Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Každoročně jsme masírováni médií o tom, jak je důležité používat ochranné opalovací krémy s vyššími ochrannými faktory, které nás budou chránit před UV zářením. Vždy máme z této mediální „masáže“ pocit, že pokud si nekoupíme okamžitě krém s UV faktorem minimálně 50, tak musíme zaručeně dostat rakovinu kůže, před kterou nás samozřejmě musí opalovací krém ochránit.
- Ale je tomu opravdu tak?
- A co vlastně opalovací krémy obsahují?
- Je všechno tak, jak nám to servírují média ze zpráv a reklam?
- Víte třeba, že konkrétní potraviny mají protektivní charakter a mohou napomoci k ochraně kůže?
Které to jsou a mnoho dalších informací k tomuto tématu se dozvíte v tomto článku.
Lidská kůže
Lidská kůže je vrstva několika druhů buněk, která tvoří ucelený zevní povrch lidského těla. U dospělého člověka činí povrch kůže asi 1,6 – 1,8 m². Samotná kůže váží asi 3 kg a spolu s tukovou tkání přibližně 20 kg. Jedná se tedy o největší a zároveň nejtěžší orgán lidského těla. V závislosti na lokalizaci a výživě člověka je tloušťka kůže 0,5 – 4 mm. Na místech, kde je kůže vystavena menšímu tlaku a námaze, je tenčí, například na očních víčkách, a tam, kde je opotřebení větší, jako jsou chodidla, je nejtlustší.
Barva pokožky byla po staletí spojena s geografickým umístěním obyvatelstva a se způsobem jejich života. Lidem, kteří byli prakticky pořád vystaveni prudkému slunci, se v kožních buňkách vytvořilo větším množství melaninu, který způsobil tmavší barvu pokožky a tím její menší náchylnost k poškození slunečními paprsky. Zatímco lidé, kteří obývají oblasti, kde slunečního svitu během roku není moc, tak mají melaninu málo a proto mají pokožku světlou. To je úzce spojeno i se syntézou vitamínu D. Lidé, kteří mají pokožku bělejší, tak se jim rychleji syntetizuje při pobytu na slunci vitamín D, než lidem s tmavší kůží. Po staletí byla světlá pokožka spojena s vyšším společenským postavením, protože lidé s vyšším titulem pobývali v budovách či městech, a nemuseli pracovat venku na slunci. Nicméně ve dvacátém století se trend změnil a opálená pokožka se stala módní záležitostí. S tím se ale zvýšil i nárůst rakoviny kůže a to především u bělošského obyvatelstva. Vše souvisí s tím, že pokožka pokud není „zvyklá“ na sluneční záření a nárazově ji vystavíme slunečním paprskům, tak se velmi rychle poškodí a může to zavdat i vzniku rakoviny kůže. Takže nejhorší kombinace je, pokud člověk celoročně pracuje v budově, slunci se vystavuje minimálně a pak jednou za rok odjede na dovolenou, kde se týden sluní pod silnými slunečními paprsky bez vhodné ochrany kůže (nepřipomíná vám to klasickou českou rodinu?
UV záření
Ultrafialové záření neboli UV záření je přirozenou součástí slunečních paprsků. Kdyby v celé své síle pronikalo až na zemský povrch, tak by bylo smrtící pro mnoho organismů. Naštěstí se však při dopadu na zem rozptyluje v ionosféře, ozonosféře a v dalších vrstvách atmosféry, jako jsou vodní páry či aerosoly. Čím silnější je atmosféra, tím déle ji UV záření prochází a tím menší jsou následky jeho působení na zemském povrchu. Bohužel člověk svou činností část atmosféry – zejména ozonosféry zničil (a stále ničí), což má za následek větší propustnost UV záření na zem a to má za následek zdravotní rizika. Nejvnímavější je skupina zejména malých dětí a lidí s velmi světlou kůží a nízkými hodnotami pigmentu v kožních buňkách.
UV záření ve velkých hodnotách poškozuje kůži a zrak. Ve zdravotnictví, v potravinářství či v mikrobiologických laboratořích se ho využívá jako dezinfekce prostor – takzvané germicidní lampy, které ozařují prostor UV zářením a ničí bakterie, protože poškozuje DNA. Nepříznivé účinky jsou buď akutní a to je u lidí spálení pokožky, olupování kůže, otoky a předčasné stárnutí. Při delší expozici se začnou projevovat chronické účinky a tím je povolení kožního vaziva, suchost kůže, pigmentové skvrny, tvorba vrásek, předčasné stárnutí kůže a celého organismu a možná tvorba karcinomů. Pozitivní vlastnosti UV záření jsou syntéza vitamínu D, produkce melaninu a světlo vůbec, které k přežití potřebujeme. Neměli bychom se tedy slunce bát, ale respektovat jeho sílu.
UV záření dělíme na UV A, které je dlouhovlnné a UV B a UV C, které jsou krátkovlnné. UV C bývá většinou zadrženo ozónovou vrstvou a na zemský povrch ani neproniká. UVA paprsky představují až 95% UV záření, kterému je vystaven zemský povrch. UVA proniká hlouběji do kůže a poškozuje kožní buňky keratinocyty, které jsou v bazální vrstvě kůže zvané epidermis, kde vzniká většina typů rakovin kůže. UV A přispívá ke vzniku a dokonce může přímo inciovat vznik rakoviny kůže. Právě UV A je z největší části zodpovědné za tmavnutí kůže opálením. Opálení je výsledkem poškození DNA kůže, pokožka tmavne v nedokonalém pokusu zabránit dalšímu poškození DNA. Tyto nedokonalosti nebo mutace mohou vést ke vzniku rakoviny kůže. UV B je zodpovědné, za zčervenání kůže. Poškozuje totiž povrchové vrstvy kůže, což také může hrát roli při vzniku rakoviny kůže. Jeho intenzita se mění podle sezóny, místa a denní doby. Je třeba být obezřetný ve vyšších nadmořských výškách a odrazných plochách, jako jsou sníh nebo led, který může odrazit až 80% paprsků, které pak na kůži narazí dvakrát. UV B pronikají sklem pouze v zanedbatelné míře.
Ochrana kůže před UV zářením
Na trhu je velmi široká nabídka opalovacích krémů s různými faktory a účinností. V poslední době se začíná čím dál více lidí zajímat i o to, zda jsou opalovací krémy bezpečné a jestli jejich benefity nejsou na úkor negativ. Co všechno se nám do těla vstřebá přes kůži?
Opalovací krém je produkt určený k péči o tělo, který spotřebitelé jsou směřováni k tomu, aby aplikovali silnou vrstvu na velké plochy těla a to opakovaně. Přísady v opalovacích krémech by proto neměly být dráždivé ani způsobovat alergie na kůži a měly by být schopny odolat silnému UV záření bez ztráty účinnosti nebo tvorby škodlivých látek. Lidé mohou při aplikaci vdechnout přísady do sprejů na opalování a či spolknout část krému, který aplikují na rty, takže složky nesmí být škodlivé pro plíce nebo vnitřní orgány. Kromě toho krémy na ochranu proti slunci obvykle zahrnují složky, které působí jako „látky zvyšující penetraci“, které napomáhají tomu, aby produkt přilnul k pokožce. Výsledkem je, že se do těla vstřebává mnoho chemických látek a lze je najít v krvi, mateřském mléku a ve vzorcích moči.
Opalovací krémy obsahují složky, které blokují UV záření. Buď se jedná o organické filtry na bázi uhlíku nebo anorganické filtry, které působí jako fyzická bariéra.
Organické (chemické) UV filtry
Organické UV filtry působí mechanismem absorpce, tedy pohlcují UV záření. Absorbovanou energii přeměňují na teplo nebo předávají do svých vazebných chemických struktur, čímž změní svou molekulu. To může vést často k poklesu jejich absorpčních vlastností a ztrátě fotoprotekce. Změněná struktura může navíc napomáhat ke zvýšení fotoalergizujích vlastností. Organické filtry se nejdříve musejí vstřebat do vrchních vrstev kůže a až potom začne působit jejich ochranný efekt.
Organické filtry jsou snadno vstřebatelné a potencionálně škodlivé. Studie naznačují, že organické UV filtry se snadno vstřebávají do kůže a některé i do krevního oběhu. Například běžně používaný Oxybenzon byl detekován v moči, plazmě a mateřském mléce dobrovolníků, kteří si jej nechali aplikovat na celé tělo. Oxybenzon může ovlivňovat hladiny hormonů v těle a to zejména u dětí. To má za následek rizika vzniku endometriózy a riziko pro reprodukční soustavu, Stále častěji bývá spojován s předčasnou pubertou u dívek, neplodností mužů a s nárůstem karcinogenních onemocnění spojených s hormony. Také je Oxybenzon spojen s kožními alergiemi a společností American Contact Dermatitis Society byl v roce 2014 pojmenován jako „Alergen roku“. Je velmi pravděpodobné, že jeho účinek vstřebávání kůží je vyšší, než při perorálním podáním, kdy je metabolizován játry.
Jak už bylo řečeno, mnohé z těchto látek nejsou po vystavení UV záření stabilní a mohou tvořit nestabilní sloučeniny, které mohou poškozovat organismus. Bylo například prokázáno, že UV filtr PBSA (2-fenylbenzimidazol-5-sulfonová kyselina) indukuje poškození lidské kůže po vystavení UV záření, kdy narušuje strukturu DNA. To znamená, že použití chemických opalovacích krémů může zvýšit riziko vzniku rakoviny. Některé UV filtry dokonce ztrácejí vlastnost blokovat UV paprsky, jakmile proniknou hlouběji do kožních vrstev. Tyto sloučeniny jsou také častou příčinou fotoalergické kontaktní dermatitidy.
Kyselina aminobenzoová (PABA) byla dlouhodobě běžná složka opalovacích krémů, ale nyní je podezřelá ze vzniků alergické dermatitidy. Je možné, že má i karcinogenní potenciál a může způsobovat změny v biochemické nebo buněčné úrovni. Deriváty PABA jsou běžně používány, ale i ty mohou potencionálně způsobovat zdravotní problémy.
První látkou, která ochránila před UVA zářením byl koncem 80.tých let zjištěn Avobenzon. Nyní je Avobenzon je další běžně používanou složkou opalovacích krémů i přesto, že je známá jeho nestabilita při působení slunečního záření. Toto se kompenzuje dalšími přídatnými složkami, většinou antioxidanty. Pokud Avobenzon není stabilní, tak jeho ochranná účinnost klesá. Bylo zjištěno, že k tomu dochází už po jedné hodině na slunci.
Další látka, běžně používaná jako UV filtr je Mexoryl. I u něj je byla zjištěna schopnost měnit DNA v buňkách savců. Může způsobovat i alergie. Nicméně by neměl mít schopnost tvořit volné radikály a špatně se absorbuje do lidské kůže.
V přiložené tabulce najdete skupiny látek a vybrané zástupce látek, které se v současné době mohou v EU používat, jako UV filtry. Je jich celá řada a také mají velmi odlišné vlastnosti toxicity, mutagenity, tvorby volných radikálů či schopnost absorpce lidskou kůži. Pokud vás zajímají vlastnosti dané látky, doporučuji databázi https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/ , kde je možno si každou přísadu dohledat a k ní i příslušné studie.
Anorganické filtry
Jako anorganické filtry se často používají oxid zinečnatý a oxid titaničitý, respektive jejich nanočástice. Podobně jako organické UV filtry, tak mohou i tyto tvořit volné radikály kyslíku, zejména pokud jsou vystaveny UV záření. Velká pozornost byla věnována především nanočásticím oxidu zinečnatého, kde bylo prokázáno, že je schopen tvořit volné radikály a poškozovat DNA lidských buněk, což může zapříčinit odumírání buněk nebo vznik rakovinného bujení.
Nicméně nebylo prokázáno, že tyto nanočástice jsou schopny pronikat hlouběji do živých vrstev kůže. Bylo zjištěno, že i po působení UV záření proniknou maximálně do stratum corneum, což je kůže tvořena z již mrtvých buněk. Takže riziko poškození buněk volnými radikály z těchto anorganických filtrů je minimální. Ovšem za předpokladu, že se opalovací krém nedostane na oslabenou či poraněnou pokožku, to znamená do ran či na čerstvě oholenou kůži.
Ačkoliv se tedy zdají být opalovací krémy na bázi oxidu zinečnatého a oxidu titaničitého bezpečnější, tak i přesto mohou obsahovat některé další složky, jejichž účinky na zdraví jsou sporné. Je proto lepší volit čistější a bezpečnější varianty opalovacích krémů, které neobsahují nanočástice a nepronikají tak do pokožky.
Nebezpečný hliník, jako součást opalovacích krémů
hliník, ačkoliv je to těžký kov, tak se dodnes používá v některých deodorantech. Stejně tak se poměrně často vyskytuje i v opalovacích krémech. Většinou je použito ve formě hlinité soli (například hydroxid hlinitý, oxid hlinitý, křemičitan hlinitý, stearát hlinitý, oktenylsukcinát hlinitého škrobu). Podle světové zdravotnické organizace, která doporučuje pro dosažení uvedeného ochranného faktoru proti slunečnímu záření nejméně 35 ml opalovacího krému, tak na sebe člověk může nanést až 200 mg hliníku při jediné aplikace. Pokud by byl na slunci celý den a aplikace opakovat dle doporučení co dvě hodiny, tak na sebe může nanést 1 g hliníku. Kromě toho, že je hliník těžký kov a jsou prokazatelné jeho negativní účinky, tak se chová jako silné oxidační činidlo, které je akutně schopno vyvolat rakovinné bujení.
Tabulka 1.: Přehled látek, které se v současnosti v EU používají jako UV filtry
| skupina | vybraní zástupci | ochranný efekt |
| paraaminobenzoáty | PABA, Padimate | UVB |
| benzofenony | Oxybenzone, Uvinul A Plus | UVA + UVB |
| Deriváty kafru | Ecamsule, Mexoryl SW, Enzacamene | UVB(UVA pouze Ecamsule) |
| cinnamáty | Octacrylene, Amiloxat, Octinoxat | UVB |
| dibenzoylmethany | Avobenzone | UVA |
| saliciláty | Homosalate, Octisalate | UVB |
| triaziny | Bemotrizinal, Iscotrizinol, Uvinut T 150 | UVB(UVA pouze Bemotrozinal) |
| benzimidazoly | Ensulizole, Meroxyl XL, Bisdisulizole disodium | UVA + UVB |
| organické nerozpustné pigmenty | Bisoctrizole, Tinasorb M | UVA + UVB |
| minerální (anorganické) UV filtry | Oxid titaničitý, oxid zinečnatý | UVA + UVB |
Jak se tedy bezpečně chránit?
Vhodná je kombinace kvalitní stravy s případným kvalitním opalovacím krémem.
Málokdo ví, že abychom zabránili poškození kůže, tak existuje i další cesta, která bývá často opomíjena a tou je vhodné stravování a doplnění látek, které pomáhají kožním buňkám se lépe bránit před poškozením slunečním zářením.
Doporučujeme minimálně 12 týdnů před větším vystavením se slunci, konzumovat vyšší množství potravin, které mají protektivní účinek. Jaké to tedy jsou?
- Velmi vhodná je konzumace omega 3 mastných kyselin, protože bylo zjištěno, že dávají buňkám protektivní vlastnosti před UVB zářením. Lidem, kteří pravidelně konzumují ryby (makrely, sardinky, divoký losos) a rybí olej, se pomaleji spálí pokožka, než lidem, kteří potraviny bohaté na omega 3 pravidelně nekonzumují anebo je výrazně nedoplňují. Kromě rybího oleje najdeme omega 3 mastné kyseliny například ve lněném semínku, chia, konopném, vlašských ořeších. Jako protektivní vůči UV záření se jeví i konzumace nasycených mastných kyselin. Ty jsou obsaženy především v živočišných tucích (máslo, sádlo) či kokosovém oleji. Problém 99% našich klientů na klinice je nevhodný poměr omega 3 k omega 6, kdy ideálně by se mělo jednat o poměr 1:3, ale my testujeme a vidíme i 1:44 a ne vždy se jedná o špatně se stravující lidi!
- Lykopen – jedná se o karotenoid, který dodává plodům červenou barvu. Vyskytuje se hlavně v rajčatech, ale najdeme jej hojně třeba ve vodním melounu, grapefruitu, papáji, červeném zelí či červených paprikách. Biologicky lépe dostupný lykopen se nachází více v produktech, které podlehly tepelnému zpracování. Třeba v rajčatovém protlaku dokonce až 42,2 mg/100g lykopenu. Kdežto v syrových rajčatech je ho „jen“ 3 mg/100g, ve vodním melounu a růžovém grapefruitu 4 mg/100g.
- Velmi významnou roli hraje dostatečný příjem antioxidantů, které dokáží buňky chránit před negativními účinky volných radikálů. Jako jeden ze silných antioxantů je uváděn astaxanthin, který se nachází v řasách a v organismech, které je konzumují, například se jedná o krevety či lososa. Uvádí se, že astaxanthin je účinnější antioxidant než retinol. Velmi dobrým zdrojem silných antioxidantů je třeba i kvalitní zelený čaj.
- Pravidelné popíjení kvalitního zeleného čaje, je také vhodné, jelikož zelený čaj je silným antioxidantem. Popíjet ho můžete vychlazená po celý den.
- Mezi významné antioxidanty se řadí i skupina látek zvaných anthokyany. V prvé řadě se jedná o rostlinné barvivo, které je schopno barvit (dle příslušného druhu anthokyanu) plod rostlin do oranžova, červena, fialova a modra. Najdete je ve víně a hroznových semenech. Vyskytují se i v běžném snadno dostupném ovoci, a to v třešních, borůvkách, černém bezu, ostružinách či plodech zimolezu kamčatského. Ne nadarmo nám vpříroda na jaře a v létě naděluje tyto potravinyy abychom se mohli chránit.
- Vhodné je doplňovat i vitamín E (tokoferol), který je esenciální antioxidant a chrání lipidy biologických membrán před poškozením volnými radikály. Bohatým zdrojem vitamínu E jsou za studena lisované oleje. Olej z pšeničných klíčků obsahuje až 220 mg/100g. Obsah vitamínu E v živočišných produktech je dán tím, jak bohaté je na něj krmivo, ale najdeme jej určitě v másle, mase či játrech.
- V poslední době byly zjištěny fotoprotektivní vlastnosti resveratrolu, což je fytoestrogen, kterému se připisují účinky proti nádorovému bujení a příznivý vliv na kardiovaskulární systém. Resveratrol najdeme především ve slupkách červené vinné révy, arašídech, červeném zelí, brokolici nebo červené řepě.
A jaký opalovací krém?
Opalovací krémy nám umožňují zůstat na slunci déle, než je zdrávo. Spálení pokožky je indikátor toho, že expozice na sluneční záření trvala moc dlouho. Některé opalovací krémy blokují paprsky, které zabraňují spálení kůže, ale již neblokují záření, které způsobuje poškození a stárnutí kůže, takže si můžeme poškodit kůži i když používáme opalovací krémy a nemáme pokožku spálenou. Je proto na místě myslet na to, že není příliš vhodné trávit na přímém slunci mnoho času a je na místě vyhledávat stín a používat pokrývky hlavy či lehké oblečení.
Je vhodné volit opalovací krémy s oxidy zinku, které nejsou ve velikosti nanočástic a zůstávají na pokožce. Tyto opalovací krémy bývají označeny výrobcem, že neobsahují nanočástice (např. non nano particles, bez nano částic, apod.). Vřele můžeme doporučit například tyto.
Zdroje:
https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76576.aspx
https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92153.aspx
https://chriskresser.com/are-your-skincare-products-toxic-sunscreen/
https://cs.medixa.org/nemoci/lidska-kuze
https://www.sciencedaily.com/releases/2007/08/070812084458.htm
https://www.ewg.org/skindeep/ingredient
https://www.ewg.org/sunscreen/report/the-trouble-with-sunscreen-chemicals/
https://www.goddessgarden.com/blog/what-is-oxybenzone-and-why-is-it-in-sunscreen/
https://www.marksdailyapple.com/8-natural-ways-to-prevent-a-sunburn-and-sunscreens-not-one-of-them/#axzz3SUDij9QP
https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb
http://www.skintherapyletter.com/sunscreen/advances-update/
http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/uv-zareni
Photodegradation of avobenzone: Stabilization effect of antioxidants, Alfonso, S., Horita, K., et al. Journal of Photochemistry and Photobiology B: Biology, Vol.140, Nov.2017, p. 36-40
Prostředky na ochranu pokožky proti škodlivým vlivům UV záření, Miletín, M., Praktické lékarenství, 2011, pp. 34 – 38
RESVERATROL, Šmidrkal, J., Filip, V., Melzoch, K., Hanzlíková, I., Buckiová, D., Křísa, B., Chem. Listy 95, 602 – 609 (2001)
ROSTLINNÁ BARVIVA, Podešvová, V., 2017
Směrnice Rady 83/574/EHS
The sunscreen agent 2-phenylbenzimidazole-5-sulfonic acid photosensitizes the formation of oxidized guanines in cellulo after UV-A or UV-B exposure. Bastien, N., Millau JF., Rouabhia, M., Davies, RJ., Drouin, R., J.Invest Dermatil 2010 Oct; 130 (10):2463-71
Toxicity of nano- and micro- sized ZnO particle in human lung epitheal cells, Weisheng, L., Chuan-Chin, H., et al., Journal of Nanoparticle Research, January 2009, Vol.11, pp 25-39