Když dozrávají jablka

Jablka 1 e1629461898790

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Když zrají jablka, vím, že budu mít na pilno. To máte přesnídávky, marmelády, křížaly, mošt… Zvláště jsou-li jablka nejmilejším ovocem. Dají se uskladnit, neboť vydrží dlouho, takže z nich máte užitek i v průběhu zimy. Jablka poskytují poměrně zajímavý zdroj vlákniny, tzv. pektinu, čerpajícího vodu z trávicího traktu a tvořícího s ní, můžeme říci, gel, který pak napomáhá zpomalovat trávení, napomáhá regulovat hladinu krevního cukru, nastoluje rovnováhu střevního prostředí a podporuje správnou funkci srdce. Pektin lze konzumovat přímo v jablcích, případně si jej můžeme zakoupit v prášku, sypat jím kaše, přidávat do buchet. Osobně jej miluji, je ovocný, voňavý, svěží a tvárný. Využijete jej i při zavařování, neboť stejně jako jiné druhy ovocných pektinů natahuje tekutinu, zahušťuje směs.

Jablka poskytují širokou škálu fytochemických látek, jako jsou kvercetin, katechin, floridzin a kyselinu chlorogenovou, které vládnou silnou antioxidační silou. Jablka zároveň zaujímají druhé místo v žebříčku koncentrace fenolických sloučenin, obrovské skupiny biochemicky aktivních látek, z nichž většina se řadí mezi flavonoidy.

Neznám lepší svačinu nežli sladké jablko. Nikdy se mi neomrzí, vždyť všechny ty odrůdy, jedna šťavnatá, druhá sušší, jedna do sladka, druhá do kysela, to je takové spektrum chuti, které navodí pocit spokojenosti.

Z jablek lze uchovat téměř vše. Od květů, přes plody, samotnou slupku. Záleží sice na odrůdě, nicméně, plod lze sbírat od léta do zimy. A to mi přijde více než skvělé, neboť jsme si schopni zajistit výtečnou porci vitamínů, minerálů i uprostřed zimy. Jablka lze navíc velmi dobře uskladnit. Přes chladnější měsíce pak stačí vitamínově profitovat pouze z nich, řepy, mrkve, dýně, petržele, celeru. Zbytek jídelníčku doplníme prokvašenou zeleninou či zelenou natí, kterou lze také velmi dobře pěstovat v květináči. Případně se zamilujme do lahodných klíčků, které jsou v průběhu zimy velmi snadno dostupné. Nakličovat lze v obyčejné misce, nádobě, ale také římském hrnci, který nám umožní produkci až 300 g klíčků týdně.

V čem jsou jablka vlastně tak skvělá?

  • Za velkou výhodu vnímám jejich nižší glykemický index, který je zhruba 35. V porovnání s banány, GI 60, či melounem, GI 70, je to, zvláště v redukci a diabetickém jídelníčků velká úleva
  • přítomná vláknina a voda navozují dlouhodobější pocit sytosti,
  • mají probiotický a významný antioxidační účinek,
  • podporují stav kostního aparátu,
  • chrání žaludeční stěny.

Zabrouzdáme-li do starých herbářů, zejména do díla Herbář neboli bylinář, známého lékaře Pietra Andree Gregoria Mattioliho, můžeme se dočíst, že: „Téměř všechna jablka mají tu vlastnost, že šťáva z nich vytlačená a smíchaná s malým množstvím šafránu po vnitřním užívání odpírá jedu a vyhání červy z těla. Jest se vystříhat nezralých jablek, a to všech, i těch nejlepších, neboť jsou nezáživná, rozmnožují studenokrevnost a tajemné zimnice, studí žaludek, rozmnožují sliny, přivozují snědek, plodí zlé a shnilé vlhkosti, které se pak snadno v těle rozpalují a vyvolávají zimnice; dále přivádějí svou trpkostí kašel. Totéž působí i všecko jiné nezralé ovoce. Sirup, svařený ze šťávy zralých a vonných jablek s cukrem až do zhoustnutí, ochlazuje horký žaludek a střeva, posiluje srdce a zahání jeho omdlévání a chvění.“

Jablka jsou též výtečná v šetřící dietě, kdy je nejprve oloupeme, nastrouháme a následně podusíme ve sladkou kaši, která se vyznačuje zahřívajícím účinkem. Takto nachystanou přesnídávku lze doporučit i dětem od ukončeného 6. měsíce. Pozor jen při alergiích, neb jablka platí za častý alergen. Ve své praxi se setkávám s intolerancí odrůdy Golden delicious.

Jablka v kuchyni

Jelikož recept na nějakou tu voňavou jablečnou buchtu máme ve svém repertoáru všichni, ráda bych jablka představila z trošku jiného soudku. Z jablek si lze totiž nachystat jablečný ocet, čokoládu, želé, ale též křen. Jablka můžete taktéž nasušit a přimísit do bylinných směsí, kterými si v zimě zpestříte den. Ráda kombinuji květ chrpy, měsíčku lékařského, trnkového květu, lípy a bezu společně s hrstkou sušených křížal. Díky sušenému ovoci čaj zesládne natolik, že jej už pak netřeba nijak sladit.

Želé z jablečných slupek

Musím se přiznat, že rosoly či želé, to je má slabost, má milá kratochvíle. To takhle jednou vyrobíte hroznové želé, které je nesmírně pracné, avšak ke konci výrobního procesu se přihlásí pocit neuvěřitelné euforie. A ona euforie se znovuobrodí, když želé či rosel servírujete na stůl.

jablečné slupky z 8 jablek, 1 l vody, 1 celá skořice, 2 hřebíčky, 1 kg cukru

Čerstvě okrájené jablečné slupky vložíme do hrnce a zalijeme litrem vody tak, aby byly slupky zcela ponořeny. Přidáme skořici, hřebíček, přikryjeme poklicí a vaříme půl hodiny. Následně slupky přecedíme – doporučuji použít velmi jemné sítko. Výslednou šťávu svaříme s cukrem, díky přítomnému pektinu začne brzy želírovat. Horkým želé plníme vyvařené, čisté sklenice. Zavíčkujeme, zavařujeme 10 minut při 80 °C. Želé je výtečné při žaludečních těžkostech doprovázených nepříjemnými vedlejšími projevy.

Máte rádi, když má váš pokrm říz? Když jej můžete doplnit něčím peprným? Když i uprostřed chladné zimy dokážete vykřesat něco z ještě teplého podzimního slunce? Pokud ano, zcela jistě si nachystejte výtečný

Jablečný křen

1 větší křen, 1 kg jablek, 1 pomeranč, 1 špetka soli

Křen nastrouháme najemno, stejně tak jablka. Promísíme, dochutíme šťávou z pomeranče, přidáme špetku soli. Promícháme, pěchujeme do čistých, vyvařených sklenic. Zavíčkujeme a zavařujeme 15 minut při 80 °C. Budete-li chtít ze směsi uchystat pikantní krém, který můžete servírovat během letního grilování k zeleninovému salátu, masu a sýru, jablečný křen umixujte a až poté zavařte.

Nechť jsou vaše dny stále prostoupeny sluncem, voňavé a dávající.

V článku jsou použity informace z knih:

BOWDEN, Jonny. 150 nejzdravějších potravin na světě. Praha: Fortuna Libri, 2011. 352 str. ISBN 978-80-7321-534-7.

DOLEŽALOVÁ, Alena. Zavařujeme a nakládáme. České Budějovice: Dona, 2016. 221 str. ISBN 978-80-7322-193-5.