Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jujuba je blízkým příbuzným krušiny, která roste v našich lesích, rodí nejedlé černé plody a má její kůra má léčivé vlastnosti. Je to rostlinou mírného pásu. Roste hojně v Jižní Asii, především v Číně. Pěstuje se také v Japonsku, Malé Asii a v Středomoří, nejblíže k nám v Bulharsku. Jujuba vyrůstá jako bujný keř nebo strom do výše přibližně deseti metrů charakteristický převislými větvemi. Jsou pokryté drobnými eliptickými lístky, které intenzivně svítí ve slunci.
Mladé výhonky jsou pokryty černými fleky, které již na starších větvích nenajdeme. Z jara vyrůstají z pupenů velmi osobité ovocné výhonky, které v jeseni opadávají spolu s ovocem. Žádný jiný druh takovéto výhony netvoří. Mimo ovocných výhonů vyrůstají v řídkých odstupech výhonky vegetativní, které tvoří roční přirůst stromu. Na plodonosných výhonech se na jaře objevují malé žluté květy v úborech. Pro svůj nízký obsah kyselin není jujuba příliš vhodná pro přímou konzumaci. Když ji usušíte, chutná po datlích. Snad pro tuto vlastnost se jí na světových trzích přezdívá „čínská datle.“ Jinak svým plody jujuby vzhledem připomínají švestku.
Tento plod má délku asi 5 cm a střední šířku 2,5 cm. Barva povrchu ovoce je světle zelená. Pod kůží se nachází zelenohnědá dužina, která je mdle sladká. Ve středu ovoce je velká oválná pecka. Je to ovoce velmi bohaté na uhlohydráty, kterých obsahuje 25 %, čili průměrně 3 krát více než naše ovoce. Jujuba obsahuje vitamín C, vitamin B2, provitamín A, bioflavonoidy, škroby a sacharidy (25 – 30 %, sušená jujuba až 63,8 %), bílkoviny, tuky, měď, kobalt, jód, draslík, vápník, fosfor, železo, hořčík, zinek, mangan a rutin.
Všechny tyto látky působí blahodárně na žaludek, trávicí systém či snižují krevní tlak. Plody, semena a kůra slouží jako léčivé drogy – působí na nespavost, tlumí kašel, zpomalují stárnutí, dobře léčí poranění úst a záněty ústní dutiny. Vzhledem k tomu, že plody jujuby obsahují málo kyselin, nejsou vhodné k přímému konzumu. Konzumují se vařené s rýží a kaší, nebo se užívají k plnění housek a pečiva. Plody však po usušení nabývají výborné chuti.