Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mnohá rozhodnutí mají zásadní dopad na naše životy. Často máme dokonce několik možností voleb a neumíme se rozhodnout. Ve hře je někdy přímo naše zdraví nebo osobní kredit a chyby si prostě nemůžeme dovolit.
Chybami se sice učíme, ale v jistých situacích (když jako lékař rozhodujete o volbě diagnózy), na jistých místech (když řídíte auto na rušné dopravní křižovatce) a s jistými lidmi (když si např. vybíráte životního partnera), se příliš chybovat nevyplácí.
Kdy použít intuici?
Intuitivní rozhodování dokáže být rychlé a přesné. Jenomže Dan a Chip Heath (2014) v knize Rozhodni se! upozorňují na to, že intuice je přesná hlavně v oblastech, kde byla pečlivě natrénována. Například pokud jste šachový velmistr, měli byste své intuici důvěřovat. Pokud rozhodujete o přijetí nového zaměstnance, tak byste pouhým pocitům důvěřovat neměli.
Ať už zrovna řešíme cokoliv, může být pro nás užitečné, které čtyři nejčastější „sabotéry rozhodování“ Dan a Chip Heath ve svých výzkumech identifikovali:
PRVNÍ CHYBA: Myslíme si, že máme jenom dvě možnosti
Nejenom teenageři (typičtí sklonem k volbě typu ANO/NE) ale i my všichni si někdy zbytečně zužujeme možnosti. Máme doslova klapky na očích. Pomoci může tzv. test mizejících možností – otázka „Co kdybychom nyní o všechny stávající možnosti přišli?“ nebo uvažování o ceně příležitostí (když nám reklama manipulativně vnucuje, že si máme něco koupit a zužuje v tu chvíli naše rozhodování na ANO/NE, k jasnějšímu uvažování nám dopomůže pomyšlení, na jaké jiné a další věci bychom své peníze mohli také dát).
Heathovi doporučují uvažovat o více možnostech zároveň, a nabízejí nám provokativní myšlenku: „Když nám život nabídne volbu mezi dvěma možnostmi, měli bychom se nejdříve zeptat, jestli nemůžeme zvolit obojí“ (2014: 69).
DRUHÁ CHYBA: Vyhledáváme jen ty informace, které potvrzují náš názor
To může být příjemné, ale zároveň zavádějící. Bratři Heathovi říkají, že „pokládání nepříjemných otázek může zásadně zlepšit kvalitu informací, které obdržíme“ (2014: 107). Platí to ve vztahu k lidem, kteří mají tendenci nás někdy klamat (politici, prodejci).
V manželství dělají lidé zase často tu chybu, že svému protějšku „přidělí“ určitou negativní vlastnost, pro kterou pak „sbírají“ důkazy: „On je fakt neskutečný sobec!“ (V manželské terapii se proto někdy doporučuje vést si deník a zapisovat si do něj naopak, co vás na partnerovi potěšilo).
Když se rozhodujete o koupi něčeho, díváte se na internetu na recenze? Pokud patříte k většině, tak ano. Zajímavé je, že v reálném životě se chováme přesně opačně. Věříme více vlastním dojmům než obecnému mínění. Heathovi dávají za příklad, že většina lidí přijme nové pracovní místo, bez toho aniž by to konzultovali s lidmi pracujícími na stejné pozici: „Je s podivem, že pokud jde o zásadní rozhodnutí, děláme méně objektivní průzkum, než když si vybíráme, kam zajít na sushi.“ (2014: 120).
TŘETÍ CHYBA: Rozhodujeme se impulsivně nebo pod tlakem
I například James Redfiled ve světovém bestselleru Celestinské proroctví připomíná, že rozumným pravidlem, jak poslouchat svou intuici, je nejednat z pocitu naléhavosti. Heathovi toto potvrzují: „Lidé, kteří mluví o špatných životních rozhodnutích, většinou podotknou, že k nim došlo pod vlivem emocí, jako je touha, zlost, úzkost neb závist“ (2014: 164). Krátkodobé emoce tohoto typu s ryzí intuicí nemají nic společného, a tak si ušetříme budoucí problémy, když si od situace necháme odstup.
Pomoci nám může tzv. Metoda 10/10/10, která vliv krátkodobých emocí pomáhá vyrovnávat. Spočívá v položení si třech otázek: „Jaký budu mít z toho rozhodnutí pocit za deset minut? Jaký budu mít pocit za deset měsíců? A jaký za deset let?“ Krátkodobé emoce nás mohou vést ke zbrklosti, ale ještě častěji je to naopak: Strach a obavy naše rozhodnutí odsouvají a komplikují. I tady metoda 10/10/10 pomáhá. Když se například bojíme někomu zavolat, stačí si uvědomit, že za 10 měsíců to budeme brát jenom jako drobnou epizodu (a za 10 let si to na to už ani nevzpomeneme).
ČTVRTÁ CHYBA: Jsme si příliš jistí tím, jak bude vypadat budoucnost
Nadměrné sebevědomí může vést k rozhodnutím, při nichž přehlížíme varovné signály. Vypořádat se s tím můžeme tak, že začneme s budoucností zacházet jako se spektrem rozmanitých možností. Je dobré se připravit na špatné i dobré scénáře. Například si položit otázku: „Je o rok víc. Můj plán naprosto selhal. Proč?“ Nebo naopak zpětně prožívat detaily svého úspěchu.
„Když totiž uvažujeme o extrémech, naše povědomí o možnostech se rozšiřuje, což přibližuje promýšlené rozpětí realitě“ (Heatovi, 2014: 205). Proto je dobré být ve vztahu k vlastní budoucnosti připraveni na jakýkoliv výsledek.
Doporučujeme knihy o osobním rozvoji.
Doporučená literatura:
Dan a Chip Heath (2014): Rozhodni se! Jak ve správný čas najít správné řešení. Bizbooks: Brno.