Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kávu známe bezesporu všichni. Dá se definovat jako horký nápoj z mletých pražených plodů kávovníku. Káva je typická svou silnou vůní a černou barvou. V tomto článku se ale nebudu zabývat jednotlivými druhy kávy a způsoby její přípravy, ale z farmakologického hlediska látkami, jaké káva obsahuje a jak působí na lidský organismus.
Co obsahuje káva
K látkám obsaženým v kávě patří kofein, kyselina kávová a chinová, další alkaloid teobromin, kyselina chlorigenová, polysacharidy, bílkoviny, tuk a vosky, draslík, hořčík, vápník, fosfor, mangan a železo.
Kofein
Bezesporu nejdůležitější látkou je alkaloid kofein. Kofein je dusíkatá heterocyklická sloučenina, derivát xanthinu. Nenachází se pouze v kávě, ale i v čaji a dalších několika desítkách rostlinných produktů. Kofein můžeme najít i v lékárně jako farmaceutickou surovinu v podobě bílého jemného prášku tvořícího někdy jehličky a jeho chuť je hořká. Množství kofeinu v běžném šálku kávy (0,5 až 1,5 dl) se pohybuje od 0,05 g do 0,2 g.
Je všeobecně rozšířeným názorem, že po bujaré oslavě silná černá káva pomůže nešťastníkovi vystřízlivět. Tak úplně přesně to však není. Dotyčný je sice čilejší, ale je stále pod vlivem alkoholu, protože káva žádným způsobem nezvýší odbourávání alkoholu. Odborníci naopak uvádějí, že káva právě naopak odbourávání alkoholu zpomaluje a tím zpomaluje i jeho vylučování.
Ani co se týče metabolických procesů, kofein není takový spalovač tuků, jak bychom si přáli. Pití kávy sice může zvýšit základní látkovou přeměnu o několik procent a tím i energetickou spotřebu o přibližně 80–150 kalorií, ale tělesnou hmotnost to neovlivní. Proto je obvykle kofein jen jednou ze složek přípravků na podporu hubnutí.
Pití kávy může pomoci při bolestech hlavy, neuralgiích nebo migréně (zde ovšem jen omezeně, při slabších stavech). Největší význam má káva jako stimulant centrálního nervového systému. Díky obsaženému kofeinu slouží jako mírně povzbuzující prostředek vyvolávající pocit vitality a lepšího zvládnutí duševních i fyzických úkonů. Napomáhá také snižovat pocit únavy. Pokud bychom měli definovat odborně, v čem spočívá povzbuzující účinek kofeinu, pak v tom, že má schopnost snížit adenosinovou transmisi v mozku (adenosin je nukleosid adeninu přítomný v každé buňce lidského těla, transmise je obecně přenos informací mezi buňkami).
Kofein je ovšem stále středem zájmu vědců. Některé studie naznačují, že pití několika šálků kávy denně by mohlo snížit riziko vzniku Parkinsonovy choroby.
Káva se obecně považuje za bezpečnou. Toxikologové uvádějí, že za smrtelnou dávku se považuje množství až kolem 10 gramů kofeinu, což odpovídá 100 až 200 šálkům kávy. Nicméně, dlouhodobé pití většího množství kávy může způsobit neklid, nervozitu, podrážděnost, nespavost, zrychlenou a nepravidelnou srdeční činnost, psychomotorický neklid a další nežádoucí účinky. U citlivějších osob se to může projevit po vypití dvou až čtyř šálků kávy denně, u “kafařů” při pravidelném pití osmi až šestnácti šálků kávy denně. Důležité je si uvědomit, že vnímavost každého na kofein může být různá. Co jednoho povzbudí k činnosti, druhého ke spánku. Zejména u starších pacientů bylo zpozorováno, že po kávě se jim lépe spí.
Kofeinismus, tedy závislost na kávě, se může projevit při náhlém vysazení kávy podrážděností, neklidem, silnými bolestmi hlavy, únavou a třesem.
Závěrem bych rád zmínil často přetřásanou otázkou, jaký je vztah kávy k výši krevního tlaku. Odborníci uvádějí, pokud to mohu říci v kostce, že ne příliš významný. U osob málo zvyklých na kávu může dojít ke krátkodobému zvýšení krevního tlaku, ale u osob zvyklých na větší množství kávy denně, v podstatě nedochází ke změně krevního tlaku.