Jen pyšný člověk nechce vědět, co dělá špatně

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jsme obvykle velmi předvídatelní. Máme ve zvyku přemýšlet, mluvit a jednat stále stejným způsobem. Prožívat ve stejných situacích pořád dokola stejné emoce. Chápu, že to může znít až podezřele jednoduše, ale jedna otázka tohle všechno může změnit. Otevřít náš život novým možnostem.

V osobním rozvoji a duchovním životě existuje spousta postupů, jedna věc je však nenahraditelná. Opakovaně nebo čas od času položená otázka:

V čem bych se (podle tebe) mohl zlepšit? Jak bych to mohl udělat lépe?

Zároveň je toto (sebe)dotazování věcí nejvíce opomíjenou. Ne tak třeba u Steva Jobse. Ten doporučoval žádat o zpětnou vazbu lidi z různého prostředí. Mně osobně dal kdysi jeden duchovní učitel radu: „Kdybys měl dělat jen jednu věc, nechť je to každodenní večerní sebereflexe.“

Ptáme-li se druhých, může to neuvěřitelným způsobem oblažit i vztahy s našimi nejbližšími. Hal Elrod v knize Zázračné ráno rozeslal email s otázkou, v čem by se mohl zlepšit, celkem 23 lidem, z toho mu 17 odpovědělo. Nejvíce ho dostala odpověď jeho mámy: „…Měl bys častěji volat mamince! Vím, že máš moc práce, ale občas by mě potěšilo, kdyby ses ozval. Každopádně tě mám moc ráda. A brzy zase přijeď. Pusu, máma.“ (2017: 181).

Jde o to, že velkého množství věcí si nejsme vědomi. Nenapadne nás, že bychom měli mámě volat častěji, se svým protějškem komunikovat jiným způsobem, kolegy v práci nezahrnovat nevyžádanými radami. Nedávno jsem slyšel jednoho dobrého řečníka, který ale pokaždé když mluví, používá v určitém úseku úplně zbytečně pořád stejné fráze. V duchu jsem si říkal, jak obrovská škoda je, že sám o zpětnou vazbu nestojí nebo o ni nepožádá. Jak by jedna malá změna mohla jeho projev vylepšit z dobré úrovně na skvělou.

Jak si o zpětnou vazbu říci

Chceme-li se od druhých dovědět mnoho užitečného, stačí je upřímně požádat o jejich názor a pomoc a vysvětlit jim, proč to potřebujeme. Já obvykle na konci mých seminářů rozdávám malý papír a prosím účastníky, ať mi na něj napíší plusy a mínusy kurzu. Druhý člověk vám může zpětnou vazbu dát i ústně, písemná forma bývá ale mnohdy lepší. Zmiňovaný Elrod doporučuje, ať 5 – 30 lidem, kteří vás dobře znají, pošlete otázku s žádostí o posouzení vašich silných a slabých stránek emailem. Udělejte to! Jednou za život si dopřejte tento malý sebepoznávací experiment.

Otázky nás posunují vpřed

Když se pravidelně zamýšlíme nad uplynulým dnem a provádíme sebereflexi, umožňuje nám to nezpychnout. Soustředit se v životě na to podstatné a v případě potřeby směr své cesty korigovat. Prožít naplno každý den. Tuto metodiku najdeme například jak v křesťanské ignaciánské spiritualitě, tak u známého kyperského léčitele Daskalose, a dokonce je o jejím přínosu zmínka i v jednom z největších bestsellerů poslední doby, v mnohými haněném a mnohými milovaném Tajemství (The Secret).

„Kvalita odpovědí, které od života dostaneme, záleží na kvalitě otázek, které položíme,“ píši pro změnu ve své knize Sedm poselství. Správně položená otázka sobě nebo druhým může být dokonce tím úplně nejlepším, co jsme kdy udělali.

Hal Elrod o své zkušenosti s položením otázky na své přednosti a slabiny prostřednictvím emailu říká: „Za týden jsem díky čtení těch odpovědí dospěl k lepšímu povědomí o sobě samotném a dozrál jsem víc než za uplynulých pět let – a možná víc než za celý život.“ (2017: 182).

Zkusíte se zeptat druhých na své přednosti a slabiny i vy?

Celková nabídka knih o osobním rozvoji.

Použité prameny:

Hal Elrod (2017): Zázračné ráno. Pragma: Praha.