Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Některé hlasy tvrdí, že je-li nádor v počátečním stadiu, může se zvětšit kvůli tomu, že při vyšetření prostřednictvím mamografu se prs silně stiskne. Pokud by došlo k růstu nádoru, pak by za dva roky, kdy jde žena na další vyšetření, mohl být novotvar už masivní. Ultrazvuk je prý šetrnější. Současná medicína se přiklání k tomu, že ultrazvuk není diagnostickou metodou, která by odhalila počáteční stadia rakoviny prsu. Bylo by to samozřejmě dobré, ale ultrazvuk to neumí.
Dokáže odhalit až rozvinutější onemocnění rakoviny prsu a slouží vlastně k upřesnění nálezu, který lékař získá pomocí mamografu. Mamografický screening má své nedostatky, protože na vyšetření se chodí z ekonomických důvodů jednou za dva roky. Lepší by bylo praktikovat to tak, jako v některých západních zemích, tedy nechat se vyšetřit každý rok a snížit vstupní věk ze 45 na 40 let. Na druhou stranu je nutné říci, že zhruba 10 % mamografických nálezů je falešně negativních, tedy že rakovinu neodhalí, ačkoli tam je. Je ovšem pravda, že mamograf umí zachytit i nádor o velikosti čtyř milimetrů, což jinou metodou, kam patří např. palpace (vyšetření pohmatem) či ultrazvuk, odhalit nelze. Stanoví také takzvanou mikrokalcifikaci, což jsou vysrážené částečky vápníku okolo nádoru. Je to jeden ze signálů, že obezřetnost je namístě. Včasný záchyt rakoviny prsu dovolí lékařům použít tzv. konzervativní chirurgii, kdy se neodstraní celý prs, ale pouze jeho poměrně malá část, a to s využitím moderních metod. K nim patří např. detekce tzv. sentinelové (strážní) uzliny, jež bývá postižena metastázou jako první. Pokud jde o stisk prsu při mamografu, samozřejmě nějaký vliv mít může, ale zcela přesně se k tomu nemohu vyjádřit. Lepší vyšetřovací metodu zatím nemáme k dispozici. Ženám, které chtějí lépe pečovat o své zdraví, lze nabídnout vyšetření mamografem formou samoplátectví.