Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je tady podzim a návrat dětí do škol a školek, do kroužků a skupin, zkrátka děti jsou zpět v kolektivu. Nemůžou se dočkat kamarádů, těší se na nové poznatky, vědomosti, zkušenosti a zážitky. Rodiče jsou rádi, že děti mají opět své aktivity, ale přesto některým naskakuje kdesi v mysli červené světýlko s otázkou: „Jak dlouho to vydrží, než zase onemocní?“.
Patříte také do této skupinky rodičů? Nebo sami máte problém s imunitou? Máte pocit, že by vaše imunita mohla být lepší?
Zbystřete a podívejte se s námi na několik tipů, jak zlepšit imunitu (nejenom) u dětí. Protože základ správně fungující obranyschopnosti organismu tkví se správném stravování a dostatku vhodných živin a látek, které tělo potřebuje.
Čím mladší dítě je, tím méně má vyzrálý imunitní systém. Ten se začíná tvořit již v prenatálním vývoji v těle matky a jeho vývoj pokračuje po narození. Novorozenci nemají imunitní systém ještě dostatečně vyvinutý, je utlumený a k jeho úplnému dozrání dochází obvykle kolem sedmého až osmého roku života. Je důležité si tedy uvědomit, že malé děti mohou být nemocné častěji a je to zcela přirozené. Nicméně pořád je šance jejich imunitu zlepšovat a tím například i zkrátit čas trvání nemoci. Důležité je vědět, že posilování správně fungující obranyschopnosti organismu je běh na delší trať, není to za týden nebo za dva. Neexistuje jedna zázračná tableta, která by ze dne na den vyřešila tento problém.
Většinou se dozvíte, které potraviny a doplňky stravy by se měly konzumovat, aby byl organismus odolnější a zdravější a my se tomuto tématu podrobně věnujeme v našem ebooku: Obecná doporučení k výživě dětí. Dnes to zde vezmeme z druhého konce a podíváme se na to, kterým potravinám je vhodné se vyhýbat, aby imunitní systém mohl fungovat správně. A to se netýká pouze akutních (nejčastěji respiračních) onemocnění, ale právě pravidelná a častá konzumace nevhodných potravin vede v dlouhodobém časovém horizontu k dysfunkci imunitního systému, což může zapříčinit vznik autoimunitních onemocnění či metabolických poruch.
O jaké potraviny se jedná?
Zpracované potraviny či polotovary, které obsahují potravinářská aditiva, přidaný cukr či vyšší až vysoké množství soli. Tyto látky mají vliv na modulaci imunitního systému. Při tepelném zpracování při vysokých teplotách, zejména při smažení, vznikají v jídle chemické látky, které mohou být jednak toxické pro organismus, ale mají i negativní vliv na střevní mikroflóru.
Potraviny, které mají nízkou výživovou hodnotu – často se jedná o potraviny s vysokým množstvím energie, ale nízkými hladinami bílkovin, zdravých tuků, vlákniny, vitamínů a minerálů. Stručně řečeno, pokud (nejenom) děti konzumují tyto typy potravin často, nezbývá jím místo na potraviny, které mohou dát jejich tělu to, co opravdu potřebuje. Potraviny, které mají nevhodný obsah tuků. Ať už se jedná o přemíru nasycených mastných kyselin nebo nevhodné poměry omega 6 a omega 3 mastných kyselin.
Potraviny, které mají negativní vliv na složení střevní mikroflóry – jídlo s vysokým obsahem cukru, soli, aditiv, nevhodných tuků či dalších látek přispívají k dysbióze střevního mikrobiomu.
Doporučujeme se výše zmíněným potravinám vyhýbat a dbát na vyvážený příjem živin. Pokud váš jídelníček není zrovna pestrý, je vhodné látky, které nejste schopni organismu dodat stravou, přijímat prostřednictvím kvalitních doplňků stravy.
Ale jaké potraviny tedy jíst?
Protože, se bavíme (nejenom) o dětech, tak se tentokrát zaměříme hlavně na velmi aktuální téma, a to snídaně a školní svačinky. Existuje jen málo rodin, kdy ráno nepanuje shon a nejčastěji maminka by potřebovala minimálně další pár rukou, aby nachystala celé rodině snídani a svačinu. A protože je rohlík s margarínem a salámem rychlý, tak se sáhne třeba po něm. Ale ono to tak být vůbec nemusí. Zde je pár tipů, jak nahradit pečivo z pšeničné mouky, koblihy, šátečky, sušenky, oplatky, krekry, uzeniny, paštiky, tavené sýry a další „rychlovky“.
Jogurty, kefíry a další kysané mléčné výrobky.
Bavíme se samozřejmě o těch produktech bez přidaného cukru. Můžeme ozdobit čerstvým sezonním ovocem, lyofilizovaným ovocem či rychle připravit rozvar z mraženého ovoce. Rozvar je možno zahustit chia semínky, ale není to nutné. Dále je možno přidat například ovesné vločky či oříšky. TIP: do výkonného mixéru stačí dát jogurt a ovoce (i mražené) a během pár desítek sekund máte výborný jogurtový nápoj.
Pokud jste citliví na laktózu nebo mléčnou bílkovinu, doporučujeme zvolit kysané nemléčné „jogurty“ a další podobné výrobky.
Zelenina bývá často nedoceněná, přesto v kombinaci s ovocem a oříšky může být perfektní svačinou. Nesmrtelná kombinace mrkev, jablka, hroznové víno, ananas a kokos je prostě super. A nemusí se vůbec nic strouhat, stačí nakrájet na plátky či hranoly a dát do krabičky. TIP: můžete místo nože použít vykrajovátko na cukroví. Malé děti určitě budou hvězdičky z jablek a srdíčka z mrkve chroupat velmi rády.
Kuličky z oříšků a semínek. Tohle je perfektní možnost, jak si vyzkoušet svou kreativitu a najít svůj vlastní top recept a mix chutí. Jakékoliv ořechy a semínka je možno rozemlít na jemnou drť a slepit dohromady například medem, ořechovým „máslem“ či „kaší“ z rozmixovaných datlí nebo jiného sušeného ovoce nebo zeleniny. Směs je možné dochutit kakaem kořením, jako je třeba skořice nebo do verze bez sladidel můžete přidat mořské řasy. Perfektní vlastností těchto koulí je i to, že vydrží nějakou dobu i v lednici, takže je můžete připravit dopředu.
TIP: Kuličky z máku a medu se skvěle hodí k jablíčku, kuličky z kešu a slunečnice zase skvěle chutnají s perníkovým kořením a k dýňovým semínkům s mandlemi jdou zase skvěle sušená rajčata s bazalkou.
Pokud se bez pečiva v žádném případě neumíte obejít, zkuste zdravější varianty. Například žitný kváskový chléb se semínky. Je poměrně snadné si ho upéct i doma. TIP: Různé alternativy pečiva najdete v nízkosacharidových receptech, jejich příprava bývá mnohdy jednoduchá.
Jestliže používáte máslo, volte takové, které pochází z mléka z ekologického hospodářství. Mléko krav, které se pasou na zelené trávě má mnohem lepší složení mastných kyselin než mléko od krav, které stojí ve stájích a jsou jim podávány krmné směsi.
Existuje nepřeberné množství pomazánek.
V nevegetariánské verzi může tvořit základ tvaroh, maso z vývarů nebo vajíčka. Ale pomazánek bez živočišné bílkoviny je také celá řada, můžeme použít namočené ořechy či semínka, zeleninu nebo luštěniny.
TIP: Zkoušeli jste dochucovat lahůdkovým droždím? Kromě toho, že potěšíte své chuťové buňky, tak doplníte organismu vitamíny skupiny B.
Kysaná zelenina je perfektní zdroj mnoha živin.
V zimních měsících je určitě mnohem lepší volit tuto variantu než předraženou a mnohdy nekvalitní zeleninu ze supermarketů. Kvasit je možné nejenom zelí, ale i řepu, okurky či různé zeleninové směsi. Fermentovanou zeleninu je možné konzumovat samostatně, přidávat ji do různých placiček či wrapů nebo ji použít i jako surovinu do salátů.
TIP: Stále máme v nabídce online kurz „Jak správně fermentovat“.
Vývary, ať už zeleninové, masové nebo kostní, je možné nosit s sebou v termosce a popíjet během dne.
Nicméně zdravé stravování je jenom jeden z pilířů správně fungujícího imunitního systému. Důležitý je i zdravý životní styl a přiměřený pohyb. Obecně platí, že aktivní pohyb nebo cvičení zhruba 60 minut denně má posilující vliv na imunitní systém. Dochází k lepšímu prokrvení tkání, zlepší se fyzická, ale i psychická kondice, což má celkově blahodárný účinek (nejenom) na imunitu. Žádný extrém ale není zdravý, a tak minimální pohyb, stejně jako velmi náročné fyzické výkony, mohou uškodit a vést k dysfunkci imunitního sytému.
Další důležitý bod je dostatek odpočinku, spánku a psychická pohoda. Pokud je organismus vystaven chronickému stresu, důsledkem je narušení vnitřní rovnováhy. Kromě jiného to může vést i neadekvátní imunitní odpovědi. Lidé, kteří trpí depresemi, mají často i další přidružená onemocnění, které jsou vyvolány právě dysfunkcí imunitního systému. Takže opravdu je fakt, že smích a dobrá nálada mohou být jedním z nástrojů pevnějšího zdraví.
Jedním z dalších způsobů, jak posilovat imunitu (nejenom) u dětí je otužování.
Otužování je poměrně účinným preventivním prostředkem, které snižuje výskyt respiračních onemocnění. Otužilé dítě nebo dospělý člověk snadněji snesou prudké změny okolní teploty, které mohou jinak vést k oslabení obranyschopnosti organismu. To je důležité především u dětí, které jsou vnímavější nejen k přehřívání nebo naopak podchlazení, ale jsou citlivější i na změny vlhkosti vzduchu, zejména na její prudké zvýšení. Podle vědecké studie z Polska z roku 2019, kdy bylo otužování dětí ve věku 6 let zařazeno do pravidelného režimu ve vybraných školkách a provádělo se pomocí každodenních dechových cvičení, došlo po třech měsících k výraznému zlepšení zdravotního stavu dětí. V posledních letech se stávají velmi populární i koupele v ledové vodě, kdy jsou zmiňovány zdravotní přínosy, zejména celkově lepší tělesná odolnost. Je pravdou, že pláváním nebo aerobním cvičením ve studené vodě se může zvýšit tolerance organismu vůči vnějším negativním vlivům. Důležité je ale zmínit i to, že by ho měli praktikovat pouze jedinci, kteří jsou v dobrém celkovém zdravotním stavu a podstoupili postupnou adaptaci na studenou vodu. Pokud se ve velmi studené vodě ocitne člověk, který na tyto podmínky není zvyklý, může dojít k šoku z podchlazení, který může v krajním případě vést i ke smrti.
Naše imunita je ovlivněna mnoha faktory, které spolu navzájem souvisejí a prolínají se. Měli bychom proto na ni pracovat na co nejvíce úrovních, důležité je si uvědomit, že nic by nemělo zajít až do extrémních situací, protože pak nemusí dojít k pozitivním vlivům na organismus, ale může se stát, že dosáhneme úplného opaku.
Přejeme vašim dětem krásný školní rok a silnou odolnost!
Literární zdroje:
1. KLOC, Małgorzata, Rafik M. GHOBRIAL, Ernest KUCHAR, Sławomir LEWICKI a Jacek Z. KUBIAK. Development of child immunity in the context of COVID-19 pandemic. Clinical Immunology [online]. 2020, 217. ISSN 15216616. DOI: 10.1016/j.clim.2020.108510 [GoogleScholar] [PubMed]
2. IDDIR, Mohammed, Alex BRITO, Giulia DINGEO, Sofia Sosa FERNANDEZ DEL CAMPO, Hanen SAMOUDA, Michael R. LA FRANO a Torsten BOHN. Strengthening the Immune System and Reducing Inflammation and Oxidative Stress through Diet and Nutrition: Considerations during the COVID-19 Crisis. Nutrients [online]. 2020, 12(6). ISSN 2072-6643. DOI: 10.3390/nu12061562 [PubMed]
3. DO, Moon, Eunjung LEE, Mi-Jin OH, Yoonsook KIM a Ho-Young PARK. High-Glucose or -Fructose Diet Cause Changes of the Gut Microbiota and Metabolic Disorders in Mice without Body Weight Change. Nutrients [online]. 2018, 10(6). ISSN 2072-6643. DOI: 10.3390/nu10060761[PubMed]
4. YI, Buqing, Jens TITZE, Marina RYKOVA, et al. Effects of dietary salt levels on monocytic cells and immune responses in healthy human subjects: a longitudinal study. Translational Research [online]. 2015, 166(1), 103-110. ISSN 19315244. DOI: 10.1016/j.trsl.2014.11.007 [GoogleScholar] [PubMed]
5. ROGERO, Marcelo a Philip CALDER. Obesity, Inflammation, Toll-Like Receptor 4 and Fatty Acids. Nutrients [online]. 2018, 10(4). ISSN 2072-6643. DOI: 10.3390/nu10040432 [PubMed]
6. KOSARAJU, Rasagna, William GUESDON, Miranda J. CROUCH, et al. B Cell Activity Is Impaired in Human and Mouse Obesity and Is Responsive to an Essential Fatty Acid upon Murine Influenza Infection. The Journal of Immunology [online]. 2017, 198(12), 4738-4752. ISSN 0022-1767. DOI: 10.4049/jimmunol.1601031 [GoogleScholar] [PubMed]
7. PAULA NETO, Heitor A., Priscila AUSINA, Lilian S. GOMEZ, João G. B. LEANDRO, Patricia ZANCAN a Mauro SOLA-PENNA. Effects of Food Additives on Immune Cells As Contributors to Body Weight Gain and Immune-Mediated Metabolic Dysregulation. Frontiers in Immunology [online]. 2017, 8. ISSN 1664-3224. DOI: 0.3389/fimmu.2017.01478 [GoogleScholar] [PubMed]
8. NIEMAN, David C. a Laurel M. WENTZ. The compelling link between physical activity and the body’s defense system. Journal of Sport and Health Science [online]. 2019, 8(3), 201-217. ISSN 20952546. DOI: 10.1016/j.jshs.2018.09.009 [GoogleScholar] [PubMed]
9. DUDEK, Katarzyna A., Laurence DION‐ALBERT, Fernanda Neutzling KAUFMANN, Ellen TUCK, Manon LEBEL a Caroline MENARD. Neurobiology of resilience in depression: immune and vascular insights from human and animal studies. European Journal of Neuroscience [online]. 2021, 53(1), 183-221. ISSN 0953-816X. DOI: 10.1111/ejn.14547 [GoogleScholar] [PubMed]
10. KONOWALUK-NIKITIN, Helena, Joanna WASZCZUK a Ewa PAWŁOWICZ-SOSNOWSKA. AN INNOVATIVE METHOD OF HARDENING IN PRO-HEALTH EDUCATION AMONG PRE-SCHOOL CHILDREN [online]. In: 2019, s. 9324-9331. DOI: 10.21125/inted.2019.2311[GoogleScholar]
11. MANOLIS, Antonis S., Stavros A. MANOLIS, Antonis A. MANOLIS, Theodora A. MANOLIS, Naomi APOSTOLAKI a Helen MELITA. Winter Swimming. Current Sports Medicine Reports [online]. 2019, 18(11), 401-415. ISSN 1537-8918. DOI: 10.1249/JSR.0000000000000653 [GoogleScholar] [PubMed]