Karmická medicína 04 – Řízené dýchání a zdravá dlouhověkost (1. část)

post feature uni

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

„To jsem si oddechl.“
„Strachy jsem ani nedýchal.“

V některých ustálených slovních spojeních náš mateřský jazyk nabízí více moudrosti než by se na první pohled zdálo. Již kdysi pradávno si lidé uvědomovali souvislost mezi stresem a dýcháním. Jógíni – zakladatelé a pradávní experimentátoři Východu již dávno před počátkem našeho letopočtu rozpracovali tuto znalost do nejmenších podrobností.

To nejcennější, co se nám skrze vědomé řízení dechu nabízí: významné zlepšení periferního prokrvení. Naše srdce je sice obdivuhodné čerpadlo, ale ve své funkci má jednu významnou slabinu – minimální schopnost nasávat krev. Tlak za tímto čerpadlem by sice stačil na kvalitní prokrvení, kdyby cirkulace v mnoha místech našeho těla nevázla pro malý odtok krve zpět k srdci. Navíc si musíme uvědomit, že s potřebnou výživou k buňce nedorazí samotná krev, ale pouze její mimocévní filtrát – tkáňový mok.

A právě maximální nádech a maximální výdech dokáže návrat krve velmi významně zlepšit a tím i zkvalitnit nejen přísun výživy k buňkám, ale i odbavování produktů metabolismu i odplavování odpadových látek od buněk pryč – k vylučovacím orgánům. Kdykoliv si vzpomeneme a provedeme maximální nádech a výdech, bude se většině buněk ve vašem těle lépe dařit než pokud dýcháme jen pomocí automatického dýchání – to je – ponecháno samo sobě – mnohem méně intenzivní a jak již bylo v úvodu článku upozorněno, je dále oslabováno vlivem mnohdy nadměrné duševní činnosti. Čím více se staráme, snažíme, myslíme, čím pozorněji zevní viditelný svět pozorujeme – tím povrchnější je náš dech.

Naštěstí dýchání nemusíme ponechat jen onomu automatu sídlícímu v prodloužené míše, ale můžeme nádech a výdech VĚDOMĚ PODPOŘIT.

Krátké odbočení:

Pokud se vám v rámci povídání o hlubokém nádechu a výdechu bude vybavovat takzvané holotropní dýchání, tak bohužel – to není to pravé ořechové. Pro toho, kdo neví, co je holotropní dýchání – je to také hluboké dýchání s co největší frekvencí nádechu a výdechu provozované tak dlouho, dokud neupadnete do změněných stavů mysli. V nich se může vybavit mnohé, co se dosud pečlivě skrývalo ve vašem podvědomí. Což by mohlo být velmi užitečné pro očistu naší duše, kdyby to nemělo závažné chyby. Občas se vám může sice někdo snažit namluvit, že „efektu“ holotropního dýchání je dosaženo pomocí zlepšeného prokrvení mozku, ale nemá pravdu – buď ji nezná a nebo ji zatajuje za účelem verbování nových adeptů tohoto zpravidla klientem dobře zaplaceného „zážitku“.

Ve skutečnosti vlivem vysoké frekvence dechu postupně vydýcháte z krve významnou část kysličníku uhličitého (CO2), který v ní stabilizuje hodnotu acidobazické rovnováhy. Pokud krev přijde o nadměrnou část CO2, upadne organismus do takzvané „respirační alkalozy“, nebo-li převládnou zásadité složky a tělo je v podstatě vystaveno metabolické otravě. Účastník holotropního dýchání si doslova otravuje život a zdraví a proto se nedivme, že při kurzech holotropního dýchání občas i někdo zemřel – například pokud měl slabé srdce a nevěděl o tom. Ale i ta většina, co to přežívá, nemá zájem si zážitek holotropního dýchání nějak častěji zopakovat. Holotropní dýchání pro svět objevil ve druhé polovině minulého století amerikanizovaný vědec českého původu pan Stanislav Grof, kterého si pro jiný přínos do světové psychiatrie velice vážím, ale s tím dýcháním byl trochu vedle podobně jako s nasazením LSD ve své experimentální činnosti. Ale nikdo není neomylný.
Konec odbočky.

Takže správný dotaz zní – Jak tedy s dýcháním vědomě manipulovat, abychom si pomohli a neublížili? Šalamounská odpověď zní: manipulovati moudře a s respektem k jemným signálům, které nám naše tělo hlásí pomocí vnitřních čidel zvaných interoreceptory.

Nebojte se, nebudu Vás obtěžovat složitými návody na rozpočítávání nádechu a výdechu podle různých vzorců. Na to existují celé knihy, ale to vůbec nejpodstatnější z nich se přitom vejde na pár řádek:

Hluboký nádech a hluboký výdech provozovaný nenásilně je natolik užitečný, že pro začátek postačí toto provádět kdykoliv a kdekoliv si během dne vzpomenete. A k lepšímu připomínání nám mohou posloužit malé papírky s jediným slovem: „Dýchej!“ které na nás (v podobě malých žlutých „plug-in“ se samolepícím proužkem) mohou čekat přilepeny při okraji monitoru PC, pod sklem pracovního stolu, v peněžence – prostě kdekoliv dle Vaší vlastní INSPIRACE.

Vzpomínka:

Během pobytu v USA mne překvapilo, že nebylo až tak velkou vzácností potkat lidi s kyslíkovou bombou v malém batůžku a s hadičkou zavedenou do nosu. Byli to lidé, kteří evidentně na tom nebyli nikterak zle – jednou jsem to objevil u dámy ve středním věku s níž jsem měl možnost se opakovaně setkat, hovořit s ní a pozorovat ji při práci. Českému lékaři by snad ani nenapadlo indikovat vdechování kyslíku. Ale tohle byla Amerika – a „byznys je byznys“ a „náš klient, náš pán“.

Přitom už je riziko dlouhodobějšího podávání kyslíku dávno známé – může dojít až degeneraci plicních sklípků a zmenšení jejich užitečné plochy. Proč? Plíce zřejmě jako jiné naše orgány hbitě zleniví, pokud se snažíme jejich funkci nějak nadbytečně suplovat.

Pomalé hluboké dýchání má navíc i skvělé psychologické souvislosti – především:

  • blokuje nadbytečné přemýšlení. K tomuto tématu doporučuji prostudovat článek: „Jak proti myšlení“ se související tématikou.
  • odvádí NADMĚRNOU pozornost od činností, které jsme již schopni vykonávat tak trochu automaticky – což nám umožňuje vytvářet si nadhled nad přítomným okamžikem schopnost, která nám otevírá cestu k lepšímu životu ve všech důležitých oblastech.

Hluboký nádech a výdech spolu s těmito duševními souvislostmi napomáhá vytvářet a udržovat harmonii v celém vegetativním systému, jehož správná či nesprávná řídící činnost rozhoduje o tom, zda jsme zdraví nebo nemocní. Bez sebemenší nadsázky skutečně platí dnes již stále častěji slýchaná rada pro krizové situace: „Musíš to rozdýchat.“

Význam pomalého hlubokého dýchání jsem si nejprve ověřil na vlastních zdravotních potížích, kdy se mi dařilo úspěšně rozdýchat pravidelně se vracející žaludeční potíže (související s neklidnou psychikou). Dnes praktikuji pomalé hluboké dýchání současně s regeneračními technikami, jejichž popis najdete zde: Karmická medicína 10 – Energetická cvičení (bandhy)