Každé druhé pečivo či chléb jsou přesolené

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Každý druhý chléb nebo pečivo, které si Češi koupí v běžném obchodě, obsahují více soli, než je doporučeno. Vyplývá to z testování běžných pekařských výrobků, které si nechala vypracovat iniciativa Vím, co jím a piji.

Průzkum publikovaný Evropskou unií na konci roku 2014 ukázal, že chléb a pečivo patří v řadě členských států EU mezi nejvýznamnější zdroje příjmu soli. Pekařské výrobky se podílejí na celkovém příjmu soli z 20 – 30 procent.

Jak jsme na tom my?

Iniciativa Vím, co jím a piju si nechala otestovat nutriční hodnoty 20 běžných druhů pekařských výrobků – například toastových chlebů, pšeničnou-žitných či žitných bochníků, rohlíků.

Z výsledku testu vyplynulo, že téměř polovina z nich obsahovala více soli, než je doporučováno: Pouze 11 z 20 vzorků splnilo kritéria pro obsah soli doporučené Světovou zdravotnickou organizací WHO a Vím, co jím a piju. Navíc jen 9 z 20 vzorků splnilo všechna nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju, která kromě soli hodnotí též přidané cukry, rizikové tuky (SAFA a TFA), vlákninu a celkovou energii, říká Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piji.

Partnerem testování byla akreditovaná laboratoř ALS Food&Pharmaceutical. Maximální pozornost byla věnována nezávislosti hodnocení: „Tu zajišťuje anonymita testovaného vzorku. Každý je označen štítkem s číslem vygenerovaným systémem a pod ním dále zpracováván ve všech sekcích laboratoře,“ vysvětluje postup manažerka laboratoře Iva Škopová.

Nejvíce soli měl obyčejný rohlík solený

Rozpětí zjištěných hodnot u testovaného pečiva bylo poměrně výrazné a pohybovalo se mezi 0,71 g – 1,83 g soli na 100 g. Kritérium Vím, co jím pro obsah soli u skupiny „chléb a pekařské výrobky“ je 1,25 g/100 g, výživový profil WHO pracuje u pekařských výrobků s podobnou hodnotou 1,2 g/100 g (100 g mají přibližně 2 krajíce chleba nebo 2 a půl rohlíku).

„Nejnižší obsah soli 0,71 g/100 g byl zjištěn u chleba „Ličenský Kardík“, výrobce BEAS a.s. – Pekárna Lično. K výrobě byla použita solící směs s nižším obsahem sodíku, uvádí docent Jiří Brát u vítěze testu. Téměř totožně nízké hodnoty měl ale i slunečnicový chléb – 0,72 g/100 g zakoupený v běžném supermarketu. Nejhoršího výsledku dosáhl mezi chleby běžný kmínový chléb, který ve 100 g (asi 2 krajíce) obsahoval 1,42 g soli.

Kmínový chléb ale nepatřil mezi ty s nejvyšším množstvím soli. Ten byl zjištěn u běžného pečiva – konkrétně u pšeničného rohlíku soleného, který obsahoval 1,83 g/100 g. „Tento rohlík byl posypán hrubou solí, což zvyšuje celkový obsah soli,“ říká Brát. Obyčejný rohlík dopadl lépe a s téměř hraničním výsledkem 1,19 g/100 g se vešel mezi výrobky, které testem na sůl prošly.

Posyp hrubou solí zbytečně zvyšuje její množství v pečivu. Pravděpodobně to bylo důvodem, proč byl vysoký obsah soli zjištěn také u dalších tří pekařských výrobků – staročeského pšenično-žitného pecnu (1,4 g/100 g), kornspitze (1,6 g/100 g) a kaiserky speciál (1,7 g/100 g).

Sodík (g/100 g)sodík (mg/100 g)sůl (mg/100 g)
číslo vzorkunázev vzorkuskupina5001250
1Celozrnný toastový chlébpšeničný celozrnný0,44001000
2Toastový chléb tmavýpšeničný0,4294291073
3Pšenično-žitný chlébchléb pšenično-žitný0,5235231308
4Kornspitzpečivo pšenično-žitné0,6556551638
5Staročeský pecenpšenično-žitný chléb0,5675671418
6Žitný chlébžitný chléb0,389389973
7Norský chlébvícezrnný chléb0,4074071018
8Rohlík bez solipšeničné pečivo0,4784781195
9Chléb Šumavapšenično-žitný chléb0,444401100
10Rohlík solenýpšeničné pečivo0,7327321830
11Sojový rohlíkspeciální0,4234231058
12Celozrnný chlébcelozrnný chléb0,535301325
13Žitnopšeničný chlébchléb žitnopšeničný0,5495491373
14Slunečnicový chlébvícezrnný chléb-pšeničnožitný chléb0,288288720
15Kmínový chlébchléb pšenično-žitný0,5695691423
16Chléb Šumavachléb pšenično-žitný0,5365361340
17Chléb bez lepku se lněnou vlákninouspeciální0,4154151038
18Toastový chléb světlýpšeničný0,4794791198
19Kaiserka speciál lenpšeničný0,6616611653
20Ličenský Kardík0,284284710

Doporučení, jak postupovat při nákupu chleba a pečiva:

  • Kupujte pečivo, které není viditelně posypáno solí.
  • Ptejte se personálu na obsah soli ve výrobcích.
  • U baleného pečiva hledejte obsah soli v tabulce výživových hodnot.
  • Vybírejte podle loga Vím, co jím.

Salt Awareness Week

Testování pekařských výrobků je součástí kampaně: „Solte méně!“. Iniciativa Vím, co jím a piju, pod záštitou Kanceláře WHO v ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR – v rámci Národní strategie Zdraví 2020, se tímto projektem zapojuje do mezinárodní kampaně Salt Awareness Week, který proběhne 16. – 22. března. Mezinárodní kampaň každoročně upozorňuje na nadměrný příjem soli. „Iniciativa Vím, co jím a piju se problematice rizikových živin věnuje dlouhodobě. V letošním roce jsme se rozhodli připojit kampaní Solte méně! Veřejnost chceme upozornit na rizika spojená s nadměrným příjmem soli též prostřednictvím animovaného spotu: „Poslouchej své tělo!“ zmiňuje ředitelka iniciativy Lucie Gonzálezová.

Sůl způsobuje zdravotní komplikace

Přesolení organismu způsobuje zdravotní problémy. „Nadbytečný příjem soli zvyšuje krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou. Vysoký příjem soli vede k osteoporóze, zbytečně zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům. Hodně slané potraviny – chipsy, fast food, uzeniny, sýry – bývají celkově chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ vysvětluje endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý.

Na problematiku související s nadbytečným příjmem soli se zaměřují rovněž odborníci z Ministerstva zdravotnictví ČR, kteří podporují preventivní aktivity například v rámci dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví, stejně tak jako v rámci strategické činnosti. Klíčovým dokumentem je „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“, mezi jehož priority patří i správná výživa a prevence obezity, zahrnující problematiku a omezování spotřeby soli. „Hlavním cílem Národní strategie Zdraví 2020 je stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace, vysvětluje MUDr. Stanislav Wasserbauer, ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZČR.

Logo Vím, co jímIniciativa Vím, co jím a piju

Program vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).  Logo Vím, co jím usnadňuje výběr výživově hodnotných potravin.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.