Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Tak jak by to mělo vypadat, kdyby se s vakcínami zacházelo jako se stejně nebezpečnými léky, kterými ve skutečnosti jsou? Kdyby byl stejný metr?
Základní bezpečnostní opatření by měla být tato:
1. Respektovat nedonošenost
Dítě, které se narodí např. o 5 týdnů dříve, je dnes běžně očkováno ve 3 měsících skutečného věku, nikoli podle plánovaného data narození. Je tedy očkováno ve skutečnosti v 7 týdnech. Osobně znám takové případy. I když na to váš pediatr nedbá, vy byste měli. Všechny termíny počítejte ode dne, kdy se dítě mělo narodit, ne ode dne, kdy se skutečně narodilo. A takové dítě bych rozhodně neočkovala při odchodu z porodnice proti tuberkulóze (TBC), využijte maximální lhůtu ve vyhlášce nebo ho odsuňte až po dokončení základního očkování. Třeba ho na Slovensku mezitím zruší, jako se to podařilo u nás.
Platilo obecné pravidlo, že by dítě mělo mít alespoň 5 kg, aby mohlo být očkováno. U očkování proti TBC to bylo 2,5 kg. Tyto údaje považuji za zcela minimální a nepřekročitelné! Naopak, čím je dítě těžší a starší, tím lépe. Uvědomte si, že vakcíny nejsou dávkovány podle hmotnosti! Tj. dítě vážící 5 kg dostane stejnou dávku jako dítě vážící 20kg!
2. Neočkovat krátce po narození
To se týká očkování proti TBC na Slovensku. Jakýkoli zásah do imunitního systému v tuto dobu je riskantní. Podle mě by nemělo být v prvních dnech po narození očkováno žádné dítě, ale absolutně nikdy dítě, jehož narození a poporodní vývoj nebyly bez problémů. Tj. absolutně nikdy neočkovat děti nedonošené, po císařském řezu, po komplikovaném porodu nebo po porodu s užitím jakýchkoli léků, děti se silnou novorozeneckou žloutenkou vyžadující nějakou terapii, děti s jakýmkoli problémem poporodní adaptace, děti, které se špatně rozkojují apod. Rodiče musí být velmi bdělí a asertivní, nejlépe přinést do porodnice papír s napsaným negativním reverzem, nechat si od personálu podepsat jeho převzetí, dítě hlídat jako ostříž, nenechat odnést a při každém kontaktu s personálem opakovaně prohlašovat, že očkovat nechcete. Ve vyhlášce existuje vůle pro odložení. V ČR bylo možné očkovat do 6. týdne bez kožního testu, když se to nestihlo, tak se očkovalo po dokončení ostatního očkování (na Slovensku je to tak doposud – pozn. red.).
3. Před jakýmkoli očkováním si přečíst příbalový leták
Váš pediatr ho zcela určitě číst nebude, takže vy byste měli, aby alespoň jeden dospělý byl informován. Zeptejte se na cokoli, co vám nebude jasné. Umíte-li nějakou cizí řeč, najděte si příslušný leták pro jiné země. Budete se divit, co v našem není. Může být zajímavé zavést na to u doktora řeč. Trvejte na respektování kontraindikací, trvejte na vyšetření dítěte třeba i odborníkem, laboratorně apod., nebude-li se vám něco zdát.
4. Respektovat akutní kontraindikace
Dítě musí, opakuji, musí být v naprostém pořádku. Za minimální odstup od akutní nemoci považuji měsíc bez jakýchkoli příznaků. I rýma je příznak. Očkovat při nachlazení (což je dle výrobce možné) považuji za ignorantství a idiocii. Tečka. Dodat do těla, ve kterém je již aktivován imunitní systém dávku hliníku a spustit tím nekontrolovanou reakci… to se snad ani nedá komentovat. Kontraindikací je i nemoc v rodině. Nemůžete vědět, jestli vaše dítě není již v inkubační době. Mě osobně se podařilo dvakrát očkovat pacienta, u kterého se rozjížděla akutní infekce, vždy to stálo za to. Nejlepší by bylo vynechat úplně zimní období, cca od října do března.
Vy jako rodiče své dítě znáte a víte, kdy je v pořádku a kdy není. Váš dojem stačí.
Další kontraindikací jsou zátěžové situace, například růst zubů, odstavování, nástup do jeslí, školky, stěhování, narození sourozence, rodinné problémy, nemoc matky, odloučení od matky apod. Prostě jakýkoli stres. I návštěva tchyně, je-li to pro matku stres, je kontraindikací očkování. Neočkujte krátce před odjezdem na dovolenou, do zahraničí.
5. Očkování odložit až ke konci prvního roku života
Je to stále v souladu s vyhláškou, první tři dávky mají být podány do konce 1.roku, 4.dávka do 18 měsíců, celé očkování do 3 let (na Slovensku to však v souladu s vyhláškou není, poněvadž na všechny tři Hexy a Prevenary/Synflorixy jsou přesně stanovené 3., 5. a 11. měsíc života, na MMR 15. až 18. měsíc života – pozn. red.).
Důvodů je několik: kila a měsíce navíc, zralejší imunitní systém, efektivnější hematoencefalická bariéra. Mezitím se také můžou projevit některé problémy, například poruchy imunity, alergie apod. A v neposlední řadě své dítě už lépe znáte a spíše si všimnete, že se s ním něco děje. Obvykle už leze nebo začíná chodit, začíná žvatlat. Snáze se identifikují následné problémy. Riziko nemocí, proti kterým se očkuje, je zanedbatelné. Více riskujete jeho život, když s ním sednete do auta.
Využijte vůli v zákonech, přečtěte si vyhlášku a zjistěte si, do kdy má být hotovo. Do té doby na vás nikdo nemůže.
Poznámka k „práskání“ rodičů pediatry na hygienu. Nedávno vydala česká Liga pro lidská práva prohlášení, kde uvádí, že hlášení odmítnutí očkování je v rozporu s povinnou mlčenlivostí zdravotníků. Dívala jsem se do příslušných zákonů a je tomu tak. V zákoně je výslovně řečeno, že zdravotnický pracovník musí mlčet o VŠECH skutečnostech, které se dozví při výkonu své práce. Nesmí třetí osobě ani sdělit, kdo je jeho pacientem. Naopak je v zákoně taxativně vymezeno, kdy má oznamovací povinnost. Bez výjimky jde jen o soudní řízení a oznámení trestných činů. Nic víc. Naopak má podle jiného souvisejícího zákona povinnost hlásit nežádoucí účinky léků.
Další zákon, který v ČR upravuje povinnosti zdravotnických zařízení (ZZ) vůči státu a jeho orgánům ochrany veřejného zdraví, je Zákon o veřejném zdraví 258/2000 Sb. V § 51 je přesně popsáno, co je ZZ povinno hlásit. Musím říci, že i já jsem žila v domnění, že pediatři mají povinnost hlásit odmítnutí očkování. Není tomu tak. Tento paragraf výslovně říká, že ZZ hlásí datum a druh provedeného očkování, trvalou kontraindikaci a imunitu vůči nákaze. Tečka. Navíc to hlásí jen na žádost hygieny. Co to v praxi znamená?
Že pediatr musí vyčkat, až ho hygiena požádá o informace, nemá povinnost a tedy ani právo zvednout telefon a sám od sebe cokoli oznamovat.
A co je důležité – nehlásí se neprovedení očkování!!! Seznam kódů nemocí a stavů MKN-10 (= MKCh-10 = ICD-10 = medzinárodný číselník chorôb – pozn. red.) uvádí jeden kód neprovedení imunizace pro kontraindikaci a několik kódů pro neprovedení z jiných důvodů. Říká-li se v zákoně, že se hlásí kontraindikace, ale není požadavek na hlášení neprovedení z jiných důvodů, pak pediatr v ČR ve skutečnosti nemá právo hlásit neprovedení očkování z jakýchkoli důvodů. Tento zákon platí již 11 let, přesto pediatři i hygiena postupují nejspíše podle starého totalitního zákona, kde to mohlo být upraveno jinak.
Co můžete vy? Můžete pediatra upozornit na jeho povinnosti (některý bude možná i rád, protože to je pro ně nemožná situace, udávat svoje pacienty) a říci mu, že v případě neexistence právního předpisu, který by mu výslovně ukládal povinnost hlásit odmítnutí očkování, je povinen dodržovat povinnou mlčenlivost. Z hlediska zákona je vaše sousedka nebo státní orgán „třetí osobou“ a není mezi nimi rozlišováno z hlediska významnosti. Teoreticky existuje možnost, že kdyby si rodič stěžoval na porušení povinné mlčenlivosti na Úřadu pro ochranu osobních údajů, pediatr by mohl dostat pokutu za neoprávněné zacházení s osobními údaji! Zábavná představa.
6. Před očkováním zajistit, aby dítě mělo dost vitamínu C, D a esenciálních mastných kyselin (EMK)
Když říkám dost, myslím relativně vysokou dávku. Kojenci bych dala navíc tak 100-200 mg vitamínu C denně. Při koupi vitamínu zohledněte, z jakého zdroje pochází a jaké další látky jsou ve výrobku obsažené. Preferujte vitamín C z přírodních zdrojů (šípek, acerola), ne syntetický, a výrobek by neměl obsahovat žádné chemikálie, konzervanty, umělá sladidla a podobné věci. Dále dejte dítěti navíc esenciální mastné omega 3 kyseliny, které tlumí zánět. Vitamín C a EMK bych podávala cca týden před a po očkování, nebo dokud trvá reakce. EMK ve stejné dávce jako vitamín C. I u kojených dětí bych preferovala přímé podání dítěti, protože matky mají těchto látek obvykle nedostatek a nemusely by je dodat do mléka.
O vitamínu D se dočtete dostatečně na internetu. Pokračujte v jeho podávání i po roce věku. Nejde jen o prevenci křivice, ale o komplexní vliv na imunitu a další děje v organismu. My ho prostě nemáme dost. Malým dětem bych dala v zimě 1000 IU (2 kapky Vigantolu), větším 1500-3000 IU – podle zjištěné hladiny v krvi.
Hořčík je důležitý proto, že zamyká glutamátové receptory v mozku. Aktivace těchto receptorů a nekontrolovatelný tok glutamátu do nervových buněk jsou hlavním biochemickým mechanismem při postvakcinačních reakcích. Hořčík udržuje tyto receptory trvale zavřené a tím snižuje míru excitotoxicity. Dávka hořčíku pro dospělé je při jeho nedostatku kolem 500 mg denně, pro malého kojence by to bylo tedy kolem 30-50mg. Existují rozpustné tablety, které lze dělit a rozpustit ve vodě a podat dítěti.
Jako nejlepší preventivní prostředek poškození očkováním jsou homeopaticky potencované vakcíny. Lze si vyžádat prázdnou ampuli a zbytek obsahu na potencovat a podat dítěti. Někteří pediatři ale nejsou k tomu ochotni. Pak je možné si potencované vakcíny objednat ze zahraničních lékáren, většinu má www.helios.co.uk nebo www.remedia.at. Remedia je dražší, ale mají je uvedené v e-shopu, do Heliosu je nutné napsat email, v e-shopu uvedené nejsou. V Remedia musíte objednat hexavakcínu, jinde není. Postup vysvětluji níže.
Nejlepší lék pro akutní reakci je Apis mellifica. Kupte si potenci 30C, rozpusťte do vody a dávejte dítěti každých 10 minut napít. Lék odpovídá akutní reakci s horečkou, neklidem nebo apatií, křikem, otokem v místě vpichu.
Při silné nebo bolestivé lokální reakci nezapomeňte na chlazení až ledování!
Pokračování v článku Jak vytipovat rizikové děti? – 3.část.