Jaké bylinky pomáhají lépe odkašlávat

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Kašel jako příznak nás trápí velmi často – byť se nejedná o nemoc jako takovou, ale o příznak různých nemocí – od blíže neurčených virových onemocnění horních cest dýchacích až po astma nebo zánět průdušek. Velmi častou otázkou nemocného je – jaký kašel vlastně mám? Kašel se dělí na kašel suchý (dráždivý) a vlhký (produktivní). Základní rozlišovací znak je to, zda dochází ke tvorbě hlenu či nikoliv.

Suchý dráždivý kašel

V případě suchého kašle se žádný hlen nevytváří. Tento typ kašle je způsoben zánětem hrdla nebo horních cest dýchacích. Tělo reaguje stejně jako v případě nadměrné tvorby hlenů – snaží se tzv. “vykašlat” infekci z horních cest dýchacích. Při suchém, neproduktivním kašli se žádný hlen nevytváří. Suchý kašel je způsoben zánětem hrdla nebo horních cest dýchacích. Tělo reaguje na tento zánět stejným způsobem jako na nadměrnou sekreci. Tedy snahou vykašlat ji ven z dýchacích cest.

Kašel může být následkem nachlazení, chřipky, infekce dutin nebo vniknutí dráždivých látek do dýchacích cest. Není to ovšem jediná příčina suchého, dráždivého kašle. K dalším příčinám patří astma, alergie, kouření, stékání hlenu do nosohltanu, vracení kyselého obsahu žaludku, užívání určitých léků nebo plicní onemocnění. K utlumení suchého kašle většinou lékaři předepisují antitusika. Podstatnější efekt ovšem přinese léčba onemocnění, jehož příznakem suchý kašel je.

V tomto článku se budu spíše věnovat vlhkému, produktivnímu kašli, na který jsou k dispozici léčivé rostliny, obsahující látky, který zlepšují nebo urychlují léčbu vlhkého kašle a tím i pozitivně celkový zdravotní stav pacienta.

Vlhký kašel

Vlhký, nebo také produktivní kašel, je doprovázen tvorbou hlenu. Při onemocnění dýchacích cest se začíná tvořit v pozdní fázi, což platí hlavně u zánětu průdušek. Nicméně tvorba hlenu se objevuje i u dalších nemocí – rinofaryngitidy, rinosinusitidy, adenoidní vegetace (infekce horních cest dýchacích). V tomto případě lékaři předpisují léky podporující vykašlávání vznikajících hlenů – mukolytika neboli expektorancia. Závažnější příčinou produktivního kašle může být CHOPN, tuberkulóza nebo cystická fibróza.

Hlen se vytváří v plicích nebo hrdle. Následně se hromadí v plicích nebo stéká dolů po zadní stěně hrdla. Tělo pak musí vytlačit hlen ven z plic a dýchacích cest. Hlen je totiž zdrojem infekce, pokud by nedošlo k jeho odstranění vykašláváním. Kromě klasických léků jsou k dispozici i přírodní látky obsažené hlavně v léčivých rostlinách, které podporují vykašlávání nežádoucího hlenu.

Látky, které jsou v nich obsažené, působí různým mechanismem na sliznici dýchacích cest

Jako první lze uvést rostlinné silice získané z léčivých rostlin, například silice borovicová (Pini pumilionis etheroleum), anýzová (Anisi etheroleum) nebo eukalyptová (Eucalypthi etheroleum).

Silice zvyšují produkci řídkého hlenu v průduškách díky mírnému dráždění povrchu sliznice. Tento hlen se smíchá s vazkým hlenem (který se špatně vykašlává) a tím se zlepší jeho vykašlávání. Zlepší se i pohyb řasinkového epitelu na povrchu sliznic a tato okolnost také zlepší vykašlávání hlenu. Také působí proti mikroorganismům na povrchu sliznice.

Další látky, saponiny, dráždí povrch sliznice a tím dojde ke zvýšení bronchiální sekrece. To má za následek ztekucení vazkého hlenu a jeho jednodušší odstranění z dýchacích cest. V rostlinných drogách je můžeme najít v květu prvosenky jarní (Flos primulae) nebo v kořenu lékořice lysé (Radix liquiritieae).

Jinou skupinou jsou rostlinné slizy. Tyto slizy tvoří na sliznici dýchacích cest ochranný povlak a tím snižují dráždivost ke kašli – tyto látky je tak možné využít i při suchém kašli. Dochází k tomu tak, že mají schopnost vázat vodu a vytvářet viskózní koloidní roztoky. Tímto způsobem obalují podrážděnou sliznici dýchacích cest, a tak zmírňují mechanické i chemické dráždění sliznice. Obvykle se užívají jako sirupy či čaje. V léčivých rostlinách jsou slizy obsaženy hlavně v těchto bylinkách: jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), lípa srdčitá (Tilia cordata), proskurník lékařský (Althaea officinalis), podběl lékařský (Tussilago farfara), sléz maurský (Malva silvestris), pukléřka islandská (Cetraria islandica), břečťan popínavý (Hedera helix) nebo mateřídouška obecná (Thymus serpyllum). Asi nejznámější z nich je jitrocel kopinatý (plantago lanceolata), který díky obsaženému slizu zlepšuje viskozitu hlenu a podporuje vykašlávání.

Vhodnou léčivou rostlinou k léčbě kašle je i tymián. Tymián (thymus vulgaris) obsahuje silice (tymol, karvakrol, cineol a podobně), které pomáhají při léčbě kašle a mírní jeho průběh. Silice z tymiánu se dají používat i v aromaterapii k inhalacím. Podobné silice (thymol, karvakrol, cymen) najdeme i v příbuzné mateřídoušce obecné (Thymus serpyllum) se stejnými účinky. Tyto silice rovněž dobře podporují rozpouštění a lepší vykašlávání hlenů.

Z dalších léčivých rostlin, tradičně užívaných při kašli, je třeba zmínit diviznu velkokvětou (Verbascum densiflorum). Jako rostlinná droga z ní používají zejména květy (někdy i listy), které obsahují flavonoidy, třísloviny a hlavně pro léčbu kašle důležité saponiny. Obsažené flavonoidy mají protizánětlivý účinek. Divizna je podávána u obou druhů kašle. U vlhkého pomáhá díky saponinům, které naředí hlen a tím zlepší jeho vykašlávání. Při suchém kašli zase pomáhá, že tvoří na sliznici dýchacích cest ochranný film, který zmírňuje dráždění ke kašli.

Již zmíněné flavonoidy mají protizánětlivý účinek. Tím zabraňují pronikání bakterií do buněk sliznice dýchacích cest a šíření infekce. Z rostlinných drog jsou obsaženy v květu černého bezu (Sambucus nigra) a v lipovém květu (lípa srdčitá, Tilia cordata).

Obvykle se všechny jmenované rostlinné drogy používají hlavně ve formě čajových směsí, ale také sirupů, lihových tinktur či pastilek, které se rozpouštějí v ústech. Tak je ve směsi obsaženo více účinných látek, které působí komplexně – mohou zvyšovat tvorbu hlenu, naředit ho, působit proti bakteriím a vytvářet ochranný film na sliznici dýchacích cest.