Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Stanovení diagnózy keratosis pilaris ještě neznamená, že byla stanovena příčina. Je zde jen popsán klinický stav = následek.
Úvaha nad popsanou diagnózou
| Keratosis pilaris vzniká z nahromadění keratinu – tvrdého proteinu, který chrání pokožku před škodlivými látkami a infekcemi. Keratin vytvoří zátku, která blokuje otevření folikulu. Pokožka má hrbolatý vzhled. Tomuto procesu říkáme hyperkeratinizace. Jiný název je kuřecí kůže.
Proč se takto keratin formuje, nevíme. Bývá to dáváno do souvislosti s genetickými chorobami typu autosomálně dominantní dědičnosti. To znamená, že až polovina dětí postiženého jedince může mít v různé míře známky keratosis pilaris. Souvislost vidíme s jinými kožními nemocemi, jako jsou atopické dermatitidy. Keratosis pilaris postihuje až polovinu normálních dětí a až tři čtvrtiny dětí s ichtyózou vulgaris, což je suchá pokožka, která vzniká v důsledku genových mutací vedoucích ke ztrátě funkce genu pro profilagrin a k narušení ochranné funkce kůže, zejména proti vysoušení a proti zanášení infekce. |
Víme všeobecně, že suchá kůže má tendenci projevy keratózy zhoršovat, také v chladných měsících, kdy je nižší vlhkost vzduchu. Projev se stává zřetelnější svou barvou i citlivostí a velikostí.Dry skin tends to worsen this condition.
Podobné léze, jaké vidíme u keratosis pilaris, mohou vzniknout jako vedlejší účinek cílených nádorových terapií.
Často se projevy pletou s akné. Mnoho lidí ani netuší, že má keratózu. Tento fenomén lze očekávat spíše v pubertě, či ve starším věku, kdy sehrává roli hormonální aktivita, psychika apod. Ale pokud je již v raném dětství, pak je třeba směřovat pátrání také po autoimunitní příčině, po nesnášenlivosti potravin, mléka, lepku atd. Jsou popisovány také souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy.
Předpokládá se, že tato nemoc zasahuje až 30-40 % dospělé populace a přibližně 60 % dospívajících. Obecně je častější u dívek a žen. Podle klasifikace rozlišujeme několik typů této nemoci:
- keratosis pilaris rubra (červená, podrážděná kůže)
- keratosis pilaris alba (drsná, hrbolatá kůže bez zčervenání)
- keratosis pilaris rubra facei (zarudlé tváře)
Diagnostika
Neznáme přesný laboratorní nebo kožní test, který by se použil k diagnostice keratosis pilaris. Diagnóza je stanovena na základě posouzení pleti a sepsané anamnézy. Tam, kde se v rodině vyskytují podobné projevy „akné“, je vhodné vyšetření epigenetické.
V některých případech se použije biopsie, kdy se pod mikroskop odebere malý vzorek postižené kůže. Tehdy biopsie odhalí hyperkeratosisepidermální hyperkeratózu, popíše proces hypergranulózy, zaznamená ucpané vlasové folikuly a lze pozorovat většinou mírný perivaskulární lymfocytární zánět.
Terapie
Je jasné, že pokud se nestanoví individuální – přesná patofyziologie procesu, nelze léčit specificky, ale pouze obecně na základě logických úvah a známých zkušeností.
Z tohoto pohledu je základní snahou zvlhčovat pokožku. Na internetu najdete tucty doporučujících krémů, které obsahují močovinu, kyselinu mléčnou, glykolovou kyselinu, kyselinu salicylovou. Dále se doporučují retinoidy, tretinoin, nebo vitamin D. Doporučují se zklidňující krémy, které obsahují koloidní ovesné vločky, zelený čaj, nebo aloe vera.
Samozřejmě se používají pomocné techniky jako fototerapie, laser, plason, magnetoterapie aj.