Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Přestože se medicínské poznání neustále prohlubuje, i v posledních letech zůstávají stále neměnné naše základní znalosti o tom, co víme o získání a udržení zdraví. Skoro každý ví, že by se nemělo kouřit, ale naopak jíst dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných potravin, zabývat se nějakým druhem pravidelného cvičení a udržovat svou stresovou zátěž na co nejnižší úrovni. Tou nejobtížnější částí není vědět, co je dobré dělat, ale opravdu se tomu věnovat.
V rámci své lékařské praxe jsem mohl pozorovat, že dokonce i pacienti, kteří chtěli opravdově dosáhnout změny a vyvíjeli velké úsilí, aby toho dosáhli, mívali velké těžkosti dodržovat nový režim. Čím hlouběji jsem studoval jógu, tím více jsem se stával přesvědčený, že jóga je schopna nabídnout něco, čeho lékaři ani veřejné zdravotnické autority nejsou schopni: metodu, s jejíž pomocí mohou lidé sami na sobě uskutečňovat pozitivní zdravotní změny.
Jogíni zjistili už před tisíci let něco, co se vědci až teprve nyní snaží pochopit: že změnit nefunkční návyky je hlavně problém v mysli. Mysl je objekt, který jogíni systematicky studovali a lékařští výzkumníci až dodnes především ignorovali. Jóga dokáže vyvolat rozhodující změny ve vašem zdraví a pro vaši pohodu tím, že vám poskytne větší schopnost ovládnout svoji mysl a stejně tak přináší i větší porozumění trikům, které je mysl schopna používat, aby si své staré stereotypy udržela. Toto pochopení dokáže člověka vést k životní transformaci víc, než cokoliv jiného.
Rozhodující pro pochopení, jak se mysl podílí na věčných špatných návycích, jsou podle dávných jogínů samskáry. To jsou vlastně návyky jednání a myšlení, které se s postupem času usazují v člověku stále hlouběji, jako brázdy na bahnité cestě. Bráno jógovým náhledem, pokaždé když něco děláte nebo na něco myslíte, zvyšujete tím pravděpodobnost, že to příště uděláte stejně. A týká se to jak žádoucích, tak i nežádoucích myšlenek nebo činů.
Když jsem byl v 80. letech min. stol. studentem medicíny, učili nás, že mozek už v dospělém věku není schopen velkých změn. Počet neuronů nám byl dán už v raném dětství a od té doby se prý pouze snižuje. Propojení mezi mozkovými buňkami se formovala v průběhu určitých kritických období raného života a od té doby již tato architektura údajně nemohla být modifikována. Zjistilo se ale, že se tehdejší vědci mýlili (jako již mnohokrát).
Díky novým technologiím zkoumání činnosti mozku nyní začínají současní vědci hovořit o tzv. „neuroplasticitě“. Bylo totiž zjištěno, že mozek je schopen se měnit. Pokud se začnete věnovat nové činnosti, vaše neurony začnou tvořit nová propojení. Čím častěji ji budete opakovat, tím silnějšími se tato nová propojení stanou. A to je v podstatě neurobiologické vysvětlení samskár.
Ve spise Jógasútra popisuje Patandžali, jak je možné uspět v józe: „cvičte pravidelně bez přerušování a po dlouhou dobu“. To ovšem dnes zní jako dokonalý návod k vytvoření nových hlubokých návyků jednání s pomocí neuroplasticity. Jógový model spočívá ve vytvoření nových samskár, které se pak systematicky posilují prostřednictvím opakování a tím se vytváří nové návyky tak silné, že dokáží konkurovat a nahrazovat ty starší, kterých se potřebujeme zbavit. Svámí Vivékánanda to definoval velmi výstižně: „Jedinou správnou léčbou špatných návyků jsou nové a opačné návyky.“
|
TIP Dokonce i když jste příliš nemocní na to, abyste mohli provádět jógové cvičení, pokládají jogíni za velmi cenné si prostě tuto činnost představovat krok po kroku. Čím více detailů vnesete do své vizualizace, tím účinnější se to může stát. Přínosem takového praktikování ve vaší mysli je pak to, že nové koleje, položené prostřednictvím pravidelného cvičení nejsou zeslabeny vaší absencí na cvičební podložce; místo toho jsou naopak posilovány. |