prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Jdou i po vašich dětech

23.09.2011
Jdou i po vašich dětech Český stát tlačí novým návrhem zákona rodiče ke zdi a farmaceutické společnosti si můžou mnout ruce. Příběhy očkovaných dětí, argumenty odborníků i výpovědi vrcholných manažerů vrhají na farmaceutické společnosti divné světlo.

Když bylo Natalii Konopáčové z Brna šest let, rodiče ji nechali naočkovat proti klíšťové encefalitidě. „Natalka měla jet do školky v přírodě a já jsem měla strach, že onemocní, kdyby chytla klíště a učitelky na to včas nepřišly. Ona to tenkrát byla taková hysterie, ve všech časopisech psali, jak je to nebezpečné a jak vakcína dítě ochrání, a také mámy ostatních spolužáků je takhle nechávaly očkovat.“ Podle slov Natalčina otce Tomáše Konopáče rodiče nikdo neupozornil na vedlejší účinky a nikdo jim neřekl, co může vakcína způsobit. Dneska už vědí, že se měli zajímat sami.



Po druhé dávce vakcíny si začala Natalia stěžovat, že „necítí“ ruku. Rodiče si mysleli, že jde o banalitu a že si vymýšlí, ale když dívce začaly z rukou vypadávat věci, zpozorněli. Navštívili praktickou lékařku, která je poslala na další speciální vyšetření. Lékaři nic nezjistili a jenom rodiče upozornili, že se dívka pravděpodobně snaží upoutat jejich pozornost. Natalia dostala třetí dávku vakcíny. A třináctý den od podání látky se život Konopáčových převrátil naruby. Děvče se zmítalo v křečích, dostalo těžký epileptický záchvat a podobné stavy se ještě několikrát opakovaly.



Přišly vážné trable. Pro rodiče bezesné noci a výčitky, pro Natalii řada vyšetření a dny strávené v nemocnici. Jakoukoli souvislost mezi očkováním a nemocí lékaři vyloučili, rodiče jsou ale přesvědčeni, že spojitost existuje. Celou dobu byli s děvčetem a viděli, jak se dívka z plného zdraví propadla rovnýma nohama do zdravotních potíží. Po následné léčbě bylo děvče rok bez záchvatu, nedávno se jí ale začaly problémy v lehčí formě vracet.



Očkování, ať už to povinné, nebo nepovinné, se donedávna hrotilo v černobílou diskuzi, jestli očkovat, nebo ne. Tak však otázka už dávno nestojí. Měli bychom se spíš ptát: Kde, jak a co je natolik nebezpečné, aby se proti tomu očkovalo?



Je to obchod?

„Smrtelné případy klasické epidemie záškrtu nebo spalniček jsou extrémní raritou. Nebezpečí epidemií upadlo v zapomnění a naopak se na programu dne ocitly problémy, které očkování způsobuje,“ říká německý dětský lékař Martin Hirte ve své knize o očkování. „Existuje i velká skupina vědců, kteří poukazují na to, čím mohou být vakcíny nebezpečné,“ upozorňuje profesorka Anna Strunecká, která se k problematice očkování dostala přes autismus. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy působila jako vedoucí katedry fyziologie a vývojové biologie.



„Bohužel očkování dětí v průmyslově vyspělých zemích a také nedávná kampaň za očkování proti prasečí chřipce jsou přesvědčivým důkazem, že i v této životně důležité oblasti vítězí lobbování, korupce, zájmy zisku a peněz,“ říká profesorka. „Na veřejnost se dostávají fakta, že těmito nešvary jsou zasažené nejrůznější zdravotnické instituce jednotlivých států i jejich vlády,“ konstatuje.



A neprůhledné kroky ze strany ministerstva zdravotnictví dávají prostor ke spekulacím, že tomu v České republice není jinak.



Vakcíny jsou totiž velký byznys, ve kterém se ročně protočí miliardy. Proč tedy podceňovat slova bývalého ředitele farmaceutické společnosti Johna Virapena, který popisuje, jak si farmaceutický průmysl nemoci vymýšlí a propaguje je cílenými marketingovými kampaněmi, jen aby si rozšířil odbytiště pro své výrobky, proč pochybovat o tom, že jsou ve hře také úplatky lékařům, že odborníci zkreslují výzkumné zprávy i statistiky a že se podobný „farmabyznys“ stále více zaměřuje na děti?



I kdyby tyhle argumenty, které Virapen sepsal do knihy Nežádoucí účinek: smrt, byly jen snůškou fabulací jednoho zhrzeného manažera, určitě bychom měli být jako rodiče ostražitější. Proč by to totiž nebylo možné? Děti jsou snadný a výdělečný terč, zvláště když firmy míří přímo na city rodičů a účelově se snaží vyvolávat strach. Třeba i banálním sloganem „jedna dvě, klíště si jde pro tebe“.



V lednovém INSTINKTU jsme psali, jak nedostatečné zmapování výskytu komplikací a nátlak ze strany pediatrů vychovaly z některých rodičů odpůrce něčeho, co má být pro jejich děti naopak přínosem. A zatímco se většina zemí na západ od našich hranic pustila cestou dobrovolnosti včetně kompenzací za negativní následky očkování a postavily se na stranu rodičů, český státní aparát ve svém paternalistickém postoji přitvrzuje a zdá se, že „rebelujícím“ rodičům ještě přitopí. Vždyť druhým čtením prošel vládní návrh zákona, který počítá s poskytováním zdravotních služeb bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce.



„Péče bez souhlasu prakticky znamená totéž, co péče proti vůli pacienta. Takové omezení svobody občanů nemá obdoby, protože s násilným naočkováním nepočítal ani komunistický zákon o péči a zdraví lidu,“ říká rozhořčeně Martina Suchánková, předsedkyně občanského sdružení rodičů Rozalio.
„A je zřejmé, že pod matoucím pojmem, jiné zdravotní služby' ministerstvo míří právě na očkování,“ dodává.



Chtělo se mi brečet

Ale vraťme se na návštěvu ke Konopáčovým. Příběhem Natalky jejich martyrium nekončí. Přišly i starosti s mladší dcerkou Nicol. „Po přeočkování hexavakcínou, která je součástí povinného očkování, se malé udělal velký zarudlý flek přes celé stehno. Měla ho asi měsíc. Doktorka volala na infekční do dětské nemocnice, a tam jí řekli, že je to běžné. Nám to normální nepřipadalo a po zkušenostech, které máme, jsme už další injekci odmítli. Jde přece o zdraví mých dětí,“ zdůrazňuje matka dívek Renata Konopáčová.



„Udělali na nás podraz, když nám zapřeli důležité informace o vakcíně,“ rozhořčeně dodává otec Tomáš Konopáč.



„Tenkrát jsme lékařům slepě věřili, dneska si informace sháníme sami.“ Nicol už nenaočkovali proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.



Další šok rodiče čekal, když jim před týdnem, tři dny před nástupem do školky, volala ředitelka, aby tam první zářijový den s dcerou nechodili. „Řekli nám, že by byla hrozbou pro ostatní děti a že by musela být v izolaci a mít vlastní učitelku. Dokážete si to představit? Chtělo se mi brečet. Přitom podle logiky, když jsou děti naočkované, mají v sobě protilátky, jak je tedy může Nicolka ohrozit?“ ptá se matka dívky.



A otevírá tak další otázku: Jak je možné, že se v proočkované populaci v posledních letech objevují tisíce onemocnění dávivého kašle nebo příušnic, i když by očkované děti v sobě měly mít protilátky?



Nepohodlní

O tom, co bude nový zákon znamenat i pro další rodiče neočkovaných dětí, můžeme jen spekulovat. Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv se to snaží vysvětlit na příkladu z praxe. „Jeden můj klient, táta pětileté holčičky, šel s dcerou na preventivní prohlídku.



A protože měl na hlavě dredy, lékařka ho považovala za alternativce, a aniž by ho o čemkoli poučila nebo jej upozornila, vpíchla vakcínu dceři, kterou držel v náručí. On z toho byl pochopitelně rozčarovaný a dítě z toho mělo lehčí následky,“ popisuje právnička. „Dosud by takové jednání bylo protiprávní, jenže chystaný zákon situaci, která byla dosud nezákonná a neetická, zlegalizuje,“ vysvětluje.



„A je docela možné, že když rodina nenaočkuje dítě, lékař je nahlásí na sociálku. Pokud tam bude pracovnice, která vidí očkování jako jedinou správnou věc a neočkování jako absolutní zlo, podá návrh na soud, aby byli rodiče omezeni na rodičovské způsobilosti. A soud dítě svěří do zdravotnického zařízení, kde bude naočkováno a pak navráceno rodičům.“ Dosud hrozila rodičům, kteří odmítli očkování, pokuta až ve výši dvaadvaceti tisíc korun. To minulý rok zpochybnil Nejvyšší správní soud.



„Zákon o ochraně veřejného zdraví vlastně říká, že osoba je povinna se podrobit očkováním, která stanoví prováděcí předpis. A to je zcela netransparentní, protože nikdo neví, na základě čeho ministerstvo zdravotnictví takové předpisy vytváří,“ říká Zuzana Candigliota.



Vymítání odmítačů

Ale pojďme se na to podívat blíže. Ministerstvo zdravotnictví má zřízenou speciální složku, Národní imunizační komisi. Jejím úkolem je stanovit takzvanou optimální strategii vakcinační politiky v ČR a priority v oblasti vakcinace. Pro nezasvěcené působí komise tak trochu jako inkvizice na vymítání odmítačů. Jeden z bodů zápisu z března letošního roku mluví sám za sebe:



„Z iniciativy MZ ČR byl zpracován přehled počtů odmítačů očkování za léta 2008 - 2010 podle krajů. Celkem je v tomto období evidováno 481 případů odmítnutí očkování, přičemž nejvyšší podíl z tohoto počtu je evidován ve spádové oblasti hlavního města Prahy a Jihomoravského kraje,“ píše se v zápisu, jenž se místy neliší od ptydepe komunistické normalizace.



„V dalších letech budou počty odmítačů očkování součástí administrativní kontroly proočkovanosti, kterou provádí KHS ve spolupráci s pediatry podle metodiky MZ ČR.“ Jinými slovy: Dělají problémy, budeme je evidovat a pak s nimi zameteme.



Místopředsedkyní Národní imunizační komise je Hana Cabrnochová, která se rozhodně netěší důvěře všech zúčastněných stran. „Ona není vědecký pracovník, který by měl publikační činnost, nebo uznávaný odborník, přesto má takovou funkci, navíc je velkou spolupracovnicí farmaceutických společností. Domnívám se, že je velmi problematické, aby taková osoba byla členkou téhle komise,“ upozorňuje Zuzana Candigliota.



„Když se podíváte na internetové stránky Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, kterého je předsedkyní, nenajdete prakticky žádné odborné texty jako u jiných odborných společností. Je tam ale spousta reklamy farmaceutických firem. A generálním partnerem sdružení pro pediatry je koncern GlaxoSmithKline.“ Toho samého výrobce uvádí i další člen komise profesor Roman Prymula, který je zároveň předseda České vakcinologické společnosti.



V článku v renomovaném časopise Vaccine deklaruje, že je členem odborného grémia této společnosti a minimálně tři roky pobírá honoráře za granty a konzultace v této farmaceutické firmě. Ta patří k největším výrobcům očkovacích látek pro děti i dospělé. V roce 2008 prý bylo distribuováno celkem 1,1 miliardy jejich vakcín do 176 zemí světa. Na náš trh dodává tato společnost například hexavakcínu Infanrix hexa, která je součástí pravidelného očkování. Dítě dostává celkem čtyři dávky v rozmezí až třinácti měsíců. Že by střet zájmů?



Místo lžičky včelička

Před šesti lety připravil tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek novelu vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, která do očkovacího kalendáře zavedla takzvanou šestivalentní vakcínu (hexavakcínu, která obsahuje antigeny proti dávivému kašli, tetanu, záškrtu, invazivním onemocněním vyvolaným Haemophilem influenzae b, virové hepatitidě B a proti přenosné dětské obrně).



„Ta bude od ledna příštího roku (2007 - pozn. red.) hrazena ze státního rozpočtu,“ psalo se tenkrát v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví. Hexavakcína je podle některých odborníků spojena se šetrnějším způsobem očkování a obsahuje moderní očkovací látky s menším výskytem nežádoucích účinků. „Děti budou zatěžovány méně vpichy a nebudou muset zvlášť užívat na lžičce očkovací látku proti dětské přenosné obrně, což je v souladu s požadavkem Světové zdravotnické organizace,“ psalo se tehdy.



Návrh byl předložen legislativní radě vlády s žádostí o udělení souhlasu se zkráceným mezirezortním připomínkovým řízením na pět dní oproti řádným patnácti dnům. A ejhle, souhlas byl udělen, i když navrhovaná změna očkovacího schématu s sebou nesla nárok na státní rozpočet, a to ve výši 150 milionů korun pro rok 2007 a dále v roce 2008 a v roce 2009 vždy o dalších sto milionů. „Po volbách, kdy se navrhují různé změny, se skutečně hexavakcína zavedla do povinného očkování,“ vzpomíná doktor Marek Petráš, provozovatel portálu Vakciny.net.



„A dneska, po pěti letech, mně mámy malých dětí píšou, že by rády očkování rozložily, že nechtějí hexu, ale chtějí dítě očkovat méně a pomaleji, takzvaně rozvolnit režim očkování.“ Proti takovému postupu však stojí Národní imunizační komise, která letos v červnu nedoporučila ani jako jednu z úsporných variant očkování pentavakcínou, jež má nižší počet antigenů (neobsahuje hepatitidu typu B). Prý by to představovalo krok zpět v uplatňování vědeckých poznatků o epidemiologii v praxi.



„Měli bychom vzít rozum do hrsti a neočkovat dvouměsíční kojence proti hepatitidě B, nemají ani nechráněný sex, ani si nepíchají drogy,“ komentuje situaci Anna Strunecká. „A protilátky proti hepatitidě B nevydrží tak dlouho. Dokonce existuje studie odborníků za Státního zdravotního ústavu, ve které se píše, že se to v téhle době nemá očkovat.



Tady není potřeba žádný výzkum, žádné mimořádné opatření, jenom tu hepatitidu z té hexavakcíny škrtnout. Ale problém je asi v tom, že výrobce dodává hexavakcínu jako takovou,“ zdůrazňuje. Přitom právě tuhle složku kritizují někteří pediatři i další vědečtí pracovníci. Má tedy silnější hlas zdraví jedince, nebo výrobce vakcín?



„Určitě jsem pro očkování,“ říká jednoznačně doktor Marek Petráš o očkování obecně. „Ale lidé by měli vědět, že očkování nemusí být stoprocentně spolehlivé a že nežádoucí účinky jsou možné. A výrobci je samozřejmě mají podrobně ve svých klinických studiích zdokumentovány,“ vysvětluje.
„Ale my vlastně vůbec nevíme, s jakým výsledkem byla hexavakcína klinicky testovaná, protože pravděpodobně nikdo u nás nemá klinické studie, které předcházely registraci,“ upozorňuje Zuzana Candigliota.



„Když jsme Státní ústav pro kontrolu léčiv o studie požádali, sdělili nám, že ji nemají, protože byla registrovaná u Evropského lékového úřadu, tudíž u nás se registrace jen přepíše a nic se nezkoumá,“ dodává. Je paradoxní, že české děti se mají proti něčemu povinně očkovat a nikdo přitom neví, s jakým výsledkem byly provedeny klinické testy.



„Testování pravděpodobně probíhalo na zcela zdravých dětech, jenže v praxi se vakcíny aplikují i dětem s genetickou zátěží. Když se pak potkáte se závažným vedlejším účinkem, všichni se to snaží zamést pod koberec. Lékaři zpochybňují souvislosti s očkováním, protože v příbalovém letáku není žádný takový vedlejší účinek a v testování nikdy nebyl popsán,“ říká právnička. Je to tedy začarovaný kruh.



Hexavakcínou proti zdravému kojenci

„V očkování kojenců jsem velmi silně proti kombinovaným vakcínám a proti tomu, když se hexavakcína očkuje ještě například s doporučeným Prevenarem (očkování proti pneumokokovým infekcím). Dítě dostane takovou dávku antigenů a hliníku, že je to skutečně veliký nápor. To považuju za neúměrnou zátěž, za poškozování nebo ohrožování zdraví kojence,“ komentuje profesorka Strunecká život „na jehle“, který po očkování může následovovat.



Zuzana Candigliota popisuje příběh tříletého chlapce Antonína Janečka, který se narodil jako zdravé dítě a dneska je odkázaný na nepřetržitou péči rodičů. Hexavakcínou byl očkovaný třikrát, poprvé zároveň s Prevenarem, podruhé jen samotnou hexavakcínou. Následně byl hospitalizován v kladenské nemocnici s hypotonickým syndromem, přesto jej o měsíc později lékařka naočkovala znovu hexavakcínou i Prevenarem.



„To už se postižení rozjelo naplno a nevratně.“ Podobnou zkušenost popisuje i Lenka Hlaváčková z Lázní Bohdaneč. Také ona vypráví, jak se jí narodila zdravá dcera. „V šestinedělí Michalka dostala rýmu a měla dokonce podezření na zápal plic.“ Rýmu prý měla dívenka asi přes měsíc, těsně před očkováním jí nachlazení přešlo a doktorka ji hned naočkovala, po očkování se jí vytvořilo zánětlivé ložisko v místě jizvy po očkování proti TBC.



„Takový obrovský puchýř podlitý krví a hnisem. A lékařka jí to v den, kdy jsme přišly na přeočkování, strhla, vyčistila a naočkovala nás hexavakcínou.“ Do čtrnácti dnů prý byla z Michalky hadrová panenka. „Přestala komunikovat, začala být apatická, oči v sloup, přestala se hýbat,“ popisuje matka. I když je paní Hlaváčková přesvědčená jako ostatní rodiče, že se jedná o následek očkování, lékaři jí tvrdí, že to není možné.



Dneska má Michalka přes dva roky a ve vývoji je na úrovni ročního dítěte. Tenhle spor rodič versus vakcína a lékař už nejspíš nikdo nerozsoudí. A nejasných případů přibývá. Místo aby se lékaři a farmaceutické firmy snažili odhalit příčinu, mnohdy dělají z rodičů pomatené blázny a mlží.



Moje dítě není pokusný králík

Právnička z Ligy lidských práv poukazuje ještě na další nesrovnalosti, které se otevírají v souvislosti s očkováním. A upozorňuje, že nedávno podala podnět Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. „V současnosti i v minulých letech u nás probíhalo ve vybraných ordinacích testování vakcíny proti meningokokovi.



A od rodičů jsme zjistili, že jim byly protiprávně nabízeny odměny,“ popisuje. Ty jsou u nezletilých zakázány proto, aby rodiče nebyli motivováni penězi a nevydělávali tak na dítěti. „Ale je možné určité věci rodičům kompenzovat. A my jsme zjistili, že některým rodičům byly nabízeny i odměny, které vypadaly právě jako kompenzace.



Někdo jim řekl: "My vám proplatíme cestu," i když rodině žádný náklad na cestovné nevznikl. Bylo to ve výši sedm set, osm set a někde až dva tisíce korun. Měly se očkovat zároveň hexavakcína s Prevenarem a vakcína proti meningokokovi, takže zase několik nemocí naráz. A rodičům zkrátka vadilo, že z jejich dětí chce někdo dělat pokusné králíky.“ Jak z toho kolotoče ven? Nikdo nepochybuje a nezpochybňuje, že očkování je v rozumné míře přínosné a důležité a že může v době epidemií zachránit miliony lidských životů.



Stejně tak si je ale třeba uvědomit, že vakcíny nejsou samospásné a zcela bezpečné. Je zapotřebí, aby se do debaty zapojilo více autorit a nezávislých odborníků. Aby bylo dostatek informací ve chvíli, kdy nastane problém. Aby v momentě, kdy rodiče požádají pediatra o rozvolnění nebo odložení očkování na pozdější dobu, nemuseli očekávat sankce, ale vstřícný přístup. Abychom díky podivným praktikám a bolestným zkušenostem nepřestali věřit, že očkování má ještě smysl.


Související články a videa:
Polemika: Očkovací povinnost jinýma očima
Necháte své dcery očkovat? ...!!!
Doba jedová - Fakta o Gardasilu (Silgardu) a Cervarixu
VIDEO: Anita Petek-Dimmer: Očkování - smysl, či nesmysl?
Ústavní soud zdůraznil nutnost individuálního přístupu k odmítnutí povinného očkování
VIDEO: Očkování a rizika
Jistota je iluze - očkovat, nebo neočkovat?
Vakcinace proti HPV - úmrtí očkovaných dívek
Vakcína proti prasečí chřipce - deset věcí, které o ní zřejmě nevíte


23.09.2011
autor: Karolína Lišková
zdroj: Instinkt č. 36/2011 (www.instinkt.tyden.cz)
další články v rubrice: Ostatní


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad

210,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS