Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Věřím, že nás utvářejí nejenom naše myšlenky, lidé, kterými se obklopujeme, naše každodenní konání, práce, které věnujeme čas, energie, se kterou jsme se zde narodili a kterou v průběhu života dovedeme násobit, ale také strava, kterou zde jíme. Proč tedy nevyužít toho, že příroda do každé ze svých potravin ukryla neuvěřitelné množství léčivé síly. Navíc, když většina z nich nám propůjčuje vlastnosti, které jsou pro dané potraviny typické. Uveďme si několik příkladů.
Pokud si zvykneme do jídelníčku přidávat sladkovodní či mořské řasy, které musí dnes a denně čelit prudkým náporům vody, naše tělo se stane ohebnějším a celkově pružnějším. Nyní si představme ovesné klasy, které se lesknou ve slunci, stejným leskem mohou oslnit také naše vlasy, stačí si denně do jídelníčku přidat hrst ovesných vloček. Medvědí česnek, první z bylinek, který si razí na konci zimy svou cestu ke slunci, potřebuje takovou spoustu síly, aby odolal posledním zimním mrazíkům. Konzumace jeho lístků nás proto naplní životodárnou energií. Podobně jsou na tom také klíčky. Do každého z nich rostlina nashromáždila takovou spoustu energie, kterou můžeme využít ve svůj prospěch. Strava je hra, pojďme se jí tedy bavit a užívat vše, co si zde pro nás příroda, v rozličných variantách uchystala pro radost.
Při své práci velmi ráda přebírám jídelní zvyklosti cizích kultur. Nemám teď na mysli žádné módní výstřelky, zajímají mě tradice, které se předávají z generace na generaci a které se po stejně dlouhý čas osvědčily. Je krásné si z každého výživového směru, z každé filozofie posbírat to, co lidem pomáhá, co jednoduše funguje. A pokud jsou národy zdravější, jejich život je naplněn energií a radostí, bez potřeby zbytečných farmaceutik, vypůjčme si jejich know how a vpusťme jej do svého života. Asijská kuchyně výhonky miluje, křupavé mungo je součástí nejednoho zeleninového salátu, podává se samostatně v miskách, přimíchává do masových směsí, dokonce jej můžeme přidat také do sushi.
Nakličování je zábava, neboť existuje taková spousta semen, která po aktivaci enzymů uvolňují klíček. Tím aktivátorem je voda, postačí však také vlhkost, která probudí semínko k životu. To pak vypustí výhonek nabízející velkou spoustu enzymů, antioxidantů, kterými jsou vitamíny rozpustné v tucích, A a E, dále pak vitamín C, některé vitamíny skupiny B, které jsou důležité právě v zimě, protože, mimo jiné, dovedou upevnit také naši imunitu. Výhonky vojtěšky ukrývají vitamín K, jež je protikrvácivý. Rovněž napomáhá udržovat naše kosti zdravější, je tedy dobrou prevencí osteoporózy. Mezi další plusy patří určitě i vláknina, kterou dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná forma snižuje hladinu cholesterolu, zpomaluje vyprazdňování žaludku, čímž navozuje delší pocit sytosti. Klíčky tedy doporučuji také při redukční dietě. Na své si přijdou určitě i diabetikové, neboť rozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání glukózy do krevního řečiště, čímž oddaluje pocit hladu. Nerozpustná vláknina posléze působí jako střevní kartáč, který čistí naše střeva od všech nepotřebných nánosů, které již naše tělo nemělo sílu odstranit.
Ráda dále zmíním také chlorofyl, látku jež dodává rostlinám zelené zabarvení, přirozeně čistí krev, zabraňuje růstu nepřátelských bakterií, odstraňuje nežádoucí zbytky, které již tělo k ničemu neupotřebí. Aktivuje důležité enzymy a je přirozeně protizánětlivý. Proto tedy, doporučuji při různých formách autoimunitních poruch, ať už je roztroušená skleróza, diabetes 1. typu, lupus, revmatoidní artritida, autoimunitní zánět štítné žlázy…
Aby toho nebylo málo, pojďme si ještě rozepsat jednotlivé minerální látky, které v klíčcích najdeme. Nakličovat smíme skutečně cokoli. Výhonky cizrny, vojtěšky (která se velmi často objevuje také pod názvem alfalfa, lucerka), mandlí, pohanky, sezamu a slunečnice, obsahují krásné množství vápníku. Železo pak najdeme v klíčcích zelené a červené čočky, fazolek munga, adzuki, hrachu. Jedním z dalších minerálů, který je tolik nezbytný, třeba už proto, že podporuje činnost téměř stovky enzymů, upevnuje naši imunitu, propůjčuje pleti zdravý vzhled, napomáhá regenerovat oční rohovku, je zinek. Ten najdeme ve výhoncích dýně a vojtěšky. Vojtěšku pokládám, co se klíčení týká, za jednu z nejsilnějších bylinek. Pokud bychom měli zinku v těle málo, případně si přáli zlepšit kvalitu našich vlasů, jak jsem se již zmínila výše, doporučuji do stravy přidat ovesné vločky, které jsou na zinek opravdu bohaté. Zkusme si z nich uchystat ovesné sušenky, případně je přidat jako zavářku do polévky, posypat jimi zeleninový salát, po namočení je smísit s česnekem a bylinkami a využít jako nádivku. Fantazii se meze nekladou. Při deficitu zinku jej však upřednostněme spíše na večer, neboť tento minerál tělo nejlépe zužitkuje právě v odpoledních hodinách.
Výhonky bývají bohaté také na draslík, ten je jedním z nejdůležitějších alkalických prvků v těle, nezbytný pro správnou činnost našeho srdíčka, udržující rovnovážný stav tekutin v těle, napomáhající tělu čelit náporům okyselující stravy. Najdeme jej v naší dobré vojtěšce, hrachu, naklíčeném žitu, ale také sezamu. Hořčík pak ukrývají výhonky mandlí, cizrny, hrachu, slunečnice a pšenice. V některých z klíčků najdeme také selen, další z významných minerálních antioxidantů, který je rovněž třeba pro správnou funkci štítné žlázy.
Vidíme, co vše se může ukrývat v jednom jediném klíčku. Pokud bychom jich snědli plnou hrst, dopřejeme si vitamínový, minerální, ale také enzymatický gejzír všeho, co tělo přes zimu, díky unavené zelenině a ovoci, která k nám cestuje z tropických krajů a obsahuje tedy již minimum výživných látek, postrádá. Opravdu neznám levnější a dostupnější zdroj vitamínu C. Proč tedy přes zimu, namísto vitamínů, neužívat skutečný dar přírody v podobě klíčků.
Jejich vliv na zdraví je opravdu výjimečný. Před pár lety proběhl v Texasu zajímavý experiment, během kterého se laboratorním krysám, trpícím tumory a dalšími imunitními poruchami, podávalo ovoce a zelenina, případně výtažky z nich. Mezi testovanými potravinami byla naklíčená čočka, mungo fazole, pšenice, ječmen a mrkev. Mrkev i ječmen působili jako inhibitor, to znamená, že měli tendenci nemoc zastavit. Tento pozitivní efekt se však nedal srovnat s testovanými klíčky, kdy ani jejich vysoké dávky nevykazovaly znaky toxicity. Většina známých preparátů na léčbu rakoviny je většinou již ve středně vysokých koncentracích pro pacienta škodlivá.
Jak tedy na to?
Žádný strach, proces nakličování zvládne skutečně každý, stačí si opatřit klasickou klíčící misku, případně jakékoli jiné nakličovadlo. Některá z nich jsou obohacená funkcí ozonéru. Ten okysličuje a udržuje po delší dobu vodu svěží. Nakličovadlo může být vybaveno také šikovným zavlažovačem, který sám, několikrát denně, klíčky propláchne.
Pokud jsme si zvolili obyčejnou misku, mějme na paměti pár základních pravidel:
- Každé semínko potřebuje různou dobu namáčení a klíčení, nastudujme si tedy tabulku, jež nám zaručí, že budeme konzumovat skutečně plnohodnotně vyvinuté klíčky
- 1. skupina (asi dvoudenní růstový cyklus): vojtěška, jetel, jetel luční, ředkev, čínské zelí, brukev, brokolice
- 2. skupina (třídenní růstový cyklus): zelený hrášek, žito, pšenice špalda, pšenice, vyloupaná slunečnice, fazole mungo, pískavice řecké seno, čočka, cizrna, fazole adzuki, sojové boby, kamut a podobné
- 3. skupina (až osmidenní růstový cyklus): slunečnice, pohanka, pšenice, cibule, česnek, zelený hrášek a čočka kvůli dlouhým výhonkům, řepa, červená kapusta, brukev, řeřicha, rukola…
- Pokud naše nakličovadlo není opatřeno funkcí automatického zavlažování, klíčky 2x denně proplachujeme, většinou tedy ráno a večer.
- Klíčící nádobu umisťujeme na světlo, nikdy ne do lednice, klíčky ke svému spokojenému růstu vyžadují pokojovou teplotu. Pokud již klíček dosáhne požadované délky, takovéto klíčky lze v uchovávat v chladu.
- Kupujme celistvá semena, luštěniny, půlená červená čočka již nevyklíčí. Stejně tak dbejme, aby semínka neprošla teplotou vyšší než 45° C. Aktivační enzymy jsou k mání pouze do této teploty, při teplotách vyšších, výrazně ubývají.
Hotové klíčky pak můžeme použít na zeleninový salát, rozmixovat do smoothie a navýšit tak biologickou hodnotu nápoje, přimísit do pomazánek, posypat jimi dobrý žitný, případně kváskový chléb s máslem. Ráda je přidávám také do polévek, např. do polévky z dýně hokkaido. Fazolkami mungo pak můžeme dozdobit talíře, či je servírovat v malých miskách a přidat na stůl. Největší radost z nich budou mít hlavně naše děti, které většinou fascinuje cesta klíčku na svět, který mohou pozorovat, starat se o něj a nakonec, ke vší spokojenosti, také sníst.