Kmín kořenný (Carum carvi)

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Podle záznamů byl kmín již používán v době kamenné. V antickém Řecku a Římě si ho vysoce cenili a používali jej už také k léčebným účelům. Kmín je dvouletá bylina. V prvním roce je vysoká dvacet centimetrů, v druhém roce naroste až šedesát centimetrů a do šířky třicet centimetrů. Okolíky droboučkých květů rozkvétají v druhém roce na počátku léta. Svěže zelené listy jsou dělené v jemné úkrojky a podobají se listům mrkve. Roste planě na lukách, mezích a pastvinách ve střední Evropě, na Sibiři a v Asii.

LÉČEBNÉ UPLATNĚNÍ KMÍNU:
I když léčebné uplatnění kmínu není široké, v jednom účinku je téměř nenahraditelný. Má prvotřídní větropudné účinky, podněcuje činnost střev a žaludku, čímž uvolňuje zastavené trávení. Kmínová silice napomáhá vylučování žaludečních šťáv, uvolňuje žaludeční křeče, omezuje hnilobné a kvasné procesy v trávicím traktu. Dále kmín působí dezinfekčně, vyhání střevní parazity. Ženám pomáhá při menstruačních bolestech a chudokrevnosti. Šálek kmínového čaje dvakrát denně je vynikající pro kojící maminky, poněvadž zvyšuje a zlepšuje tvorbu a kvalitu mateřského mléka a dítěti pomáhá proti nadýmání. Kmín můžeme ještě použít k zlepšení činnosti ledvin a na usnadnění vykašlávání. Je to mírný prostředek vhodný i pro malé děti, zvlášť proti kašli a kolikám. Malá dávka semen na konci kořeněného těžkého pokrmu osvěží dech a podpoří trávení.

POUŽITÍ KMÍNU V KUCHYNI:
Vůni a chuť kmínu dodává silice, dále obsahuje bílkoviny, tuky, třísloviny, pryskyřice a jiné látky. Na jaře můžeme sbírat mladé lístky kmínu a přidávat je do polévek, pomazánek, salátů či k masu. Suché nažky se používají celé či mleté. Koření se s nimi pečivo, zvláště žitný chléb, ryby, pečená masa, polévky, houby, pomazánky, přidávají se do brambor (snižují toxický solanin). Kmín se také používá k výrobě likérů. Také v domácích podmínkách je možné si lehce vyrobit kmínovou pálenku. Stačí zalít mletý kmín lihem či režnou nebo vodkou, na zjemnění můžeme přidat trochu medu. Užíváme jeden kalíšek kmínky nalačno.

Chlebová polévka s kmínem:
Tvrdý chléb, hlavně kůrky,okrájíme nebo rozlámeme a rozvaříme ve vodě s kmínem a mořskou solí. Občas promícháme, abychom polévku nepřipálili. Do polévky přidáme panenský olivový olej, jemně nasekanou petrželku či pažitku a dva stroužky utřeného česneku. A můžeme podávat.

VYPĚSTUJTE SI DOMA VLASTNÍ BYLINKU:
Kmín vysazujeme ze semínek. Pěstujeme v propustných půdách bohatých na humus na sluněném místě. Sázíme ve vzdálenosti asi dvacet centimetrů od sebe. Kmín není vhodnou hrnkovou rostlinou. Na podzim vyplejeme plevel okolo jednoletých rostlinek. Sklidíme semena z dvouletých rostlin a dobře je usušíme. Trháme čerstvé listy do salátů, mají příjemnou anýzovou chuť.