Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kafr je látka získávána ze skořicovníku kafrového, který patří do čeledi Lauracea. Skořicovník kafrovník je až 40 m vysoký silně rozvětvený tropický strom, pocházející z východní Asie. Listy jsou jednoduché, vstřícné, střídavé nebo seskupené na koncích větví. Získává se pomocí technologie, která spočívá v odstředění a sublimaci vyčištěného podílu destilace dřeva skořicovníku.
V Indii se používal jako vykuřovadlo při obřadech, byl zasvěcen Šivovi v souvislosti s živlem vody Lunou. Tato bylina je známa také pod názvy gáfr, kafr, kafrový strom, kamfor nebo kamfora. Nyní je vyráběn synteticky. Uměle vytvářený má název racemický kafr.
Z chemického hlediska je to cyklický terpenický keton. Mezi jeho hlavní účinky patří účinky derivační – dráždí kůži a sliznici, způsobuje místní prokrvení a urychluje tak průběh zánětlivého procesu tím, že zlepšuje průběh vstřebávání a ohraničení zánětu. Kafr, obsažený v mastech či gelech, se také velmi rychle vstřebává do kůže a okamžitě vyvolává lehce hřejivý pocit, působí antisepticky a jako mírné lokální anestetikum. Během vmasírování pozitivně působí při revmatických onemocněních a únavě svalů.
Je ho možné také použít se ve studeném obkladu na otoky, podlitiny a podvrtnutí. Je rovněž součástí roztoků a krémů na pocení nohou s dezodoračním účinkem. Rovněž se dnes používá jako složka inhalátorů, neboť dezinfikuje a pomáhá výborně při potížích dýchacích cest. V tradiční indické medicíně, ayurvédě, je používán při zánětech, výronech, zhmožděninách a jako prevence proleženin. Přípravky s kafrem by se neměly používat na otevřenou ránu, u těhotných a kojících žen a malých dětí.
Celková nabídka přípravků obsahujících Kafr.