Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Léto bývá obdobím, kdy kromě příjemných zážitků, může dojít i k některým nepříjemným zážitkům, například poštípání či bodnutí hmyzem, které může u citlivějších jedinců skončit alergickou reakcí, nebo i anafylaktickým šokem ohrožujícím život pacienta. Nejvíce se vyskytuje alergie na včelí, vosí či sršní bodnutí. Velmi nepříjemné může být i poštípání od komárů či dokonce od pavouků (v České republice se objevují i jedovatí pavouci, kteří tu dříve nebyli, jako například zápřednice jedovatá či vodouch stříbřitý). Stranou ponecháme klíšťata, původce nebezpečné meningitidy či lymské boreliózy, kterým se věnujeme v samostatných článcích. I když rady na odpuzování platí samozřejmě i pro ně.
Obecně důležitá rada je, že i když místo poštípání svědí, rozhodně ho nesmíme drbat, protože z nehtů se může dostat do rány infekce a pak je zaděláno na mnohem vážnější problém i u banálního štípnutí.
Nejméně je asi škodlivé bodnutí komárem, i když takový štípanec od komára nic příjemného není, jelikož může úporně svědit. Dobré je, že na něj neexistuje alergie. Čas od času se diskutuje, zda se u nás nemohou objevit komáři přenášející malárii, ale nic takového nehrozí. V rizikových oblastech je to něco jiného, ale v takovém případě se preventivně užívají léky ze skupiny antimalarik.
Bodnutí včely, vosy či sršně je už více nebezpečné. Je bolestivější a existuje na něj alergie, která může pacienta také ohrozit na životě. Běžné píchnutí či kousnutí hmyzem má za následek svědění v okolí vpichu, zarudnutí a otok. Toto místo je třeba ošetřit. Pokud je to možné, odstraníme vbodnuté žihadlo. Uděláme to tak, že je ze strany vyškrábneme nehtem. Nikdy ho však nebereme mezi prsty, poněvadž tak do rány vstříkneme další jed z jedového váčku utrženého z těla včely. Z rány se ještě snažíme vymáčknout zbytek jedu. Pak je nutno vydezinfikovat místo lihem či klasickou chemickou dezinfekcí z lékárny (jódová tinktura apod.). Z přírodních prostředků se úspěšně dá použít čajovníkový olej (Tea tree oil). Postižené místo vyčistí a zklidní. Drobná poranění se dají ošetřit také Hemagelem.
Pokud je někdo alergický na včelí, vosí či sršní bodnutí, pak jednak musí pravidelně užívat léky ze skupiny antihistaminik a pro vážnější případy mít připravený autoinjektor s obsahem adrenalinu, který si okamžitě aplikuje do svalu. Ke specifickým příznakům alergie řadíme kožní projevy – k nejznámějším patří kopřivka nebo atopický ekzém. Ovšem může jít o vážnější příznaky – astmatický záchvat (zúžení průdušnice, průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost). K nejvážnějším projevům, které už pacienta mohou vysloveně ohrozit na životě, patří systémová alergická reakce, tzv. anafylaktický šok. Při něm může dojít, podle stupně závažnosti, ke vzniku kožní reakce, zúžení průdušek, otoku, snížení krevního tlaku a dokonce až ke smrti. Pro takový případ slouží právě zmíněný autoinjektor Epipen.
Důležitá je také prevence. K dispozici je velká řada repelentů, někdy i přírodních. Hmyz je odpuzován pachy některých přírodních látek, jako je čajovníkový olej. Zejména v místnostech se dají použít éterické oleje z levandule, máty či citrónu. Hmyz ale odpuzuje aroma více rostlin – meduňky, měsíčku, bazalky, rozmarýnu, česneku, šalvěje, yzopu a celá řada dalších. Toho se dá využít nejen v místnostech, ale i na zahradách či v truhlících před oknem. Dobré je také preventivně užívat vitamíny ze skupiny B. Jejich aroma prostupuje kůží a odpuzuje hmyz. Samozřejmě roli hrají i obecná opatření – vhodný oděv, chodit po cestách a vyhýbat se zarostlým místům, zbytečně hmyz nedráždit a v případě podezření si u alergologa ověřit, zda nejste alergičtí na bodnutí hmyzem.