Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kokos. Já jej miluji od samého dětství a nyní tento objemný skořápkový plod vyplňuje mnohá místa v mém barevném životě. Ať už hovoříme o kuchyni, kosmetice, ale též možnosti, jak s důvtipem dekorovat. Kokos je jednoduše uchopitelný, zábavný, lahodný, jakožto i léčivý. Široká škála nejrůznějších benefitů. A ta mouka z něj! Pokud umelete nasušenou dužinu, získáte mouku tak lahodnou a tvárnou, že jí můžete nastavit spoustu korpusů, dezertů či koláčových těst. A to se hodí zejména při diabetu, případně též v nízkosacharidovém stravování.
Kokosový ořech, přesněji pak olej z něj, bývá často démonizovaný, zejména pro svůj vysoký obsah nasycených mastných kyselin, které utvářejí až 90 % jeho celkového složení, čímž kokos přibližují živočišnému tuku, pro příklad uvedu máslo či sádlo. Nejsou však mastné kyseliny jako mastné kyseliny.
Jak to s těmi nasycenými mastnými kyselinami tedy vlastně je?
Tuky a oleje se většinou skládají z menších sloučenin, které nazýváme mastné kyseliny. Mastné kyseliny tvoří řetězce, mající různou délku – krátké, střední, dlouhé. Nasycené tuky v kokosu se vyznačují středně dlouhými řetězci (MCT – medium chain triglyceride). Tyto MCT tuky velmi dobře metabolizují. Tělo je velice efektivně transformuje v energie, aniž by je uložilo do tukových zásob. Další z pozitivních informací bude i fakt, že jsou tvořeny kyselinou laurovou. Tato kyselina se vyznačuje antibakteriálními a antimikrobiálními účinky. Kokosový olej je tvořen z 50 % právě touto kyselinou. Tělo si z ní dokáže velice efektivně vytvořit monolaurin, takového silného zabijáka bacilů. Další ohromnou vlastností této kyseliny je její schopnost ničit pouze „zlé“ bakterie, aniž by poškozovala přátelské bakterie střeva, které jsou nezbytné jak pro zdravé trávení, tak pro naši imunitu. Kokosový olej se s úspěchem využívá také při kvasinkové infekci, doporučován je též při psychické zátěži, kdy celkově zklidňuje a pozitivně podporuje mozkovou činnost.
Jonny Bowden ve svém díle 150 nejzdravějších potravin na světě píše:
„Pozitivní informace o kokosu se ve skutečnosti začaly objevovat již s výzkumem v 60. a 70. letech minulého století. Už dlouho se pozoruje, že u obyvatel Tichomořských ostrovů a Asie, v jejichž jídelníčku je výrazně zastoupen kokosový olej, se překvapivě vzácně vyskytují kardiovaskulární choroby, rakovina a další degenerativní onemocnění. Proto byla provedena dlouhodobá, multidisciplinární studie, zaměřena na zdraví obyvatel malých, idylických Tichomořských ostrovů Tokelau a Pukapuka, kde se kokosy hojně jedí. I když je jejich strava tučná, u ostrovanů se prakticky nevyskytovala ateroskleróza, srdeční choroby ani rakovina tlustého střeva. Problémy se zažíváním byly vzácné. Ostrované byli štíhlí a zdraví. Neobjevily se ani žádné známky onemocnění ledvin, vysoká hladina cholesterolu byla neznámá. Když se však tito lidé přestěhovali do velkých měst, změnili stravovací návyky a kokosový olej vyměnili za rafinované polynenasycené rostlinné tuky, jež jsou považovány za zdravější, výskyt srdečních chorob se dramaticky zvýšil.“
Stále však hovoříme o nerafinovaném, za studena lisovaném kokosovém oleji, nikoliv o kokosovém oleji, který byl podroben procesu rafinace, kdy jeho nutriční vlastnosti nedosahují kvalit primárního čistého produktu.
Samozřejmě, máme-li vysoký cholesterol, v naší rodině se vyskytuje familiární hypercholesterolémie, v kuchyni bych upřednostnila zcela jiný druh využitelného oleje, ať už to bude olej lněný, ceněný zejména pro svůj vysoký obsah omega 3 NMK, případně též za studena lisovaný olivový olej, kvalitní řepkový olej, který disponuje vyšším bodem zakouření. Možností je více, stačí si jen vybrat. Pozor jen na olej slunečnicový, který sice obsahuje nenasycené mastné kyseliny, výrazně však převažují prozánětlivé omega 6.
Též bych ráda upozornila, že kokosový olej nemá vůbec nic společného s palmovým olejem, který je produktem palmy olejné. K výrobě kokosového oleje se používá plodu jader kokosových ořechů, které rostou na kokosovníku ořechoplodém.
Zpět k lahodné dužině
Pamatuji si na dobu, kdy jsem na Bali seděla v písku, nechala vlny šplouchat o svá chodidla a čekala na kokosy, které příboj ukládal vedle mne do písku. Na lahodné ořechy, které jsme pak v bungalovu rozbíjeli kladívkem, dužinu sušili, strouhali a mleli. Anebo když se poštěstilo a místní lidé nám nabídli čerstvý kokosový ořech, jehož voda je zde ceněna pro své bohaté nutriční vlastnosti. Prý se zde doporučuje těhotným ženám, aby každý den do dna vypily jeden z takových ořechů. Ze svého pohledu je voda spíše než bohatá na minerály, osvěžující, těhotné ženě však určitě uškodit nemůže. A v horkém poledni takový nápoj přijde jistě vhod.
Pokud bychom dužinu kokosu nastrouhali do hrníčku, jeho polovina by obsahovala zhruba 4 g vlákniny, 140 mg draslíku, 13 mg hořčíku, dále též menší množství vápníku, fosforu, asi 3 g sacharidů a zbytek hmoty by utvářel tuk. Kokos lze použít s úspěchem v kuchyni, ať už do ranních snídaňových směsí, dezertů, pudinků, přichystat z něj můžeme také chutné mléko, které však lze dnes už bez problémů zakoupit. Takové mléko se pak osvědčuje jako náhražka živočišného mléka v jídelníčku alergiků, pokud tedy tolerují kokos.
Osobně dužinu melu na mouku, kterou pak mísím s klasickými koláčovými ingrediencemi, jeden z takových receptů dokládám níže:
Jahelný koláč s mrkví a jablečnou přesnídávkou
100 g jáhlové mouky, 50 g pohankové mouky, 50 g kokosové mouky, 10 g vinného kamene, 150 g jablečné přesnídávky bez cukru, 3 vejce, 80 g kokosového cukru či 100 g čekankového sirupu, 400 g mrkve nastrouhané najemno, kokosový olej + 10 g kokosu na vysypaní formy
Jáhlovou mouku smísíme s pohankovou moukou a také moukou z kokosu, přidáme vinný kámen, kokosový cukr či čekankový sirup, vejce, přesnídávku a nastrouhanou mrkev. Jakmile je hotovo, těsto umístíme do koláčové formy, kterou jsme vymazali kokosovým olejem a vysypali kokosem. Pečeme zhruba 50 minut při 180 °C. Dozdobíme.
A to není vše aneb znáte kokosový cukr?
Už jste někdy ochutnali kokosový cukr? Že ne? Zkuste to. Získává se odchytem šťávy z květů kokosovníku ořechoplodého, která se suší a zpracovává na cukr. Ten oproti běžné sacharóze, vykazuje o polovinu nižší glykemický index. A je navíc lahodný, dá se s ním též pracovat jako s klasickým běžně používaným řepným cukrem. Malou nevýhodou může být cena, nicméně nejsme-li závislí na cukru, jedno balení nám vydrží poměrně dlouho.
Tak tedy… Máte-li rádi kokos, určitě si jej užijte, nejen pro jeho výtečné chuťové vlastnosti, ale také zajímavé látky, které ve své dužině ukrývá.