Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Koření, které dnes zcela samozřejmě používáme, bývalo kdysi vyváženo zlatem. Běžně se nabízela unce pepře za unci zlata. Pro staré Římany byl pepř dokonce ještě cennější. Pro zajímavost, když Vizigóti dobyli Řím, jako výkupné požadovali přesně 3000 liber pepře, zlata a stříbra. Jak je vidno, koření bývalo velmi drahou, luxusní komoditou, často platilo za nejdražší položku domácího rozpočtu, aby hodnou chvíli odpočívalo v zásuvkách či přihrádkách, které byly střeženy zámkem.
Koření platilo nejenom za zajímavé ochucovadlo, ale také lék, konzervační prostředek či parfém. Vrátím-li se k Římanům, právě oni byli prvními, kteří používali koření jako domácí „osvěžovač“ vzduchu. Koření pálili či rozhazovali po domě, aby se zbavili otravného zápachu. S objevnými plavbami se pak stává koření běžnější záležitostí, aby se hojně zapojilo také v kuchyni. Na evropském stole, kromě pepře, se pak objevuje také skořice, muškátový oříšek, šafrán, anýz, nové koření, paprika či vanilka. A gastronomie nám jenom kvete. Vraťme se však opět k pepři.
Kuličky pepře jsou malé bobule pepřovníku černého, což je šplhavá popínavá rostlina. Kuličky se sbírají ještě zelené, aby se následně sušily na slunci, čímž ztvrdnou a získávají svůj svraštělý nezaměnitelný vzhled. Bobule pepře lze také konzervovat zmrazením či naložením do slaného nálevu či octu.
Druhy pepře
K dostání je několik druhů pepře. První pepř, se kterým se obchodovalo, byl tzv. dlouhý pepř, který se chutí blíží tomu černému, je však o něco mírnější a nasládlý. Dnes jej najdeme pouze v Indii a Indonésii, ovšem po 2000 let byl pravděpodobně nejcennějším vývozním zbožím jižní Indie. Bílý pepř pochází ze stejné rostliny, jako pepř černý, bobule se však nechávají dozrát až do červena, následně se máčejí ve vodě, aby pak přišly o svou svrchní slupku. Poté se suší, dokud nezískají svůj krémový odstín. V některých obchodech můžeme zakoupit také čerstvý pepř, v podobě tzv. šňůrek.
Vůně čerstvě namletého pepře je ostrá, dráždivá a příjemně aromatická. Nechutná ani sladce či slaně, pouze palčivě, můžeme jej tedy hravě použít jak do sladkých, tak slaných pokrmů. Celým pepřem se ochucují vývary a nálevy, velmi často doprovází nejrůznější kořenící směsi, marinády. Chceme-li pokrmy pepřem dochutit, doporučuji zakoupit celé kuličky, které meleme před samotnou přípravou pokrmu. Jedině tak zachováme výjimečné chuťové vlastnosti pepře. Ten, který je pomletý, rychle ztrácí svůj chuťový, ale také voňavý charakter.
Má babička ke zjištění kvality pepře používala jednoduchou metodu. Několik kuliček pepře umístila do sklenky s vodou, pokud se kuličky držely hladiny, byly uvnitř duté, tedy nekvalitní. Pokud klesly ke dnu, bylo zřejmé, že jsou celistvé a budou tedy chuťově výrazné a silné.
Pepř a zdraví
Pepř povzbuzuje produkci žaludečních šťáv a enzymů, čímž zefektivňuje trávení, podporuje chuť k jídlu, eliminuje nadýmání. Celkově prokrvuje a prohřívá. Vyznačuje se blahodárným vlivem na močovou soustavu, je mírně močopudný. Součástí pepře je také alkaloid piperin, jenž je v současné době spojován s hubnutím. Piperin je v popředí zájmu mnohých vědeckých výzkumů, kdy se má za to, že napomáhá zabránit rozkladu celé řadě hodnotných látek, které pak celistvé procházejí žaludkem či střevy, následně se dostávají do krve, čímž se zvyšuje jejich koncentrace a tím také léčivý účinek. Piperin se zároveň vyznačuje protizánětlivými účinky, funguje jako mírné anestetikum. Dle některých studií mírní bolestivou menstruaci. Nadměrná konzumace pepře zvyšuje krevní tlak, pozor si tedy dají osoby s hypertenzí, ale také ti, kteří jedou dle zásad šetřící diety. Pepř může dráždit oslabený žaludek, stejně tak slinivku.
Lahodná rýžová směs s mrkví a pórkem
- 200 g bio rýže Basmati
- 5 středních mrkví
- 100 g pórku
- kokosový olej
- 2 cibule
- 300 ml rajského protlaku
- himalájská sůl
- kozí sýr
- česnek
- pepř
Na kokosovém oleji zpěníme ve woku cibulku. Následně přidáme mrkev nakrájenou na kolečka, pórek, rýži, výslednou směs dusíme v mírně osolené vodě. Ke konci přidáme prolisovaný česnek, rajský protlak. Na talíři pak sypeme nastrouhaným kozím sýrem, kořeníme čerstvě namletým pepřem.
Yogi čaj
Možná jej znáte, možná jste ještě neměli tu čest. Vřele však doporučuji vyzkoušet. Yogi představuje výtečně namíchanou směs koření, jako je skořice, fenykl, anýz, hřebíček, zázvor, pepř, často se přidává také koriandr či kardamom. Základem je však černý čaj. Výsledná čajová směs se provaří v několika decilitrech vody, aby se pak zjemnila mlékem a medem, osobně používám k doslazení kokosový cukr. Tento čaj nejenom prohřeje, zároveň čistí játra, krev a tím pádem celý oběhový systém. Doporučuji uchystat při oslabené imunitě, kašli, rýmě, jako prevenci chřipkové epidemie. Díky směsi koření má čaj také antibakteriální účinek. Svou jemnou nasládlou chutí dokáže uvolnit, navodit klid a harmonii, má jemně povzbuzující účinky. Yogi čaj lze běžně zakoupit v čajovnách či čajových obchodech, lékárně, případně si jej můžete namíchat sami.
Seznam použité literatury
Normanová, Jill. Chuť a vůně koření. Gemini, Bratislava 1992. 159 str. ISBN 80-85265-75-3.
Alcraft, Rob. Koření. Rebo productions, 2009. 128 str. ISBN 978-80-255-0208-2.