Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnešní doba je, jak s oblibou říkává jedna z mých známých, velice turbulentní. Věcí a pravidel, na které jsme se mohli v minulosti spolehnout, výrazně ubylo. Nicméně, dle mého pohledu, ještě stále existuje úžasná spousta jakýchsi jistot (byť někdo namítne, že jistoty nejsou), pravd, zaručeností, nepochybností, klidně i neklamností, pevností, nepopiratelností, jakožto i bezpečí. Stále to tu je a nikam neodešlo, jen je potřeba si v dnešní době vytáhnout. Neboť, nadzvedneme-li pokličku s nápisem minulost, spatříme naše prababičky a pradědy, kteří se točili v mnohem větším víru. Jen člověk pozapomene, aby se zaměřil spíše na svou přítomnost. Za mne, bez hladomoru, v relativním klidu a bezpečí, bez výskytu těžkých smrtelných pandemií s kontrolou nad svým volným časem (kdy nám netřeba robotovat, docházet kilometry na nucené práce), s technickými vymoženostmi a zaparkovaným autem před domem či v garáži, si vskutku žijeme nejlépe ze všech uplynulých časů.
Jen si to každý den uvědomit, projevit vděčnost za to, co máme. Protože, byť se nám kolikrát zdá, že se nám život sype pod rukama, právě v tento silný okamžik mysleme na to, co opravdu máme. Myslím, že to, co nám v dnešní době opravdu chybí, je právě vděčnost, pokora a rovněž též, krátký exkurz do minulosti.
Nicméně, dnešní článek bych ráda směřovala ke stravě. Zhruba před týdnem jsem si pročítala jednu zajímavou internetovou diskuzi, kde padaly cifry ohledně stravy a měsíčního rodinného rozpočtu. A ty cifry mi přišly opravdu závratné. Je pravdou, ruku na srdce, co si budeme povídat, ceny potravin šly prudce nahoru, nicméně si nemyslím, že by 4členná rodina nutně musela za měsíc projíst 25 000-30 000 korun. Což byly reálné počty vytažené z diskuze.
Co je v našem jídelníčku vlastně tím nejdražším?
Jistě to budou
1. Vysoce zpracované, zakonzervované a instantní potraviny,
2. Zpracované mléko do formy jogurtů, tvarohů, sýrů a pudinků,
3. Sladkosti,
4. Masné výrobky,
5. Zboží s dlouhou dobou transportu,
6. Luxusní zboží,
7. Pochutiny,
8. Alkohol.
A nyní se podívejme, co jedli naši předkové
Jejich jídelníčku vévodila soběstačnost, pokud jen trošku mohli, základní potraviny si vypěstovali. Mnoho dobrého nabídla též příroda. Já sama, jdu-li letní přírodou, nasbírám borůvky, ostružiny, maliny, později na podzim pak také trnky, ořechy, hrušky a jablka. A to nemluvím o bylinách, jejichž sběr zabere jen chvíli, aby si člověk nasušil černý bez, lípu, sedmikrásky a jitrocel. Základ na výtečný, potopudný čaj proti kašli.
Naši předkové plynuli v područí základních surovin, které byly, více méně místního rázu, což vyvěrá z tehdejších podmínek a možností. Těžko by se dostali k sushi a avokádu. Nicméně, základem byly opravdu jednoduché, neopracované suroviny. Na mysl mi okamžitě vytanou ječné kroupy. Kdo je dnes jí? Stěží je máme jedenkrát do roka, a to ještě v rámci štědrovečerního kuby. A přitom, splňují vlastně vše výše zmíněné, neboť jsou výživné, plné bílkovin, protizánětlivých složek. Sytí, chutnají a jsou také levné. Půl kila obyčejných ječných krup vyjde běžně na 13 korun, v BIO kvalitně se pak cena točí kolem 35 korun. Z Jednoho balíčku nachystáte oběd pro 8 strávníků. Přidat můžete kořenovou zeleninu a hrášek, česnek, bylinky a sýr. A to celé pak servírovat s prokvašenou zeleninou, která je naprosto výtečným způsobem, jak celé rodině dopřát cenná probiotika, probiotika, ale též potřebný vitamín C. Zcela levně, nenásilně, chutně a kdykoli. Bez nutnosti neustále navštěvovat obchody. Vždyť, jdete-li do běžného supermarketu, ráno či večer, vždy je plný lidí. A v košíku mají opravdu cokoli, od sladkostí, po rohlíky, pivo a potraviny v akci. Většinou se jedná o zboží, bez kterého by se zcela jistě obešli.
Co to vlastně jsou ony neopracované suroviny?
Nyní se zaměřím na základní, levnější potraviny, to, aby se jídelníček mnohých rodin o něco víc zpestřil, zároveň nevedl k výraznému zatížení rodinného rozpočtu a také, neztratil nic na své biologické a energetické hodnotě. Zároveň chci zdůraznit, že levnější suroviny nemusí být nutně podřadné. Většinou se bude jednat o potraviny z lokálních, tradičních zdrojů, které sklepnou cenu surovin níže.
1. Obiloviny jako je žito, ale klidně i celozrnná pšenice, špalda, ječmen, oves. Tyto suroviny nejsou nákladné, nákladné budou až výrobky z nich. Obyčejná, mnohdy i zdraví se vzdalující přeslazená müsli tyčinka, stojí více nežli půlkilový balíček jemných ovesných vloček. A často též ovesných vloček s klíčky, které do jídelníčku vpustí cenný a nepostradatelný vitamín života, tedy vitamín E.
2. Z obilovin lze dále mistrně tvořit, nač kupovat sladké koblihy, šátečky a ořechové uzlíky, když si doma můžete připravit štrůdl, tvarohový koláč, palačinky a lívance. Vše z jednoduchých dostupných surovin, sladké tak akorát, na dobrém oleji, aniž byste konzumovali přepálený, znehodnocený tuk, který se podepíše na zdraví našich jater, ale i cév.
3. Sacharidové přílohy jako již zmíněné ječné kroupy, ale i brambory, jáhly, pohanka a luštěniny. Luštěniny bychom měli servírovat alespoň 3 x týdně, protože sytí, obsahují vlákninu, jsou nabité aminokyselinami, které sice nejsou plnohodnotné, nicméně, lze je zkombinovat například s rýží, zeleninou, troškou mořské řasy. Pak je oběd sestaven přímo tělu na míru. Kdo z nás si uvaří polévku z červené čočku? Nachystá bylinkami provoněnou hrachovou kaši? Namísto kupovaného hummusu připraví ten domácí? Hrstkovou polévku k večeři, trošku čočky, hrachu, rýže a hub? Hub, kterých je nyní taková spousta a kterými pozvedneme podzimní jídelníček?
4. Mléko, které si můžeme opatřit z farem. Dobré, nepasterizované mléko, které doma prudce zahřejeme a tím jej vlastně přirozeně zbavujeme možných choroboplodných zárodků. Osobně pak z mléka chystám domácí jogurty, které naočkuji kvalitní bifidokulturou a pokud si někdo žádá a chce, doplní o dobrou domácí marmeládu, případně též domácí směs borůvek a malin.
5. A pak tu máme maso, které servírujme zhruba 3 x týdně, abychom další potřebné bílkoviny načerpali ze zmíněných luštěnin, tvarohu, sýru, případně též vajec. Osobně upřednostním vejce od lidí ze vsi, stojí sice stejně, jako v obchodě, nicméně vím, od koho vejce pochází a též vidím šťastné rozjařené slepice, které si užívají slunce a zrní, na otevřené ploše, ze které vyzobávají žížaly a hmyz.
6. Častou složkou jídelníčků bývají všelijaké pomazánky, což je v pořádku a je tedy dobře. U spotřebitelů vím, že preferují žervé, měkké roztíratelné sýry, nicméně, i zde se dá výrazně ušetřit, pokud si koupíme polotučný tvaroh, do něj zapracujeme špetku himalájské soli, najemno nakrájené bylinky či směs rozličného koření. A klidně i zeleniny, taková pažitka s ředkvičkou, případně kopr, jíme-li, povznese pomazánku do samotných výšin. Případně to zkusme s rybičkami ve vlastní šťávě. I z těch vykouzlíme během chvíle chutnou pomazánku a tedy i svačinu.
7. Výše jsem zmínila sushi. Kdo by jej nemiloval, kdo by jej neměl rád? Nechci teď psát, že i to sushi si můžeme připravit doma, neboť i restaurace potřebují svůj příliv klientů, ale, tvoří-li sushi podstatnou část našeho jídelníčku, naučme se jej připravovat doma. A smysluplně vyvážit s návštěvou restaurace.
8. Ctěme nízký glykemický index, což znamená, že z jídla vytáhneme skutečnou podstatu, která nás vyživí od hlavy až k patě. Nekupujme potraviny vysokého glykemického indexu, jako jsou instantní kaše (nestaví-li například na oříšcích a vláknině), brambůrky, mnohé sladkosti, zákusky, bagety, ale i 100% džusy, limonády a sladké pudinky se šlehačkou. Máme-li děti, o to více se snažme, aby byl rodinný jídelníček vyvážený a pestrý, bez zbytečných potravin, které živí pouze zdánlivě. Tělo nepotřebuje pouze sacharidy, baží též po vitamínech, minerálních látkách.
9. Zcela vypusťme balenou vodu. Nejen, že je zdrojem dále již nevyužitého plastu, ale tato položka mi v nákupním seznamu přijde zcela zbytečná. Odmítáme-li pít kohoutkovou vodu, pořiďme si filtrační konvici, zajeďme si ke studánce. Jen u nás na Prostějovsku je všude po okolí rozeseta taková spousta kontrolovaných studánek. Voda je jiskřivá, kvalitní a čerstvá. Neležela ve skladech, pod světlem zářivek. Nese v sobě energii a tou energií jsme i my.
10. Ovoce a zelenina. Jak jsem psala již výše, podstatnou část rodinného rozpočtu ukrojí čerstvé ovoce a zelenina. I zde mám tip. Podzim je zde od toho, abychom se zahřáli. Už nepotřebujeme konzumovat ochlazující melouny, pomeranče či další dostupné exotické plody. Namísto toho zde máme jablka a hrušky, které jsou úžasné, vyloženě pohladí žaludek a střevo. A zelenina? Vždyť zrovna český národ je tolik pověstný konzumací mrkve, petržele, celeru a řepy. Rostou tu dýně a ty jsou též skvělé, protizánětlivé, sytící, variabilní a barevné. Dá se s nimi kouzlit na stovky různých způsobů. A rovněž, jste-li vášnivými houbaři, lesy vám nabídnou další ze svých pokladů. Taková houbová omáčka s vejcem či kouskem masa a kroupový knedlík? Kdo by pohrdnul, kdo by si nedal.
11. A u té zeleniny ještě chvíli zůstaneme. Zkuste si na zimu naložit zelí, červené, bílé, promněte jej s červenou řepou, klidně i nastrouhanou cuketou, petrželí, koprem a kmínem. Udělejte si takové pickles, že se na něj budete těšit každý den.
Jak to tedy může vypadat v praxi?
Snídaně:
– Ovesná kaše se skořicí a jablkem, tvaroh
– Domácí chléb s tvarohovou pomazánkou a bylinkami, ředkvičky
Dopolední svačinka:
– Strouhaná mrkev s kokosem, rozinkami, lněným olejem a medem
– Domácí mrkvový koláč s tvarohem
Oběd:
– Hříbková omáčka s vejcem, kroupový knedlík
– Jahelná směs s kořenovou zeleninou a strouhaným sýrem, pickles
Odpolední svačina:
– Žitný chléb s hummusem, kedlubna
– Špaldový chléb s mozzarellou a rajčátky
Večeře:
– Pečená treska v bylinkové krustě, brambor vařený ve slupce
– Krém z kořenové zeleniny s kousky krůtího masa, petrželka
Tak tedy, ať vám chutná, neboť stále existuje velká spousta možností a cest, pravdivostí a záruk.