Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Stres představuje jeden z největších strašáků dnešní doby. Je o to záludnější, že ho nemůžeme přesně zachytit, uzavřít pod mikroskop a zkoumat. Navíc stres představuje pro každého z nás něco jiného.
Pro naše dávné předky, ale i pro zvířata představuje stres to, co jim hrozí ztrátou zdraví nebo dokonce života. To ostatně platí dodnes, ale jako stresor působí už v současné době na náš organismus řada faktorů, nazývaných stresory. Mohou být osobní či pracovní problémy, nemoc či hrozba nemoci, těžká fyzická či psychická námaha, práce pod vysokým tlakem, stěhování, narození dítěte, ale mnoho dalších. Může se i jednat o věci na první pohled příjemné, jako je stěhování nebo svatba.
Zjednodušeně řečeno, stres je všechno to, co nás nutí přizpůsobit se novým podmínkám kolem nás, i když třeba jen dočasně. Jedná se vlastně o “přetížení” fyzických a psychických sil organismu (Kdybychom byli stroji, blikalo by na displeji “overload”.). Čím méně můžeme ovlivnit to, co se děje kolem nás, tím je to více stresující.
Stres vyvolává pocity úzkosti a strachu. Ty jsou do jisté míry zdravé (stejně jako původní reakce organismu na stres), ale pokud převáží nad únosnou míru, vyvolají tělesnou a psychickou reakci organismu. Ty mohou vyvolat odezvu v podobě odpovědi našeho těla jako je bušení srdce, lapání po dechu, mravenčení v prstech, tlaky v hlavě, pocení a řada dalších. Důležité je ještě poznamenat, že úzkost je stav obecného rázu (Úzkost nemusí mít konkrétní příčinu nebo jen velmi vágní.). Oproti tomu strach obvykle mívá konkrétní důvod (i ve formě fobie, která je často zaměřena na určitý podnět – například pavouci, tma, cizí lidé apod.).
Existuje velké množství možností, jak se stresem bojovat a jak mu čelit
Nicméně všechny tyto způsoby vyžadují trpělivost a víru v sama sebe. Ve složitějších případech je třeba se poradit s psychiatrem nebo klinickým psychologem. K dispozici je velké množství relaxačních a podpůrných psychologických metod: jóga, autogenní trénink, různé psychoterapeutické metody, relaxace spojená s nácvikem hlubokého dýchání a tak podobně.
K dispozici jsou také přírodní látky, které můžeme užívat na podporu naší snahy zmírnit negativní dopady stresu, lépe mu čelit a úspěšně bojovat se strachem a úzkostí. Nelze na ně zcela spoléhat, určitě je vhodné jejich užívání doplnit některou z relaxačních metod.
Přírodní látky
První z přírodních látek spadá do nejznámější a největší skupiny. Bývá značovaná jako rostlinná sedativa:
| Zahrnuje následující: kozlík lékařský, mučenka pletní, meduňku lékařskou, chmel otáčivý. Často se tato látka vyskytuje, ať už samostatně či v kombinacích (např. meduňka – chmel – kozlík), v řadě přírodních přípravků. Zklidňuje a zmírňuje projevy napětí. Je ovšem třeba počítat s tím, že je třeba užívat přípravek delší dobu a pravidelně, než se dostaví kýžený efekt. Klasické chemické léky na předpis na zmírnění napětí a úzkosti sice zaberou rychle, ale mají nežádoucí účinky a mohou vyvolat lékovou závislost u nedisciplinovaného pacienta (Jednoduché řešení vždy láká.). |
Druhou skupinu je možné označit jako tzv. rostlinná antidepresiva (Jedná se o přibližné označení, nelze je samozřejmě automaticky zaměňovat za klasická antidepresiva předepsaná lékařem):
| Patří sem třezalka tečkovaná a aminokyselina l-tryptofan. Třezalka je doporučována při lehčích a mírnějších formách deprese (Těžší stavy patří do kompetence psychiatra či alespoň klinického psychologa!). Dále se dá užívat při nespavosti, problémech s usínáním, stavech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách. Třezalku je třeba užívat pravidelně minimálně dva až tři týdny, než se dostaví požadovaný efekt. Důležité je ovšem vědět, že třezalka se nesmí kombinovat s léky ze skupiny antidepresiv (Dochází k nežádoucímu zvýraznění jejich účinku, k tzv. serotoninergnímu efektu.), s hormonální antikoncepcí a dalšími léky. Nesmí se rovněž během jejího užívání opalovat, jelikož se pak může na kůži objevit vyrážka (tzv. fototoxický efekt). Nesmí ji užívat také pacienti po transplantaci, s autoimunitními chorobami a HIV pozitivní. |
| Druhá látka je aminokyselina l-tryptofan. Tryptofan se v krevním oběhu mění na serotonin. V mozku za přítomnosti pyridoxinu (vitaminu B6). Tryptofan se rovněž nesmí kombinovat s antidepresivy. Ovšem na rozdíl od třezalky u něj nejsou uvedeny interakce s dalšími skupinami léčiv, vyjma psychofarmak. Pacient se může při jeho užívání i opalovat. L-tryptofan zlepšuje náladu, zmírňuje pocity napětí a zklidňuje. Rovněž se u něho účinek dostavuje postupně. Při předávkování může způsobovat poškození jater či rakovinu žlučníku či tlustého střeva. L-tryptofan nesmějí užívat lidé trpící rakovinou, kteří mají nedostatečnou funkci jater nebo ledvin (Důvodem je vznik eosinofilně-myalgického syndromu, EMS, který může být velmi nebezpečný.). |
V některých novějších přípravcích, se také můžeme setkat s látkou označovanou jako SAMe (S-Adenosyl methionin). S-adenosylmethionin (SAMe) je přirozeně se vyskytující sloučenina, kterou můžeme nalézt v téměř každé tkáni a tekutinách v těle. Některé výzkumy naznačují, že SAMe může pomoci při mírné až středně silné depresi, a nejsou zatím u něho uváděny nežádoucí účinky jako u antidepresiv (bolesti hlavy, nespavost, a sexuální dysfunkce). Vědci si nejsou jisti, jak přesně funguje SAMe, ale spekulují, že může zvýšit množství serotoninu v mozku (stejně jako většina antidepresiv).
Jak je vidět, k dispozici je mnoho přírodních látek, které mohou pomoci lépe odolat stresu, zmírnit napětí či strach (A to jsem ještě některé nejmenoval, ale to již v dalších článcích.). Je ovšem důležité spojit jejich užívání s dalšími již zmíněnými metodami nebo s radou od odborníka. Takže na závěr článku lze jen popřát více důvěry v lepší konce, klid a zhluboka dýchat.
