prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Jak správně jíst – Ohlédnutí za historií výživy

12.11.2014
Jak správně jíst

Pozorování dějin lidstva dává tušit, že naši předkové pravděpodobně museli po dlouhou dobu jíst mnohem více masa, aby přestáli dlouhou fázi doby ledové, v níž každopádně v našich zeměpisných šířkách nerostl dostatek rostlinné potravy.

Asi před dvěma miliony lety se změnil takový relativně jednoduchý život našich předků v deštných pralesích s nadbytkem rostlin na dobu ledovou. Vznikly studené stepi a krajiny, v nichž bylo možné přežít jen tak, že naši předkové pojídali mršiny a malá zvířata. Moderní výzkumy podporují tyto myšlenky.

 

Před 1,7 milionu let přišla doba vzpřímeného člověka, homo erectus, který byl všežravec, protože lov byla jeho jediná šance na přežití. V ledově chladných a temných dobách musel prehistorický člověk vykázat velkou přizpůsobivost.

 

Tmavá kůže původního člověka nyní mohla zesvětlat, takže propouštěla více UV-záření a tím se zlepšila produkce vitamínu D. Také zahřívající a izolující podkožní tuková tkáň, která se dnes mnohým zdá tak nehezká, zde měla původně funkci pro zachování života.

 

Asi před 500 000 lety se vyvinul homo sapiens a rozšířil se po světě i přes měnící se a obtížné klimatické podmínky.

 

Vědci se domnívají, že asi před 200 000 lety postupně vytlačil ze scény neandrtálce, přičemž pravděpodobně po delší dobu hrál roli ve výživě dokonce kanibalismus.

 

Poslední doba ledová trvala 120 000 až asi 15 000 let před Kristem, a tím až do počátku našich dějin. Doba kamenná odpovídá asi v poslední čtvrtině době ledové a trvala v období 40 000 – 10 000 let před Kristem. Teprve asi před 17 000 lety začalo být pomalu zase tepleji.

 

Do té doby by přežití bylo sotva možné bez vysokého podílu masité potravy, každopádně v našich zeměpisných šířkách. Na této klimatické bázi se rozvíjelo v takzvaném neolitu první zemědělství na Blízkém Východě a od té doby zahájilo své vítězné tažení.

 

O 5000 let později se polní hospodářství rozšířilo prakticky všude a lidé se usadili. Velké kultury této doby se mohly rozvíjet na této bázi. V rámci relativně krátkého časového období se radikálně změnilo těžiště výživy. Podle novějších vědeckých odhadů byl podíl živočišných kalorií předtím nad 60 %, nyní poklesl asi na 10 %. Zde musíme předpokládat také cyklický průběh, v němž se vegetariánská období střídají se smíšenými a dokonce s kanibalistickými. Vegetariánům patří ale začátek lidstva. Do dnešní doby je většina takzvaných lidoopů (orangutani, gorily) vegetariány, přičemž nám nejblíže stojící šimpanzi jsou tak jako my všežravci.

 

Nebojí se ani masa příslušníků svého druhu. Až nouze ledové doby z nás udělala skutečné masožravce. Mírnější klima pak spolu s vyspělými kulturami umožnilo, že se silněji prosadily vegetariánské prvky ve výživě. Až v dnešní době, pro kterou je charakteristické bohatství a množství různých vynálezů, k nimž patří také metody konzervace, zase stoupla spotřeba masa.

 

Všechno hovoří pro to, že jsme si své genetické vybavení přinesli z prehistorických dob a že se přizpůsobovalo různým fázím, ovšem velmi pomalu. Když pomyslíme na to, že naše genetické vybavení je stále ještě z 98,5 % identické se šimpanzi, je jasné, jak pomalu a na jaké nízké úrovni se mění.

 

To znamená, že genetická základna, pocházející z deštných pralesů a z nadbytku rostlinné potravy, směřovala k vegetariánství, ale že následující dlouhá doba ledová s její vysokou konzumací masa nám ještě také vězí v genech a že jsme tedy geneticky dobře vybavení na trávení masa. Moderní přizpůsobování rostlinné potravě a zejména obilí – z genetického hlediska – vězí ještě v dětských střevících a vlastně právě teď teprve začíná. Časové období od začátku vyspělých kultur je ještě relativně krátké. Odkazem na to by mohlo být, že více než 40 000 lidí pouze v Německu nesnáší gluten, lepek v obilí, a trpí tak celiakií. Mohou tak jíst jako jediné obiloviny pouze rýži, kukuřici, pohanku, quinou a amarant, které jsou bez lepku.

 

Ukázka z knihy Jak správně jíst.


Související články a videa:
VIDEO: Jak učit děti jíst zdravě?
Mámo, táto, nezabíjejte mě! - Jíst nebo žít?
Že kořeněné jídlo je nezdravé?! Význam bylinek a koření pro naše zdraví


12.11.2014
autor: Dr. Ruediger Dahlke
další články v rubrice: Výživa


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS