
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Karcinom prostaty patří na seznam nejčastějších onkologických onemocnění mužů. Přitom, zvýšený výskyt této formy rakoviny odborníci pozorují již kolem 50. věku. Nejpočetnější skupinu pak utvářejí muži mezi 70-80 lety. Jakou roli zde sehrává smysluplná prevence v podobě vyvážené stravy či pohybové aktivity? Co jsou to sulforafany, akrylamid, a proč zrovna rostlinná strava hraje zásadní roli v prevenci rakoviny?
Prevence je skutečně základ
Prevence by se měla stát jedním z předních témat, pokud již muži v přední linii rodiny onemocněli zmíněnou rakovinou prostaty. A byť je síla genetiky mnohdy neúprosná, u karcinomu prostaty držíme v rukou vítězné trumfy my. Mezi hlavní příčiny zhoubného onemocnění řadíme věk, zmíněnou genetickou predispozici, ale také neuvážený životní styl zahrnující zvýšený příjem živočišných tuků, cukru, alkoholu, dále také ultra zpracovaných potravin s minimálním výskytem potřebné vlákniny. Nepříznivě působí také zhýčkaný sedavý způsob života s minimem pohybu. Přitom, pohyb je pro zdraví prostaty jedním z významných klíčů.
Rostlinná medicína: co jíst & nejíst
Pokud si zde vypomůžu středomořskou dietou, tento typ stravování je často předkládán jako funkční pomůcka, co se prevence zhoubného bujení týče. Takový jídelníček staví na čerstvosti potravin, celozrnných produktech, potřebných rybách a mořských plodech, dostatku ovoce a zeleniny, protektivním vlivu olivového oleje a byť zahrnuje i malé množství alkoholu, studie vypichují jeho ochranný vliv v podobě polyfenolů. Z výživového hlediska bych upřednostnila zejména minimální zastoupení zpracovaných produktů, tzv. ultra zpracovaných potravin, jejímž častým konzumentům hrozí zvýšené riziko infarktu, rakoviny, deprese, ale také výrazné zkrácení délky dožití.
Středomořská dieta jako možná cesta
Středomořská dieta je dále propojena s rostlinnou stravou, jejíž protektivní vliv dokládají četné studie. Některé dokonce potvrzují, že muži stravující se vegetariánsky či dokonce vegansky mají nižší incidenci nádoru prostaty než muži, kteří se stravují „běžně.“
Jak to může vypadat?
Jelikož spouštěčem rakoviny může být přemíra nasycených mastných tuků živočišného původu, ať už v podobě uzenin anebo tučného masa, zkusme si nastínit, jak to dělat jinak.
- Jezme co nejvíce čerstvého ovoce a zeleniny. Pokud si naše trávení s čerstvými plody neporadí, jemně je podusme, případně se zamilujme do procesu fermentace. Nakvašování je výtečným způsobem, jak učinit zeleninu o něco více stravitelnější, ale také výživnější. Středomořská dieta doporučuje zařadit 7-10 porcí ovoce a zeleniny denně. Ať už v podobě pomazánek, salátů, polévek, smoothies, případně i lahodného pesta. Ovocem číslo jedna, co se prostaty týče, bude granátové jablko, ze zeleniny se upřednostňuje sulforafany nabitá brokolice, kapusta a růžičková kapusta.
- Upřednostněme celozrnné výrobky před těmi z vysoce vymleté bílé mouky. Namísto bílého toastového chleba si pochutnejme na žitném rohlíku anebo housce. Zařaďme pečivo ze špaldy a ječmene, experimentujme s pohankou, čirokem či ovsem. Pryč s rýžovou a kukuřičnou moukou. I v případě celiakie nám stále zbývá mouka jahelná, ovesná, pohanková či čiroková.
- Oříšky a semínka? Proč by ne. Mnohá z nich obsahují vyrovnaný poměr omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin, které samy od sebe mají velmi silný protektivní účinek. V Česku využijme prastarých know how stavějících na lnu, anebo konopném semínku. Zařaďme vlašské ořechy, používejme zdravé oleje. Pryč s tím ze slunečnice, který je silně aterogenní, namísto toho sáhněme po tom z oliv, který pro svůj vysoký obsah kyseliny olejové, poskytuje tělu vysoký zdravotní komfort. Do studené kuchyně pak můžeme přizvat olej lněný. Pozor však, snadno oxiduje, proto jej kupujme tam, kde jej uchovávají v lednici a po nákupu jej tam opět umístěme.
- Ryby? I ty mají v jídelníčku své potřebné místo. Obsahují kvalitní bílkoviny, zdravý tuk, ale také potřebný vitamín D, který je sám o sobě vysoce protirakovinný. Jedni mohou namítnout, že mořské ryby jsou zatíženy těžkými kovy. Nicméně, mnohé studie dokládají, že protektivní selen, kterého ryby obsahují hojně, si s těžkými kovy, jako je například kadmium a arsen, hravě poradí. Více o tom píše skvělý nutricionista Jonny Bowden ve své knize 150 nejzdravějších potravin na světě. Jak často ryby zařadit? Alespoň 3 x týdně. Například v podobě pomazánky, případně jako porce dobrého lososa k obědu či večeři.
- Bylinky a koření? Ano, taky si je poznačte. Pokud byste zabrousili do tabulky antioxidantů, rychle zjistíte, že taková šalvěj, skořice, hřebíček anebo klidně tymián a rozmarýn, kurkuma a kmín, zaujímají přední příčky těchto silných protirakovinných siláků. Vědci zjistili, že likvidace rakovinových buněk začíná už čtyřiadvacet hodin po konzumaci kurkuminu. Pozitivní vliv kurkuminu se projevil i při rakovině tlustého střeva, prsu, prostaty a plic. Mnohé byliny jsou pak doslova prostatickou vzpruhou, zmíním například hluchavku, meduňku, ženšen, zlatobýl, vrbovku úzkolistou, přesličku rolní. Přeslička je navíc další ze zajímavých protirakovinných bylinek.
- A co mléčné výrobky? Pokud bych si mohla vybrat, upřednostním spíše kozí před těmi kravskými. Nicméně, i pokud jsme milovníky klasických mléčných dobrot, netřeba se jich vzdávat. Volme však s rozumem. Tučné výrobky ponechme stranou, abychom si pochutnali na méně tučných variantách. Jogurt s maximálním obsahem tuku do 3,7 % bude skvělou volbou. Výborně nám poslouží také středně tučný tvaroh, podmáslí, kefír, acidofilní mléko anebo kyška. Lehce stravitelné bílkoviny jsou výborným tipem, jak vyplnit odpolední svačinku. Nebojme se je konzumovat i v podobě zdravých koktejlů. Co se sýrů týče, i zde volme s rozumem. Zcela jistě vyjměme sýry plísňové a vysoce tučné. Naopak zařaďme tvarůžky, sýry tvarohového typu, mozzarellu light anebo Cottage cheese.
- Maso? Ano, ale mírně. Namísto masa červeného volme spíše mezi masem drůbežím, které si dopřejme zhruba 2 x týdně. Maso nesmažme, spíše jej pečme, dusme či rychle opékejme. Zcela vyjměme uzeniny.
- Cukr s mírou. A toto tvrzení si červeně podtrhněme. Vědci z americké Duke University prokázali, že jídelníček zbavený cukrů a škrobů by mohl pomoci při léčbě zhoubného onemocnění předstojné žlázy. Osobně vnímám dnešní abúzus cukru jako velké zlo. Cukr je všude, sladká chuť nás klidní, avšak, na druhé straně si bere krutou daň. Zkusme to s čekankovým sirupem, který obsahuje inulin, jenž se zasluhuje o zdravý střevní mikrobiom. Používejme xylitol, anebo, na závislosti s cukrem vědomě pracujme.
- Voda a bylinky. Výzkumy navíc dokládají, že tvrdší voda, s obsahem vápníku a hořčíku je výtečnou prevenci v oblasti onkologické problematiky a kardiovaskulárního zdraví.
Akrylamid, skryté zlo některých potravin
Cílíme-li na prevenci, zaměřme se také na látku zvanou akrylamid. Ten se v potravinách začal sledovat až v roce 2002, kdy se na základě vědeckých výzkumů zjistilo, že při smažení, grilování, pečení a fritování potravin, které obsahují škrob, může vznikat akrylamid. Zvláště pak, pokud je vystavujeme teplotě nad 100 °C. Zde logicky vyplývá, že technologické postupy typu vaření, dušení vznik akrylamidu nepodpoří.
Mezi velmi rizikové potraviny pak patří hranolky, bramborové lupínky, sušenky, ale i krekry. Najdeme jej v pečivu s tmavou kůrkou či pražené kávě. Akrylamid bohužel nacházíme i v pitné vodě či v cigaretovém kouři.
Nelze s určitostí říci, že připečená kůrka bude vždy nositelem této karcinogenní látky. Záleží totiž na mnoha faktorech. Těmi bude složení potraviny, zda obsahuje škroby či nikoli, dále teplotě přípravy pokrmu či surovinách, jejich úpravě, způsobu skladování, ale také pH. Dalšími faktory bude i množství zkonzumované potraviny a například též, zda byla jedena samostatně, případně s pěknou porcí zeleniny či ovoce.
Pro zajímavost pak též uvádím odstavec z knihy Encyklopedie zdraví, z pera Richarda Spiry: U potkanů a myší byl v laboratorních podmínkách akrylamid spojen s výskytem nádoru nadledvin, varlat, prostaty, prsní žlázy, klitorisu, dělohy, štítné žlázy, karcinomu kůže a adenomu plic.
Opatrnost je tedy na místě.
Sulforafany
Některé druhy zeleniny obsahují tzv. sulforafany, které vykazují silný protirakovinný vliv. Sulforafany najdeme například v brukvovité zelenině, jako jsou brokolice, květák, růžičková a hlávková kapusta, kedlubna. Tyto potraviny bychom měli jíst spíše čerstvé, případně velmi jemně podušené, anebo blanšírované. Za těchto podmínek si totiž uchovají látky, které zajišťují přirozenou detoxikaci, fungují jako antioxidanty a stimulátory přirozených enzymů.
Jak se píše na portále www.bezpecnostpotravin.cz: Epidemiologické studie ukázaly, že u osob, které konzumují velké množství brukvovité zeleniny, je snížené riziko výskytu rakoviny, zejména prsu a prostaty. Pokusy na zvířatech se zjistilo, že brukvovitá zelenina snižuje četnost, velikost a počet nádorů. Během boje proti rakovinným buňkám produkuje naše tělo speciální enzymy, tzv. enzymy fáze 2. Sulforafan je induktorem enzymů fáze 2, čímž neutralizuje karcinogeny dříve, než poškodí DNA.
Pohybem ke zdravé prostatě
Poslední krátký odstavec bych ráda věnovala potřebnému pohybu, který je skvělou prevencí rakoviny prostaty. Proč? Aktivní pohyb je sice obecně prospěšný pro lidské zdraví, nicméně studie prokázaly, že muži, kteří se pravidelně hýbou snižují riziko úmrtí na rakovinu prostaty až o 50 %. Zvláště silové a energické cvičení pomáhá snížit riziko dokonce až o 60 %. Kromě pravidelného cvičení je také velmi důležitá sexuální aktivita.