Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
První věc, kterou děláme po příchodu na svět, je hluboký nádech. Poslední věc, kterou děláme po odchodu na onen svět, je výdech. Mezi narozením a smrtí má své místo život, který zcela závisí na dýchání.
Dýchání je neviditelná potrava, bez které člověk nemůže přežít ani 5 minut. Při dýchání spotřebováváme ze vzduchu kyslík – nezbytný produkt pro každou naši buňku. Když se nadechujeme, dohromady s krví se rozptyluje a dostává se do plic. V plicích (ve kterých jsou rozpuštěné škodlivé toxiny) se hromadí smrtonosný oxid uhličitý. Při procesu dýchání vytváříme jedy. Tyto jedy se hromadí v krvi a přenášejí se do plic jako oxid uhličitý. S každou porcí kyslíku se plíce uvolňují od nahromaděných toxinů. Jestliže se množství dodaného kyslíku nebude rovnat vydechnutému oxidu uhličitému z plic, může to vést k otravě organizmu. Narušení této rovnováhy je jednou z hlavních příčin onemocnění a předčasného stáří. Podle některých německých vědců dokonce 9 osob z 10 nesprávně dýchá. Proč tomu tak je?
Podívejme se, jak dýchají malé děti. Když vdechují vzduch, břicho se jim zvedá, zvětšuje se a při výdechu se zmenšuje. Při takovém způsobu dýchání dáváme hodně prostoru plicím, které nabírají vzduch centrální a dolní částí. Čím více kyslíku se dostane do plic při vdechu, tím lepší je jejich ventilace, potažmo větší množství červených krvinek dostává energii a kyslík. To znamená, že všechny reakce okysličování probíhají bez tvorby toxických látek v organizmu.
Díky tomuto způsobu dýchání, které nazýváme brániční, jsou děti pohyblivější, energičtější, veselejší.
S věkem, vzhledem k malému množství pohybu, se nám křiví páteř, máme nadváhu atd. Typ dýchání u dospělého člověka je zcela jiný. Zejména při nádechu se zvedají ramena a klíční kosti, žebra se vychylují, břicho je stáhnuté, hrudník se rozšiřuje. Takový způsob dýchání s názvem horní funguje pouze v horní, nejmenší části plic. Obvykle nám vzduch chybí a jsme nuceni dýchat častěji (obzvlášť u korpulentních osob). Kyslík přichází do plic v malých dávkách. Plíce však pracují intenzivněji, pouze ve své horní části, přičemž dochází k předčasnému zužitkování buněk. Ve tkáních plic se vytvářejí „mrtvá pásma“ nefunkčních buněk. Čím je člověk starší, tím větší část plic se přestane podílet na procesu dýchání. Organizmus začíná pociťovat neustálý kyslíkový hlad. Což je následně příčinou nemoci nejen dýchacích orgánů, ale i krevního oběhu, srdce, slinivky, jater, ledvin. Nesprávné dýchání je jednou z příčin vysokého tlaku, onemocnění trávicího ústrojí (žaludeční vředy, jiné žaludeční nevolnosti), cukrovka, alergická onemocnění.
Vědecké teorie dokazují, že pokud by člověk celý život dýchal bráničním způsobem, proces stárnutí by se zpomalil o 30-40 let a vyhnul by se většímu množství nemocí. To, že všichni dlouhověcí lidé dýchají pomalu, víme už dávno. Když se jednoho 130letého Inda zeptali, jaké je tajemství jeho dlouhověkosti, odpověděl, že správné dýchání. (Dýchal jednou za minutu). Čím hlouběji a méně člověk dýchá během minuty, tím má delší život.
Správné dýchání zaručuje zdraví a mladost. Tajemství různých způsobů dýchání jsou důkladně popsány v kapitole „Dýchání“.
Ukázka z knihy Jak žít dlouze a zdravě.