Jde to i bez lepku

cm bez lepku

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Dnes narazíme na téma, které bylo před časem díky několika americkým knižním bestselerům vydaným i u nás velice populární – BEZLEPKOVÁ DIETA. Čas od času se ve výživě setkáme s tím, že dojde k označení jednoho jediného pravého viníka obezity, zdravotních neduhů a civilizačních chorob. Kdysi to byl cholesterol potažmo živočišné tuky, což mělo za následek jejich pranýřování, úpravu výživových doporučení směrem ke snížení jejich spotřeby, odklonu od másla, sádla, vajec k vyšší spotřebě rostlinných margarínů. Tuků se veřejnost začala obávat a nahradila tuto důležitou složky potravy jinou – sacharidy a škroby. Kupodivu se nic zásadního ve vývoji počtu civilizačních onemocnění nestalo. Naopak, jejich počet nadále roste. A tak se začalo pátrat, jestli viník není náhodou jinde. A hle… objevil se LEPEK!

CO JE LEPEK/GLUTEN?

Jde o směs dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu. Ty jsou společně se škrobem obsaženy ve vnitřním živném pletivu semen některých obilovin. Lepek dodává těstu pružnost a gumovost, díky němu upečete krásnou vánočku nebo luxusně nadýchaný chleba. Jeho název už napovídá, že lepí jako lepidlo… Lepek je přirozenou součástí pšenice, žita a ječmene. Byl tam vždy. Problém je v tom, že obilniny se za vidinou větších výnosů a vyššího obsahu lepku už dlouhá léta šlechtí. A tak dnešní pšenice už není tou stejnou pšenicí, jakou jedly naše babičky.

KOMU LEPEK ŠKODÍ?

To, že lepek škodí lidem nemocným celiakií, je prostě fakt. Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku, které se může projevit v jakémkoli věku. U těchto osob dochází působením lepku k rozvoji zánětu sliznice tenkého střeva a ten vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V praxi to znamená, že tito jedinci trpí průjmem, plynatostí, křečemi v břiše, poklesem hmotnosti, únavou, ale i nedostatkem železa, osteoporózou, kazivostí zubů, afty, bolestmi kloubů, někdy se přidají i duševní potíže jako deprese. Naprostým vyloučením lepku ze stravy celiaka dojde ke zlepšení zdravotního stavu a vymizení všech těchto nepříjemných potíží.

V době nedávné se objevily pojmy, jako je alergie na lepek a neceliakální glutenová senzitivita. Někteří lékaři tato onemocnění stále ještě považují spíše za diagnózu hodnou psychiatra, ale je zřejmé, že u některých osob dochází k nepříjemným reakcím po požití lepku, aniž by trpěly přímo celiakií. Podle posledních výzkumů se přemíra lepku v naší stravě odráží nejen na trávicích, ale i na neurologických problémech, jejichž četnost roste, ať už jde třeba o ADHD u dětí, či Alzheimerovu chorobu u dospělých. Už i v České republice existuje škola pro autistické děti, kde školní jídelna striktně vaří bez lepku.

CO LIDÉ S CELIAKIÍ JEDÍ?

Možná lépe – co nejedí nebo nesmějí jíst? Cokoliv z pšenice, žita, ječmene a cokoliv s přidaným lepkem. Musí si tedy vždy velmi dobře prostudovat složení potravin, nebo se řídit logem přeškrtnutého klasu. Největším problémem je pro ně pečivo a přílohy. A tady někdy dochází k tomu, že raději volí průmyslově předzpracované výrobky plné konzervantů, jako je balený bezlepkový chléb ze směsi škrobů z tapioky, sóji a dalších. Chléb s trvanlivostí třeba půl roku mě kapku děsí.

Cílem potravinářského průmyslu je, aby měl co nejvyšší příjmy při co nejnižších nákladech. A tak je lepek přidáván i tam, kde bychom to opravdu nečekali. Je prostě všude! V masných výrobcích, marmeládách, jogurtech… A všeho moc škodí! I my jsme zvyklí jíst stále stejně – rohlíky, chléb, buchty, knedlíky… česká kuchyně je v tom opravdu mistrem. A pupky Čechů rostou a rostou. Proto není na škodu vzpomenout si na tradiční a bezlepkové obilniny – jáhly nebo pohanku, naučit se používat pro nás nové suroviny, jako je třeba quinoa a amarant, soustředit svou pozornost spíše na luštěniny a kvalitní maso, mléčné výrobky, zeleninu a ovoce, které jsou zaručeně bez lepku. Nemusíme lepek eliminovat, ale rozhodně je dobré ho omezit. Jediné, co lze s jistotou prohlásit o zdravé stravě, je, že má být pestrá a složená ze základních surovin.

PROSPĚLO BY VYNECHÁNÍ LEPKU VŠEM?

Pracuji hodně s klienty celiaky, nemocnými Crohnovou chorobou či alergiky na lepek. Ti se u mě objeví většinou v situaci, kdy mají stanovenu diagnózu od lékaře a v ruce seznam toho, co nemohou jíst. Na kurzech vaření se je pak snažím přesvědčit, že je toho ještě hodně, co jíst bezpečně mohou a může to skvěle chutnat. Sama jsem si zkusila na delší dobu zařadit bezlepkovou dietu. Cítila jsem se báječně, lehce, zhubla jsem v oblasti břicha. Ale při prvním porušení diety, kdy jsem si na dovolené dala kousek bagety, jsem myslela, že asi prasknu. Tělo si velice rychle odvykne trávit lepek a střeva pak velmi trpí. Takže omezme lepek přidaný tam, kde nemá co dělat, zařaďme do svých jídelníčků přirozeně bezlepkové obilniny, naučme se vařit bez zahušťování moukou, to rozhodně ano. Ale i když chcete hubnout a zkusíte cestu bezlepkové diety, jednou za čas si dopřejte kvalitní kváskový chléb nebo buchtu upečenou vaší babičkou, určitě se nic tragického nestane!

POLENTOVÝ KNEDLÍK (cca 12 plátků)

  • 1 hrnek instantní kukuřičné polenty
  • 3 hrnky vody
  • 1 lžíce másla nebo oleje
  • 1 lžička soli

Do hrnce vsypeme hrnek kukuřičné polenty, zalijeme potřebným množstvím horké vody, přidáme sůl a máslo. Vaříme dle návodu na obalu polenty, ale vody použijeme vždy trošku méně, než je uvedeno. Hmota by měla být dost hustá, aby se z ní daly tvarovat knedlíky. Uvařenou polentu necháme vychladnout, občas promícháme, aby se nevytvořily hrudky. Nachystáme si obdélník potravinové fólie, doprostřed rukou vytvarujeme z hmoty váleček podobný bramborovému knedlíku, fólii obtočíme a pořádně utáhneme, necháme ztuhnout v ledničce. Následně krájíme jednotlivé knedlíky, které ohřejeme v páře nebo orestujeme na pánvi.

TIP: Místo knedlíku můžete z těsta vytvořit pomocí dvou lžiček také noky. Ty lze v mikrotenových sáčcích v jednotlivých porcích i zamrazit.

BEZLEPKOVÝ CHLÉB PITA (4 placky)

  • 2 hrnky bezlepkové chlebové směsi (+ troška na podsypání nebo na přidání, pokud bude těsto příliš řídké)
  • 1 hrnek vody
  • 1/2 kostky droždí
  • 1 lžička třtinového cukru
  • 1/2 lžičky soli
  • 2 lžíce olivového oleje

Nejprve necháme v polovině hrnku vody vzejít kvásek z droždí, cukru a 2 lžic mouky. Po asi 15 minutách začne směs pracovat, tvoří se bublinky. Přidáme mouku, zbylou vodu, olej a vypracujeme těsto. Přikryjeme jej a necháme asi 45 minut až 1 hodinu kynout. Plech vyložíme pečicím papírem, z těsta uděláme 4 bochánky, které rozválíme nebo rukou rozmačkáme na kruhové placky. Přikryjeme utěrkou a necháme ještě 10-15 minut kynout. Pečeme zprudka 5 minut v troubě vyhřáté na 230 °C z jedné strany. Na povrchu se budou tvořit bubliny, pak rychle otočíme a pečeme 1-2 minuty z druhé strany. Buď ihned podáváme ještě teplé, nebo po vychladnutí uchováváme v uzavřené plastové nádobě.

TIP: Pita je výborná s dipy, hummusem, zeleninovými pastami, grilovanou zeleninou a sýrem, k zeleninovým směsím jako dál či kari, s luštěninami nebo směsí masa se zeleninou. Pokud nemáte problém s příjmem lepku, můžete ji připravit samozřejmě i z klasické pšeničné nebo špaldové mouky.