Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jakým směrem se ubírá dnešní zdravotnictví? Směrem k prevenci bohužel stále nikoliv. Stále jsou preferované medikamenty, okruh vyšetření, které nikam nevedou, bez skutečného pátrání po příčině. Bez hlubinného porozumění pacientovi a jeho příběhu… Jak to nyní vypadá? Na co si my sami můžeme dát pozor?
Předsevzetí …
Péče o zdraví se v moderní době zformovalo do úzké spojitosti mezi medicínou, farmaceutickým průmyslem, pojišťovnou a ministerstvem zdravotnictví. Medicína by měla zaujímat čelní postavení v léčení nemocných lidí. Ostatní odvětví by to měla zajišťovat po materiální, finanční a legislativní stránce. Systém je proklamován tak, aby člověk mohl být zdráv, dožil se vyššího věku, mohl plnohodnotně pracovat, zakládat rodinu… Praxe však ukazuje, že to tak v některých ohledech není. Charakter nemocí se přesunul do chronické oblasti, přibylo tzv. civilizačních nemocí, zhoršil se psychický stav společnosti, systematicky se zvyšují náklady na léčení.
Z popsaného komplexu se vlastně vytvořil neuvěřitelný byznys.
… kontra realita
Byl zaveden výkonový, bodový systém. Aby se komplex udržel, potřebuje diagnostikovat, prodávat léky. Praktický lékař, který by měl být páteří léčení pacienta, musí registrovat nadměrný počet pacientů, aby dokázal udržet ordinaci v chodu. Samozřejmě tím pádem nemá na svého pacienta čas, nemůže se mu věnovat, jak by bylo potřeba. Spoléhá se na diagnostiku z laboratoře a na výsledky různých vyšetřovacích technik. Posílá pacienty jako dispečer ke specialistům a výsledkem je, že stanovuje papírově diagnózu – respektive dokonale popíše nemoc, tedy následek, avšak příčina nemoci zůstává neobjasněna.
Z mého pohledu tu chybí onen prostor pro hloubkový rozbor, lidský rozhovor. Pak předepisuje lék, který dokáže příznak nemoci – tedy onen následek, úspěšně zaléčit. Samozřejmě zde není řeč o vyléčení. Nemoc pokračuje, ordinace se plní, lékař je hodnocen podle počtu bodů, lékárny čile prodávají, farmaceutický průmysl kvete, pojišťovny a ministr zdravotnictví úpí, protože neví, kde na to vzít finance…
Lékař s jiným pohledem na léčení nemoci
Prioritně pátrá po příčině, protože je zřejmé, že vysoké procento příčin leží v rovině psychiky, sociálních vztahů, a hlavně v rovině duchovní. Nevykazuje očekávané výkony, nepředepisuje proklamované léky, a tudíž je pro systém nežádoucí, a to i navzdory tomu, že jeho pacienti mají větší šanci se vyléčit. Chybí skutečná prevence, aktivita současného systému prevence nemá žádoucí efekt, je totiž zahájena v okamžiku, až se dostaví nemoc. Již tento fakt několikanásobně zvyšuje náklady na léčení. Je otázkou, proč by současný systém usiloval o prevenci, když je přece postaven na výkonech a bodech, prodeji léků.
V tomto smyslu můžeme vypozorovat, jak se některé procesy ztěžka dostávají do praxe. Totiž ty, které prokazují větší hodnotu preventivní než ty stávající, vyhovující popsanému systému. Jsou odmítány, podceňovány, jejich ověřování je „složité“ a trvá dlouhou dobu, než budou prosazeny.
Jak dlouho trvá změna?
Pojďme se podívat na příklady…
- prosazování probiotik: Zprvu byl výsměch, že by pozitivně mohly ovlivňovat mnohé nemoci, a nyní, zhruba po třiceti letech, jsou jejich efekty potvrzovány mnohými mega studiemi a houfně jsou doporučovány.
- Mohl bych uvádět podobné příklady, třeba se zaváděním homocysteinu do vyšetřovacího procesu (ten ovlivňuje civilizační nemoci), velkou kapitolu hrají antioxidanty, vitamin D, ale také beta-glukany, jež byly kdysi v tajném vojenském programu, než se potvrdilo, že mají význam v prevenci rakovinných procesů. A potvrdila to i doba covidu, že mají zdárný podpůrný vliv na mírnější průběh u virových infekcí.
- A aktuálně probíhá takový zamlžený proces s laboratorním určováním poměru omega-6 a omega-3 MK, kdy např. SZÚ popisuje důležitost diagnostiky balančního indexu MK, ale současně připouští, že v současné době nejsou vytvořeny podmínky, aby byly takové testy u nás prováděny a dány do praxe.
Cituji z článku: Děsivá budoucnost důchodců? Do 20 let podle vědců zaplatí příšernou cenu. Libor Novák, EuroZprávy.cz: Odborníci předvídají, že se budeme dožívat vysokého věku, což si vyžádá svou daň. Počet starších lidí, kteří mají nejméně čtyři různé zdravotní potíže, by se měl podle nich do roku 2035 zdvojnásobit. Jde o obrovský nárůst, jelikož se jedná o poměrně krátké období, kratší než 20 let.
Svítá na lepší časy?
Jsme již třetí generace od doby, kdy se úspěšnost prosperity státu po pětiletkách mimo jiné hodnotila podle toho, kolik se vyprodukuje masa, mléka a vajec. Tedy z pohledu indexu MK jde o komodity, které jsou zdrojem hlavně omega-6 MK, zvláště pokud šlo o ustájená zvířata, krmená různými krmivy a bez možnosti volně se pást na pastvinách. Takže se postupně vytvořil základ pro konzumaci produktů s převahou omega-6 MK. A když se současně snížil příjem ryb, tedy zdroje omega-3 MK, podpořil se tím nepoměr omega-6 a omega-3 a stali jsme se náchylnějšími k alergickým nemocem, k autoimunitním poruchám, rakovině, k depresím a jiným neduhům.
Pro lidské buňky je daný přirozený poměr 1:1 mezi omega-6 a omega-3. V současné době má ale průměrný Evropan poměr kolem 15-20:1 a vyšší. Jejich vnitřní poměry jsou tedy vysokým způsobem nastaveny pro zánět a rozvoj chronických zánětlivých nemocí.
Kdybychom měli běžně k dispozici diagnostiku hladiny důležitých nenasycených mastných kyselin u praktického lékaře i s proplacením pojišťovnou, dalo by se předcházet chronickému zánětu. Ten se totiž podílí na většině civilizačních onemocnění. Také by se daly mírnit probíhající zdravotní problémy, zpomalit stárnutí a zvýšit celkovou kvalitu života. Je tu možnost efektivní prevence civilizačních chorob i možnost úspory financí národnímu hospodářství.
Poměr mastných kyseliny
Podle mého názoru čas ukáže, jakou prioritu má balanční měření MK např. ve srovnání se sledováním hladin cholesterolů, triglyceridů a cukrů. Vyšší hladiny poukazují na následek, na to chybné, co se v těle děje. Nato je doporučena střídmá dieta, ordinován lék na rozpouštění cholesterolu, tedy je aplikována tzv. druhotná prevence, aby se zabránilo kolapsům srdce a mozku.
Oč jednodušší by bylo změnit dietu, která by upravila poměr mastných kyselin v těle, a tím se v něm upravily podmínky přirozené regulace, které už nevedou k zánětu ani chybnému metabolismu cholesterolu atd. Pokud máme možnost průběžně sledovat balanční hodnoty MK, pak zjistíme, že pouhá střídmost v dietě nežádoucí poměr tak snadno nezlepší. Aby se např. původní hodnota 20:1 dostala do tolerovaného poměru 3 :1, bude třeba zásadně omezit příjem potravin s obsahem omega-6 a současně výrazně zvýšit příjem potravin s omega-3 MK. A sledování hladin MK nám ukáže, do jaké míry se nám to daří. Dokud se poměr nevyrovná, nelze hovořit o úspěšné prevenci, ba dokonce ani o úspěšném léčení.
Dokáže se tato generace lidí vyrovnat s trendem podporovaného pro-zánětlivého procesu?
MUDr. P. Šácha