Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
O rutinu jste již určitě slyšeli, neboť bývá spojován s problematikou křečových žil, hemeroidů, zvýšenou křehkostí krevních vlásečnic, krvácením z dásní či nosu. Tento významný flavonoid zajišťuje elasticitu cévní stěny, chrání před její lomivostí, díky čemuž pak eliminuje možnost ukládání LDL cholesterolu a vytváření tzv. aterosklerotických pásů. Tam, kde je cévní stěna pevná a zdravá, se cholesterol pouze protáhne. Tohle třeba mít na paměti, narušené cévy jsou ideálním cílem k ukládání LDL cholesterolu. Rutin ovlivňuje rovněž krev, kterou udržuje ve správné konzistenci, přesněji ji ředí, dále usnadňuje její cirkulaci, což ocení zejména mozek a srdce. Rutin napomáhá vstřebávání a lepší využitelnosti vitamínu C.
Rutin
Rutin řadíme na seznam již zmiňovaných rostlinných flavonoidů, kterých v současné době evidujeme více než 4000. Flavonoidy, zbarvující mnohé ovoce, zeleninu, ale také rostliny, se obecně vyznačují antioxidačními vlastnostmi, kdy likvidují volné kyslíkové radikály, zabraňují peroxidaci lipidů. Jsou významnou prevencí oxidačního poškození biologických struktur, které mohou vyústit v aterosklerózu či mnohá kardiovaskulární onemocnění. Jedním z nejčastějších flavonoidů, se kterým se v našem jídelníčku běžně setkáváme, bude kvercetin. Nacházíme jej v cibuli, kapustě, citrusech, jablcích, červeném hroznovém víně, olivovém oleji, třešních a višních, borůvkách či ostružinách. Z bylinek pak v šalvěji a petrželi. Kvercetin spojujeme s nižším výskytem rakoviny slinivky břišní, prevencí zánětu prostaty, rakoviny, autoimunitních poruch, zejména revmatoidní artritidy, nižší hladinou cholesterolu, nejrůznějšími typy zánětů aj.
Lesní plody platí za velmi dobrý zdroj celé řádky flavonoidů, trápí-li nás zejména autoimunitní poruchy či další imunitní deficity, doporučuji se přes léto zásobit malinami, borůvkami, ostružinami, dále pak třešněmi, višněmi, angreštem, rybízem a jahodami. Vše lze zdravě zmrazit, zakonzervovat, máme-li sušičku, taktéž i nasušit.
Dalším z běžnějších flavonoidů bude také citrín, který nacházíme v průhledné blance citrusů či bílém albedu, vnitřní nahořklé slupce téhož plodu. Neopomenu zmínit ani slavný, život prodlužující resveratrol, jenž získáváme z arašídů či slupek červeného vína. A to i v alkoholické podobě. Bílé víno pak naopak vykazuje výrazně nižší obsah resveratrolu, ne-li téměř nulový.
Vraťme se však zpátky k rutinu, jenž byl objeven v listech žlutě kvetoucí bylinky, routy vonné a to již v roce 1842. Jejich blahodárných účinků využívá lidstvo od nepaměti, jakožto byliny proti bolestem a křečím zažívacího traktu, k povzbuzení trávení, činnosti střeva, žaludku, taktéž žlučníku. Jemně tiší bolest hlavy, klidní rozbouřenou mysl. Léčivka je však velmi silná a ve vyšších dávkách jedovatá. V těhotenství se pak nesmí užívat vůbec. Z tohoto důvodu ji nelze zařadit do každodenního jídelníčku, obsah rutinu je sice zajímavý, nicméně k bylinám třeba přistupovat jako k léku.
Rutin a pohanka
Dalším z velmi cenných zdrojů bude také pohanka, nicméně, tady vás asi mírně zklamu, neboť nejvyšší množství této látky vykazují květy. Čím blíže sestupujeme k půdě, tím méně rutinu rostlina nabídne. Jak správně tušíte, kořen bývá rutinu již téměř prostý. Pro porovnání, v knize p. Parka Comparison in Rutin Content in Seed and Plant of Tartary Buckwheat se dočítáme, že květy vykazují zhruba 400 mg rutinu na 100 g sušiny. V loupaných semenech pak nacházíme „pouhých“ 20 mg rutinu. Další podstatnou informací bude fakt, že rutin řadíme na seznam termolabilních látek, s narůstající teplotou se tedy vytrácí. Kolik jej tedy zůstane v pohance, která byla termicky zbavena slupky? Toť otázkou. Nejlépe tedy na tom bude mechanicky ošetřena pohanka, lišící se od termicky zpracované pohanky světlejší barvou. Nicméně i tento druh pohanky třeba povařit, pokud se ji ovšem nechystáme naklíčit. V takovém případě pak pohanka nakličováním jemně zesládne, nabude křehčí struktury a díky klíčku deroucímu se k slunečnímu světlu, zásobí tělo vitamínem E.
Chceme-li tedy navýšit množství rutinu ve stravě, kombinujme šetrně připravovanou pohanku s bylinkovými čaji, ve kterých vylouhujeme pohankové slupky, které se používají taktéž jako měkká výplň polštářů. Pozor však, jak jsem již zmínila výše, rutin je termolabilní, v čaji proto pouze macerujeme, nevaříme, abychom jej zachovali co nejvíce.
Kromě pohanky rutin nacházíme taktéž v šípku, chřestu, v jablečných a rajských slupkách, červené paprice, ve zmiňovaném albedu, tedy bílé slupce citrusů, nektarinkách, kiwi, banánech, malé množství taktéž v kvalitním zeleném čaji.
Zajímavé množství rutinu dále ukrývá violka vonná, lidově fialka, kdy půl šálku fialových kvítků nabídne zhruba 500 mg rutinu. Přitom již 50 mg rutinu denně pomáhá výrazně stabilizovat strukturu krevních vlásečnic. Jak tedy vidíme, k naplnění denní doporučené dávky nám postačí jedna bylinková hrst. A pokud rádi experimentujeme, několik voňavých kvítků lze přidat během přípravy do mandlového či makového mléka, zeleninového či ovocného salátu, k dekoraci nejrůznějších krémových dezertů.
Pohankové mléko
- 500 ml světlé pohanky
- 500 ml vody
- sušená vanilka
- 1 polévková lžíce medu
Pohanku namočíme přes noc do vody, následně umixujeme. Mixujeme ve stejné vodě, ve které pohanka odpočívala. Tím ušetříme co nejvíce rutinu. Jakmile je umixováno, mléko přecedíme, dochutíme medem a sušenou vanilkou.
Veškeré výše zmíněné neduhy však nelze přisuzovat pouze chybějícímu rutinu, na vině může být nesprávná životospráva, jež není v souladu s naším trávením, dále je to kouření, nedostatek pohybu, sedavý způsob života, stres atd. Pokud se tedy toužíme uzdravit, vyšleme myšlenku a pro její uskutečnění něco učiňme. Zdraví je totiž dokonalou odpovědí našeho organismu, že žijeme, stravujeme se, sportujeme, milujeme či dýcháme správně.