Jak zvýšit svou energii a lépe v životě fungovat?

lánek 24.1. díl 2 e1579675560662

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Vojta Hlaváček a Kryštof Jarmar vystudovali biologii na Karlově univerzitě v Praze. Jsou součástí nově se tvořícího projektu Code of Life. Oba se specializují na fungování mozku i reality jako takové. Jejich populární podcast  Brain We Are si už lidé pustili téměř čtvrt milión krát. S Celostní medicínou se dnes dělí o své poznání, co dělat, abychom se necítili unavení a měli dostatek energie.

Jak vzniká energie

Energie pro naše svaly a mozek se nebere jen tak z ničeho. Musí být aktivně vyráběna celou mašinérií buněk, které se pro to vyvíjely po miliony let v evoluci. Vojta Hlaváček, pro dnešek mluvčí celé dvojice, to vysvětluje pomocí metafory: „V našem organismu potřebujeme splnit celou řadu úkolů a procesů, o to se starají naše buňky. Aby vše fungovalo jak má, musíme jim dobře zaplatit, stejně jako ve firmě zaměstnancům. Univerzálním platidlem v celém procesu je u člověka jedna molekula – adenosintrisfosfát (ATP). Zde přicházejí na řadu mitochondrie; organely v buňkách, které se právě o výrobu tohoto platidla starají.”

Co můžeme sami pro své efektivní fungování udělat?

Cvičení a fyzická aktivita jsou způsoby, které se zdají být podle současné vědy nejvýhodnější. Cílí totiž na několik mechanismů zároveň, které mají za následek to, že máme dlouhodobě větší množství energie. Jak říká Vojta, když se hýbeme, tak se zvedají energetické nároky našeho organismu a stoupá spotřeba energie ve formě glukózy a ATP. Mozek, jakožto energeticky nejnáročnější orgán spotřebuje kolem 20% kyslíku a glukózy z celkové spotřeby, aby se stíhal neustále přizpůsobovat měnícímu prostředí kolem.

„Při cvičení dochází ke změnám na samotném povrchu buněk. Tam se nachází drobné kanálky, kterými do buněk vzniká energie ve formě glukózy. Říká se jim tzv. GLUT receptory. Jejich množství na povrchu ovlivňuje, kolik glukózy naše svaly přijmou, a tím pádem kolik energie vyrobí. Čím více GLUT na povrchu buněk bude, s tím větší energií budou svaly schopné pracovat. A cvičení nedělá nic jiného, než že navyšuje jejich počet. Tělo tak na nějaký čas navýší svou schopnost do buňky dostat glukózu, a to pak vede k tomu, že vyprodukuje více energie. Ve výsledku tak máme nejen více GLUT kanálů a energie během cvičení, ale i ve fázi „nicnedělání“.

Cvičení také umožňuje mitochondriím fungovat lépe. Nejen, že se díky fyzické aktivitě začnou tyto organely dělit tzv. mitochondriální biogenezí, což vede k produkci více ATP a celkové energie, ale také jim to umožňuje zbavit se toxických látek a zkrátka fungovat efektivněji spolu s celým lidským organismem,“ říká Vojta.

Jde navýšit mitochondrie i bez cvičení?

Hlavní roli zde hraje protein PGC-1-alfa, který je hlavním regulátorem metabolismu energie. Můžeme ho aktivovat právě cvičením, ale i saunou, pobytem v chladu, či různými supplementy, jako je koenzym PQQ:

„PQQ je považován za esenciální mikronutrient. Zatím se neobjevil důkaz, že bychom si ho mohli v těle vyrobit sami. vysvětluje Vojta. „PQQ je v malém množství obsažen v rostlinné stravě, a také se mu občas říká tzv. „exercise mimetic“, tedy cvičení napodobující doplněk. Ukazuje se totiž, že je účinným aktivátorem právě PGC-1-alfa, a tedy i mitochondriálního dělení.“

Jeden jednoduchý krok…

Jak to dát tedy celé dohromady a aplikovat v praxi? „Všechny tyto aktivity a jeden supplement mají výrazný pozitivní efekt na celou řadu mechanismů v těle a dokáží zlepšit každodenní vnímání reality. Jedním z hlavních je například i snižování a regulace zánětlivosti organismu. Ta se ukazuje, že je chronicky dlouhodobě zvýšena na základě stresu, což pak vede k celé řadě onemocnění včetně úzkostí, deprese, či neurodegenerativních chorob. Tyto patologie jsou často navíc asociovány se špatnou mitochondriální funkcí,“ pokračuje ve svém výkladu Vojta Hlaváček.

„Proto se začíná fyzická aktivita využívat i v klinické praxi a předepisovat právě například na úzkosti a deprese. U pacientů s Alzheimerovou chorobou se zase ukazuje, že jim zakomponování fyzické aktivity do života dokáže zlepšit kognitivní funkce a zpomalit další postup nemoci.

A tak to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat právě teď, je udělat jeden krok blíž k fyzické aktivitě. Zde se totiž skrývají ony benefity pro prevenci různých nemocí, ale hlavně pro navýšení mitochondrií a s nimi i celkové energie organismu pro každodenní fungování.“

Vojta Hlaváček a Kryštof Jarmar jsou členové týmu Code of Life. Kromě podstacu Brain We Are je můžete najít na jejich webových stránkách www.codeoflife.cz

Jejich podcasty naleznete zde.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.