Jestřabina lékařská

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Plevelupodobná pěstovaná bylina dorůstající v nekyselé půdě dobře prohnojené zahrady až po prsa dobře rostlé dívčiny. V běžných polních podmínkách ale obvykle o čtyřicet let starší a po několika dětech. Na zahrádce dává největší výnos nati druhým a třetím rokem. Vysoké rostliny bujné vegetace se často neunesou a polehnou, přesto se stále tlačí nahoru a pilně kvetou. Bíle-li, jedná se o úředně schválenou odrůdu. S květy zabarvenými světle modře nebo nafialověle se jedná ale také o plnohodnotnou drogu, jenom se nesmí vykupovat. Je to podobné jako kdysi se slepicemi, kde bílé byly oficiální, ale i jinak barevné snášejí hodnotná vejce, avšak ne úředně. Nyní o česká bílá vejce nezavadíte, jen o hnědá, většinou cizí, předražená a vyrobená v předpisových EU koncentrácích pro slepice.

A když už se bavíme o vejcích, tak já doporučuji vejce v úpravě naměkko ve skořápce, protože jen tak se nepoškozují bílkovinné struktury obnovující svaly, vaziva, chrupavky, kosti a udržující kvalitu pleti. A cholesterol, zabezpečující tvorbu našich buněčných membrán v potřebné kvalitě, zůstává ve žloutku neoxidovaný a hodný. Po této úpravě vejcete se nekonají jinak celkem časté zápachové bouře a exploze, které jsou znakem trávicí závady. Faktem je, že jsou-li vejce nakažená salmonelou, tak nepřestala být. Taková ale nedoporučuji ani kupovat. Každopádně vlastní bioslepice pod jestřabinou pilně hrabe, žere různé špatně zahrabané žížaly, červy a hmyzy, semínka čehokoliv a hlínu, protože si nic nemyje a dokonce si občas spolkne i menší šutr v domnění, že jde o vápenec na skořápku svého biovejce s jestřabinou. Co jsem ale vědecky pozoroval naši slepici v jestřabině, tak ta jí chutná mnohem méně než plevely kolkolem a tudíž byla naše oblíbená… bohužel kuny asi také, takže uvažuji o zakoupení další kuněvzdorné bioslepice nebo dvou, aby si mohly pokvokat.

Jestřabina je rostlina bobovitá a kamarádí se s hlízkovými symbiotickými bakteriemi, které obohacují půdu o dusík, takže je zahrádce zelenohnojivě i kompostově prospěšná.

Když si budete nať jestřabiny sušit, tak nejlépe načechraně a rychle v sušárně s padesátkou stupňů, protože se snadno zapařuje. Dobře nasušené stonky nati se lámou s praskavým zvukem. Listy neztrácejí zeleň a květy běl (dívky pel, dámy šmrnc, chlapi žízeň a páni hlad).

V husté zimě vám rostliny na nepřikrytém záhonu vymrzají.

Uvádí se, že u krav se při podávání nati jestřabiny zvyšuje dojivost až o 30 %. (Na krávě jsem to netestoval.) Nicméně čerstvá rostlina jim údajně nechutná pro vysoký obsah hořčin, které ale sušením vymizí a potom chutná. Takže čaj z nati jestřabiny lze doporučit ke zvýšení produkce mléka. Nejen kravám, ale kdekomu kojícímu. V případě žen bych ale doporučoval směs s dalšími bylinami, jako je kontryhel, fenykl, ostropestřec, kopřiva, přeslička, chmel, bříza, malina. Důležité je vyvarovat se pelyňkům a šalvěji, které by mohly laktaci díky obsahu thujonu v silici i ukončit.

Někteří autoři laktační vliv jestřabině upírají, ale podle mých vlastních informací od kojících osob lžička až dvě spařené sušené nati jestřabiny nebo oné směsi čtvrt hodiny ve dvou deci vody 2 – 3x denně jim při kojení pomáhá. Někdy až tak moc, že přiložením dítěte se reflektoricky stáhne prs a mléko do kojence stříká samo jako z čerpadla (ověřeno!). Předpokládá se vliv fytohormonů nebo stopových látek akcelerujících kojící hormon prolaktin. U výrazně vyšších dávek ale panuje obava z předávkování, případně utopení kojence v mléce. (To jsem už ale asi přehnal – neověřeno!)

Další důležitou vlastností jestřabiny je podpora při cukrovce. Dokonce až tak, že se jí říká rostlinný inzulín. Osobně bych opět doporučil kombinaci s dalšími bylinami podobných vlastností: borůvkou, fazolí, pampeliškou a lopuchem. K těmto lze v druhé řadě přidat: fenykl, artyčok, kopřivu, pupavu, potočnici, šalvěj či pelyněk. Vzhledem k tomu, že u nás je cukrovkářem každý desátý a zvýšený cukr má každý čtvrtý obyvatel našeho vnitrostátu, je záhodno jestřabinu a podobné rostliny pěstovat za účelem kompenzace důsledků tučného, sladkého a pohodlného životního stylu.

Vzhledem k tomu, že stále více lidí na své zdraví kašle, lze užívat jestřabinu i ve směsi proti kašli. Podobně, když se z naší stresoinformační EU doby může někdo zbláznit, lze jestřabinu přidávat i do směsi proti epilepsii a schizofrenii (černý bez, ženšen, kokoška, maceška, sedmikráska, kotvičník, chmel, srdečník aj.). Při kašli bych tedy přidal sléz, podběl, diviznu, jitrocel, břízu, mátu, tymián, lípu a černý bez. Při potížích s centrálním nervovým systémem bych doporučil do směsi k jestřabině přidat i dobromysl, meduňku, srdečník, kozlík, třezalku, chmel, mařinku a černý bez.

Jestřabina zvyšuje pilně objem moči, takže se využívala při zánětech močových cest, při tvorbě tamního písku a otocích nohou. V takových případech bych ale doporučil kombinovat jestřabinu s osvědčenými bylinami: zlatobýlem, břízou, přesličkou, jehlicí, truskavcem, blešníkem a tužebníkem.

Dříve se jestřabina podávala rozhicovaným dětem s teplotou jako potopudný prostředek při spálách a spalničkách. Já bych v tomto případě přidal i lípu, tymián nebo mateřídoušku a černý bez.

Zevně i vnitřně se jestřabina údajně používala i jako stavěč krvácivých procesů. Na vředy, furunkly, díry do figury a kožní afekty se přikládaly naklepané čerstvé listy v podobě kašovitého obkladu. Já bych ale na to doporučil spíše aplikovat dubové kapky, dubovky, alkoholický to extrakt z dubové kůry. Dubovky se hodí i na kousance hmyzu, žihadla, výplachy při zánětech zubů a plísních i jinde (u dam i onde… po rozředění…) a ku kloktání při angínách. Dub doporučují v těchto indikacích i mnozí současní léčitelé. Nicméně ten zase neumí kojit a inzulínovat.

Pro akceleraci hojení ran se extrakt z jestřabiny přidával do ranhojivých mastí i mastí na ekzémy, včetně mokvavých.

Každopádně naši předkové nalezli široké spektrum využití pro tuto rostlinu a nám moderníkům může být hlavně inspirací u diabetu druhého typu a pro zlepšení laktace. Tento vliv by se měl uplatnit také u gravidních osob ku kojení připravených, ale navíc s těhotenskou cukrovkou. Samozřejmě se zákazem slazení, konzumace marmelád, medu, pečiva a s omezením ovoce.

Zvláštností jestřabiny na vaší zahrádce je, že se jí chce utéci ze záhonu všude kolem a nejvíce se jí líbí na cestičkách, i když koření spořádaně tam, kam jste ji zasadili nebo kam se snaživě vysemenila. Nejste-li na ni přísní, tak zbují natolik, že vy se už na zahrádku třetím rokem nevejdete.

 

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.