prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Když má dítě strach ze zkoušky

27.03.2009
V dnešní době se klade ohromný důraz na testování, zkoušení, dosahování výsledků a adekvátních studijních úspěších, díky kterým to pak dítě může v budoucnu daleko dosáhnout… avšak díky čemuž se taky může cítit pod tlakem, v úzkosti, strachu se selhání, před trestem ze strany rodičů, učitelů, nebo se může cítit méněcenné, když se srovnává s ostatními dětmi, co podkope jeho sebedůvěru a sebeúctu.

A tak se místo slibné kariéry, kterou rodiče u dítěte očekávají, vyvine spíše neuróza, deprese či strach. Avšak je zde jedno riziko. Strach ze zkoušek, tenzi, depresi a úzkost můžou prožívat i děti, které běžně dosahují ve škole dobré výsledky. Proto jejich strach ze zkoušek bývá rodiči i učiteli přehlížen, protože jediné co vidí, jsou samé jednotky a pár dvojek. Avšak i takovýto jedničkář může prožívat ohromnou tenzi, protože má jaksi nastavenou laťku na dostávání pouze jedniček, nanejvýš dvojek. A co když právě u nejbližší zkoušky či písemném testu dostane opět dvojku, nebo dokonce trojku? Jak se pak na něj budou dívat spolužáci, učitel, máma či táta. Nebo jak se bude moci podívat sám sobě do očí? Opravdu. Veliké riziko spočívá právě v přehnaných nárocích, které si buďto dítě klade sám na sebe, nebo z různých důvodů pociťuje, že by mělo dosahovat pouze nejlepší výkony. A to už je opravdu nesmírný tlak na výkon. Kdo by pak nepociťoval strach či tenzi? Rodiče a učitelé by tohle všechno měli zohlednit a vysvětlit dítěti, formou přiměřenou věku, jak školská hodnocení a klasifikace funguje a k čemu je dobré a zejména, že není cílem být nevyhnutně ve všem nejlepší, nebo dosahovat pouze nejlepší výsledky (protože nikdo není dokonalý, a nikdo tedy nemůže ve všem a vždy dosahovat takovéto výsledky).



Úzkost však děti nemusí pociťovat jen u zkoušky samotné. Specifickou úzkostí je tzv. sociální úzkost nebo-li sociální fobie, při které má dítě výrazný strach, úzkost či trému při podávání určitého výkonu, zejména, když je výsledek pro dítě velmi důležitý – např. když musí na tělesné výchově šplhat po tyči nebo přeskočit správně dané tělocviční nářadí. Ohromný tlak je zesilován nejen potřebou dosáhnout dobrou známku, ale navíc – dítě je pozorováno vrstevníky, spolužáky a co víc, není hodnoceno jenom známkou od učitele – ale zejména pak je hodnoceno v očích spolužáků („co když se znemožním, budou se mi smát“).



Samozřejmé že je jiné, když se dítě dostatečně na zkoušku či test nepřipraví a následně pak pociťuje stres, úzkost a strach z následků, které pak nastanou (špatná známka, konsekvence ze strany rodičů, trest apod.) Když však učitel ví, že žák či student dosahuje jinak dobré výsledky (průměrné až vynikající) avšak má tendenci právě k úzkostným poruchám a projevům tenze, trémy a strachu ze zkoušky – může to zohlednit a individuálně zvolit jiný typ klasifikace či hodnocení. Avšak je zde i jiný aspekt. Testování nás doprovází téměř všude. Nejsme testování, klasifikování a podrobováni zkouškám pouze ve škole. Vědomostním testům či obecně zkoušením jsme pak podrobování třeba u zkoušky na řidičský průkaz, na střední či vysoké škole, různým testům v rámci zaměstnání apod. Samozřejmě, že dítěti řekneme na základní škole může pomoci alternativní způsob zkoušení, když má tedy obrovský strach ze zkoušky. Později to může překonat a zařadit se do normálního klasifikačního systému.



Rodič, učitel či školní psycholog by však měl zvážit, aby se u dítěte nevypěstovala jakási vyhýbavost ze zkoušení, které jej ve své podstatě může doprovázet i v dalším životě – a tam již nebude tak snadné se zkoušení vyhnout, jak tomu bylo dítě zvyklé na základní škole. Účelnější proto bývá netlačit na perfekcionismus a dosahování pouze nestandardně vysokých úspěchů. Dostatek spánku je taky jedním z důležitých faktorů u zkoušek. Je dobré být samozřejmě na zkoušku dostatečně připraven, nebagatelizovat ji. avšak jak ze strany dítěte, tak i rodiče či učitelé by měli akceptovat chybovost, být si vědom hesla „Nikdo není dokonalý“, „Každý dělá chyby“, „Mýlit se je lidské“. Zejména, když je dítě připravené, na hodinách věnuje pozornost, dělá si domácí úkoly, připravuje se na zkoušku – pak je dobré v něm spíše podpořit pocit z dobře vykonané práce a ať test dopadne jakkoli, my víme, že pro něj udělalo vše, co bylo v jeho silách.



Když však potíže se zvládáním zkoušek přerůstají do vážnějších psychických a až tělesných symptomů (nutkání na zvracení, zvracení, hubnutí, bolesti břicha, hlavy apod.), může to poukazovat na vážnější psychosomatické potíže. Při jakýchkoli příznacích stresu, tenze, strachu ze zkoušek je dobré to konzultovat či už s učitelem, výchovním poradcem, rodičem dítěte nebo psychologem.


Související články:
Jak reagovat na špatné vysvědčení?
Záškoláctví, co s ním?
Buďte pro své dítě dobrým vzorem
Mutismus - když dítě nechce mluvit
Je vaše dítě přetížené?
První kroky do školy
První den ve škole
Kdy začít u dítěte s výukou cizích jazyků?
Dítě a mladší školní věk
Proč je důležité dětem číst
Magické schopnosti dětí
Koktání - nejen u dětí
Jak se duše brání?
7 způsobů, jak zvládnout strach z mluvení na veřejnosti


27.03.2009
autor: Mgr. Michal Hanzlovský
další články v rubrice: Psychologie


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?

219,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS