Klíčem k uzdravení není vždy změna, ale přijetí. Posedlost změnami je diagnóza

zena hory e1612435313336

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Nikdy v historii jsme nebyli ze všech stran bombardováni tolika informacemi, že musíme na sobě něco měnit. A žádná generace zároveň nezažívala změny kolem sebe v tak velkém měřítku. Ano, změny mohou být úžasné. Ale stejně jako není zdravé mít ke změnám odpor, může fanatická posedlost změnami napáchat více škody než užitku. V naší psychice, ve vztazích i ve společnosti.

Změny jsou de facto má specializace. Ukazuji klientům, jak přestat mít strach z neznáma – jak poslechnout vnitřní hlas a nebát se jít za svým srdcem. Čemu ale nefandím, jsou změny pramenící z nenažranosti, nudy, touhy po požitcích nebo proto, že si člověk nepřipadá dost dobrý a dělá změnu ne kvůli sobě, ale kvůli tomu, aby se zavděčil druhým.

Co funguje, to neměňte

Ve sportovní terminologii je známé rčení „Vítězná sestava se nemění.“ Také se říká, že pýcha předchází pád. Platí to v životě, v podnikání, všude.

Dnes jsme reklamou a společenským tlakem tlačeni ke změnám i tam, kde by byla na místě větší pokora, a zároveň obří megavelká, až nestydatá vděčnost za vše krásné, co už v životě máme a co funguje. To, co nefunguje, nahraďte, a to, co funguje, toho se držte.

Jsem přesvědčen, že Život/Vesmír nepodporuje „změny dělané jen pro změny“. Fungující manželství – a on nebo ona mají pocit, že potřebují více vzrušení a dobrodružství, a současného druha opustí (a pak toho při terapii zpětně litují). Nebo když manažer prosperujícího knihkupectví či obchodního řetězce přeskládá ve své prodejně regály tak, že jako zákazník na původním místě nic nenajdete. Do třetice, když se na různé posty do té doby relativně dobře fungujících ministerstev dosadí ambiciózní, všehoschopní břídilové, kteří z touhy po pozornosti musí za každou cenu udělat nějakou reformu – vykázat činnost – přitom by bylo lepší, kdyby se drželi zpátky a prospěli lidu, kdyby raději nic nedělali. A už za svých studií jsem také třeba nikdy nechápal, jak se například do té doby nádherná holka byla schopná „opižlat“ a změnit účes jen proto, že toužila po nové image. Já, když něco funguje, tak to neměním.  A pravda, co se týká mých vlasů, mám to jednoduší. Už nemám měnit co 😊

Nemáte povinnost se měnit

Jak říká Vadim Zéland, nikdy nevěř člověku, který ti bude tvrdit, že se musíš měnit. Měň se tehdy, kdy sám chceš. Ne proto, že ti to někdo řekl, že se chceš někomu zavděčit nebo proto, že musíš. Měň se z radosti. Přijmi skutečnost, že dokonalý (uzdravený) jsi už teď. Nevytvářej na sebe další tlak. Nestresuj se. A pochopitelně, když tě to bude naplňovat, pak se do jakékoliv změny pusť. Pak bude Tvá změna požehnaná.

Přijetí léčí

„Buďte v míru s tím, kde jste teď,“ říkají Esther a Jerry Hicks. Často brání v uzdravení (nějaké situace nebo našeho těla) jenom náš odpor. Místo, kde se nacházíme, se vyplatí milovat. A to i tehdy, když cítíme trýzeň, bolest, a přejeme si z našeho trápení uniknout. Paradoxně mnoho situací změníme (vyléčíme) tak, že přestaneme změnu vyžadovat.

Když se přestaneme bránit, mohou se začít dít zázraky.

Pochopitelně, jste-li vážně nemocní, držte se rad svého lékaře a nezanedbávejte svou léčbu. Změny jsou někdy nezbytné a jediným řešením. Jen jimi nebuďte posedlí. Zkuste být vděční za to, co už máte. A zkuste si užívat i čas, kdy se žádné změny nedějí.