Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jilm plavý, latinsky Ulmus rubra, je strom z čeledi jilmovitých vyskytující se v současnosti i v Evropě, ale původem pochází ze severní Ameriky. Patří do čeledi Ulmaceae (jilmovité). Je to středně velký, opadavý strom, dorůstající výšky až 20 metrů. Šířka koruny může být až 10 metrů. Jeho široké listy, dlouhé až 20 cm, jsou podlouhlého až vejčitého tvaru. V anglicky mluvících zemích je označován jako “Slippery Elm”, (kluzký jilm) pro slizkost jeho vnitřní kůry. Jako droga se z něj zpracovává kůra.
Je velmi oblíben v severoamerické přírodní medicíně, kde se používá v poměrně netradiční lékové formě. Připravuje se tak, že kůra rozdrcená na prášek se smíchá s vodou, až vznikne hustý roztok připomínající svojí konzistencí želé. Obvykle se jen jedna čajová lžička prášku smíchá s vodou, až vznikne požadovaný roztok husté konzistence. Takto připravený roztok se používá ke zklidnění žaludeční sliznice (pálení žáhy, podrážděný žaludek, žaludeční nevolnost), nebo také sliznice dýchacích cest (kašel, zánět průdušek, nachlazení, chřipka).
Můžeme ho najít i v přípravcích na zmírnění následků nadměrného pití alkoholu – zmírňuje jeho vstřebávání v organismu. Přisuzují se mu i protizánětlivé účinky. Některé zdroje doporučují jeho kombinaci s echinaceou, jiné doporučují při přípravě zmíněného roztoku přidat skořici, aby měl lepší chuť. Zevně se v severoamerickém léčitelství používá při léčbě nežitů či podobných drobných vřídků.
Důležité je, že se nesmí užívat současně s léky, protože, vzhledem ke své husté konzistenci (při užívání v podobě roztoku) snižuje jejich vstřebávání do krve z trávicího traktu. Přípravky s výtažkem jilmu plavého by neměly užívat těhotné a kojící ženy.
Další užitečné informace a rady naleznete v knihách o bylinkách.