Je úděl žít s kandidou?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pokud se zahledíme na název CANDIDA, připomíná to, jako by šlo o jméno žhavé dívky, která bydlí někde blízko Vás. A není to daleko od reality. Žije blíže, než si myslíme, ale není to lidská bytost. Candida albicans je kvasinka, druh houby, která žije od našeho narození ve všech našich orgánech. Je velký úděl žít s kvasinkou…

Žije s námi symbioticky ve vyváženém životním prostředí v zažívacím traktu, na sliznicích, na kůži, nezpůsobuje nám žádný problém. Pokud kvasinka žije ve zdravém těle, kde je imunitní systém dost silný a kde je harmonie ve střevu, správná výživa, pak si nás nevšímá a ani my jí ne…

Pokud si však vytvoříme nezdravé prostředí v těle, začne tento původně neškodný jednobuněčný mikroorganizmus narůstat a stává se dokonce extrémně nebezpečnou patogenní houbou s hlubokými kořeny, jimiž pevně zakoření v kterémkoli tělesném orgánu. Tato houba posléze provrtá svými kořeny otvůrky do střevní výstelky, kudy pak vypouští toxiny svého metabolizmu do krevního řečiště.

Pokud byla kvasinka pod kontrolou, je neškodná. Když se vymkne kontrole, zaktivizuje, je nebezpečná. A jedině hostitel sám rozhodne o tom, zda je, či bude kvasinka aktivní nebo jestli zůstane pod kontrolou.

Jak se vlastně stane, že se zprvu neškodná kvasinka změní v nebezpečný patogen?

Taková změna se obvykle děje z mnoha příčin, jež způsobí, že se v těle vytvoří nevyvážený stav. Mezi hlavní popudy této změny patří popíjení alkoholu, užívání antibiotik, rekreačních drog, hormonální antikoncepce, stejně jako pociťování stresu, přítomnost záření, chemoterapie, užívání steroidů a samozřejmě špatné stravování.

Rozmnožená kvasinka je jako nezmar, který všem přináší velké utrpení. Může člověka podlomit následnou slizniční systémovou infekcí, sníženou hladinou cukru v krvi. Kvasinka vyžaduje cukr, tedy cukr i vyhledává, člověk pak následně podvědomě kvasinku krmí tím, že „vyslyší“ její chuť na sladké a hned si jde něco sladkého sezobnout. Čím více jí „naslouchá“, tím úspěšněji se kvasinka množí. Signalizuje to pokožka pomocí akné, projeví se porucha funkce štítné žlázy, vyroste myom, změní se psychika – přibude úzkost, rozvine se deprese, imunitní systém začne reagovat poplašeně a nastartuje tvorbu protilátek, které pak ovšem při dalších krocích útočí – zmateně – na různé tkáně vlastního těla, které měl za úkol chránit, nyní však chybně vyvíjí snahu „domnělého nepřítele“ zničit: Jedná se již o projev sebedestruktivní, to jest autoimunitní proces. Příkladem jsou např. lupus erythomatodes, roztroušená skleróza, autismus, duševní nemoci, ba dokonce rakovina.

Ta je léčena chemoterapií, při ní se však navíc totálně potlačí zbývající imunita a každý si asi domyslí, jak tato situace přispěje k dalšímu rozmnožení kvasinky.

A přitom jsme na začátku měli šanci udržovat obtížný mikroorganizmus pod kontrolou. Pokazili jsme si to svým přispěním, stresy, užívanými léky, kortikoidy, sexuálním způsobem života a chybnou stravou. Kvasinky přerůstají zdravou míru v prostředí stravy s vysokým obsahem rafinovaných cukrů, mléčných výrobků, alkoholu, synteticky upravených potravin a hormonů vylučovaných do svaloviny konzumovaných zvířat z důvodu vysoké hladiny stresu před porážkou aj.

Kvasinka produkuje tzv. mykotoxiny, jsou to neurotoxiny (nervové jedy), které způsobují narušení buněčné komunikace, ničí a rozkládají tkáně a orgány a jejich vlivem je tělo slabé a náchylné k infekcím a zánětům, protože mykotoxiny oslabují imunitní systém, naruší syntézu RNA a DNA, poškozují a ničí neurony, jsou karcinogenní, narušují koordinaci mezi jednotlivými systémy těla natolik, že imunitní systém útočí sám proti vlastním tkáním těla.

A to je onen autoimunitní princip, o kterém byla zmínka výše.

Tělesné orgány a také například mozek jsou přirozeně chráněny proti mykotoxinům prostřednictvím sliznice střevní a správné funkce jater.

Špatná strava přispívá k naplnění jater toxiny a snižuje jimi počet přátelských bakterií ve střevu. To je charakteristické pro známou dysbiózu. A to vše umožní mykotoxinům, aby pronikly až do míst, jako je mozek, nervový systém, klouby a kůže.

Naproti tomu potrava organická, převážně rostlinná, chemicky nezpracovaná udržuje játra zdravá, bez toxinů a podporuje přátelské bakterie ve střevu na vysoké úrovni. Známe účinek probiotik a prebiotik.

Co jíst?

Ekologickou zeleninu. Žádné geneticky upravované produkty, ošetřované pesticidy, herbicidy. Potraviny, které neobsahují toxiny. Potraviny s čerstvými vitamíny, minerály. Takové potraviny umožňují odolávat stresu, pomáhají při regeneraci těla, snižují kyselost, což snižuje i zánět. Otazník visí nad žampiony a kukuřicí.

Vhodná jsou celá zrna, tedy hnědá rýže, proso, amarant, pšenice, špalda, celozrnná pšeničná mouka. Také potraviny s vysokým obsahem kyseliny omega 3 EPA, stejně jako tmavé listové zeleniny, len, konopný olej, olivový olej, syrové ořechy, semena, avokádo.

Fazole a luštěniny připravujeme v malých množstvích (malá porce – 1/2 šálku): Přestože obsahují bílkoviny, mají i vysoký obsah škrobu a ten se metabolizuje v cukr.

Adzuki a mungo fazole mají poměr prospěšný bílkovinám, takže jsou nejvhodnější. Vyhýbáme se fermentovaným sójovým výrobkům.

Ovoce obsahuje žádoucí stopové prvky, ale v tomto případě se kvůli cukru v podobě fruktózy omezíme na konzumaci jednoho kusu ovoce denně, nejlépe některého druhu s nižším obsahem cukru. Bobulovité ovoce obsahuje menší množství cukru a je vhodné pro své antioxidační účinky. Čerstvé potraviny obsahují enzymy a podporují zásadité prostředí.

Například Silvie Celiz ( http://hlifemedia.com/about/ ) – konzultantka pro holistický přístup ke zdraví a výživě doporučuje jíst více syrové zeleniny a ovoce než vařených potravin. Zkuste poměr 70 % syrových ku 30 % vařených.

Pijte hodně čisté vody a alkalizujte tělo prostřednictvím čerstvé zeleninové šťávy a džusu. Vyhněte se příliš velkému množství mrkve, protože má také více cukru.

Vhodné jsou ořechy a semena – kromě kešu, arašídů, arašídového másla a pistácií.

Vyhněte se všem chemicky zpracovaným potravinám, konzervovaným potravinám, rafinovaným cukrům, rafinované mouce, bílému škrobu, perlivým a slazeným nápojům, mraženým pokrmům, konzervovaným dresinkům a omáčkám a živočišným produktům.