Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnešní článek bych velmi ráda věnovala zelenině z čeledi brukvovitých, do které řadíme rovněž i květák, brokolici, zelí či ředkev. Onen titul superhvězdy jsem si vypůjčila od amerického nutricionisty, Jonnyho Bowdena, který kapustu pokládá za vitamínový skvost, ačkoli se tak mnohým vždy nejeví. Otázkou je, zda se kapusta, častý pokrm školních jídelen, svého nedobrého statusu vůbec kdy zbaví.
Stejné přízni se pak těší také dýně, jakožto kompotový produkt, špenát či kopr, jenž se pojí s řídkou nasládlou omáčkou. Jelikož se jedná o zeleninové siláky, veškeré předsudky z dávných dob hoďme stranou a naučme se všechny tyto výtečné plody zpracovávat tak, jak velí naše chuťové pohárky. Ještě, než se více rozepíši ke kapustě, ráda bych napravila reputaci dýni, jakožto jemné, velmi šetřivé zelenině, mající blahodárný vliv na celé naše zažívání, speciálně pak žaludek, slinivku či slezinu. Její dokonalé draslíkové složení napomáhá stabilizovat krevní tlak a zbavuje nás otoků. Přítomné betakaroteny posilují zrak.
Jonny Bowden, hned po supernově, označuje kapustu za nutriční pokladnici, kdy o ní píše:
„ Kapusta získává první místo mezi zeleninou. V současné době se osvědčuje testovací procedura sloužící k určení antioxidační kapacity ovoce a zeleniny, používaná americkým ministerstvem zemědělství, která se soustředí na všechny rozmanité antioxidanty a fytochemické látky, nacházející se v potravinách rostlinného původu. Ty pak posuzuje podle toho, zda fungují jako tým, tedy, jaká je skutečná schopnost týmu bojovat s volnými radikály, poškozujícími buňky. Potraviny pak získávají hodnocení ORAC, oxygen radical absorption capacity, kapacita absorpce kyslíkových radikálů neboli antioxidační kapacita. Dle tohoto testu kapusta zaujímá první místo mezi zeleninou s hodnotou 1770, druhé místo náleží špenátu s hodnotou ORAC 1260.“
Jak je vidno, příroda s antioxidanty u kapusty nešetří.
Kapusta jako prevence rakoviny
Stejně jako brokolice či zelí, také kapusta oplývá silnými fytochemickými látkami, mezi které řadíme protirakovinné indoly, s prokázaným protektivním účinkem proti rakovině prsu, děložního čípku a tlustého střeva. Zde bychom se měli zamyslet, neboť tyto tři typy rakoviny sužují Čechy nejvíce. Kapusta vykazuje také poměrně vysoký obsah síry a látek zvaných sulforafany, jež pobízejí k činnosti detoxikační enzymy našeho těla. Tyto látky je však třeba stimulovat krájením či žvýkáním, pak teprve povzbuzují játra ve své bohulibé detoxikační činnosti. Výtečnou možností, jak z kapusty získat nejvíce užitných složek, mohou být smoothies, během jejichž přípravy mixujeme jednotlivé listy s nasládlým ovocem. Pokud nalezneme odpovídající poměr, můžeme si takto připravit velmi chutnou a zároveň zdravou svačinku.
Z minerálních látek zmíním železo, vápník, hořčík, selen, draslík a síru. Ve 100 g kapusty nacházíme také zajímavé množství mědi a manganu (26 % DDD). Z vitamínu pak široký zástup vitamínů skupiny B, pro informaci třeba B1, B2, B3, B9 (kyselina listová), která je nenahraditelná v jídelníčku budoucí maminky, dále je to vitamín C, kterého obsahuje mnohonásobně více, nežli citrusy, vitamín E a vitamín K. Co se „káčka“ týká, s kapustou určitě opatrně při warfarinové léčbě. Zajímavostí je, že kapusta obsahuje 7 x více beta-karotenu, nežli brokolice a taktéž i nezanedbatelné množství luteinu a zeaxantinu, což jsou karotenoidy chránící náš zrak. Ve dvou šálcích čerstvé nakrájené kapusty nacházíme 4 g bílkovin a 3 g vlákniny. To sice není zase tak mnoho, nicméně, jsme-li šikovní a přistupujeme ke své stravě zodpovědně, přítomná bílkovina i vláknina vhodně doplní doporučené množství živin na den.
Kapusta obsahuje jen velmi malé množství tuku, který se z významné části skládá z omega 3 nenasycených mastných kyselin. Právě díky přítomné vláknině, ale i omega 3 NMK, kapusta napomáhá ke snížení hladiny LDL cholesterolu.
Na kapustu si dají pozor také ti, které trápí hypofunkce štítné žlázy. Obsahuje totiž strumigenní látky, které mají tendenci vychytávat hormony tohoto orgánu. I zde však netřeba kapustu striktně vyloučit, pokud si ji dopřejeme maximálně 2 x za měsíc, všechny její benefity mnohonásobně předčí její drobnou strumigenní zátěž.
Kapusta jemně nadýmá. Proto, abychom předešli tomuto nepříjemnému efektu, doporučuji ji chystat v doprovodu bylinek, jako je kmín, šalvěj, tymián. Známe-li ji pouze jako zelenou přílohu talíře, zkusme si z kapusty uchystat karbanátky, placky, slané koláče, přidávejme ji k dušenému zelí, chystejme podobně jako špenát, případně ji využijme do barevných salátů. Kapustu lze totiž povařit ve slané vodě, vychladit a nakrájet na jemné proužky. K takto upravené kapustě pak přidáváme čerstvou rukolu, brusinky, piniové oříšky, zakapeme olivovým olejem a dochutíme citrónem.
Kapustové karbanátky
|
Kapustu povaříme v jemně osolené vodě, jakmile je měkká, necháme ji okapat, umixujeme s vejcem, promísíme s ovesnými vločkami, na-jemno nakrájenou cibulkou, prolisovaným česnekem, majoránkou a nastrouhanou goudou. Formujeme menší placičky, které pokládáme na pečicí papír. Pečeme zhruba 45 minut na 180 °C. Podáváme s bramborem vařeným ve slupce či pohankovou směsí. Servírujeme s listovou zeleninou.
Zdroj:
Bowden, Jonny. 150 nejzdravějších potravin na světě. Praha: Fortuna Libri, 2011. 352 str. ISBN 978-80-7321-534-7.