahovat vyšší dávku zbytkových pesticidů, a ty potom ve smyslu koktejlového efektu narušují hormonální systém člověka. Vědecké studie již spojují endokrinní disruptory s vážnými chorobami, např. se snížením plodnosti, některými typy rakoviny (nádory prsu a prostaty), poškozením mozku, obezitou nebo cukrovkou. Na stránce http://www.disruptingfood.info/en/ najdete dokonce seznam nejvíce „disruptujících“ potravin.
Každý z nás však máme možnost něco změnit, každý podle svých možností. Někdo si zeleninu pěstuje sám, jiný nechodí nakupovat do hypermarketu, někdo si pečlivě čte obsah ingrediencí: Obsahuje-li podezřelou látku, výrobek si nekoupí. Někdo píše články, diskutuje, upozorňuje na tento efekt. Je zajímavé sledovat, že výrobci na tyto „hlasité“ projevy klientů dokonce reagují. Když se zvedá vlna odporu proti výrobkům obsahujícím glutamáty, klesne prodej takových produktů a hned se objeví nová vlna výrobků, z jejichž obalů výrobci hlásají, že právě tyto jejich potraviny jsou „bez glutamátů“…
Je však otázkou, čím byly glutamáty nahrazeny nebo v jaké jiné formě se tam stejně nacházejí…
Pokud je člověk nemocen, pak musí brát existenci koktejlového efektu vážně. Přírodní zákony se přece nedají obcházet.