Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Již od starověku, od starých Egypťanů až do dnešní doby, se lidé snaží dosáhnout prodloužení života. I když žádný elixír mládí neexistuje, má každý z nás možnost mít svoje stárnutí pod kontrolou. Můžeme si prodloužit život, zachovat funkce svého těla a udržet si zářivý a atraktivní vzhled. Jen se rozhlédněte mezi svými přáteli a známými – můžete vidět rozdíl, jak různí lidé stárnou?
Někteří jsou chromí, vrásčití a bělovlasí dlouho před tím, než by bylo záhodno. A pak jsou tady jiní, kteří si udrží mladistvou jiskru v tom, jak vypadají, jak se cítí i jak jsou výkonní – až do osmdesátky či devadesátky. Ten rozdíl není obvykle výsledkem štěstěny, spíše je důsledkem toho, jak se o svá těla v průběhu let starali. Naštěstí není nikdy příliš pozdě. Každý den mohu být svědkem toho, jak se zlomené lidské bytosti přeměňují v zářivé, aktivní, čilé a pozitivní osobnosti. Tajemství úspěšného stárnutí je tak jednoduché, že se mu nám ani nechce věřit – je jím zdravá strava, dostatek pohybu a zachovávání hygieny. Výsledky však nemají daleko k zázraku. Chronologické a biologické stárnutí začíná již při početí, pokles kvality některých funkcí však začíná být patrný brzy po dosažení pohlavní zralosti. Dává jistě smysl, že optimálního zdraví bychom měli užívat v období maximální rozmnožovací kapacity, tak je pravděpodobnost porodu zdravého potomka nejvyšší. Později se kvalita fungování lidského těla snižuje, zdravotní problémy jsou stále častější, až nakonec dochází k ohrožení na životě.
Žijeme déle, ale ne lépe
Maximální délka lidského života je někde okolo 120 let. I když někteří lidé jsou s přibývajícím věkem zdravější, pro většinu platí pravý opak. Procento populace, která se dožívá vyššího věku, se od roku 1900 zvýšilo ze 4 % na 13 %. Prodloužení průměrné délky života za poslední století lze připsat zlepšené hygieně, lepší dostupnosti jídla včetně jeho skladování a dalším zdravotnickým opatřením, které snížily kojeneckou a dětskou úmrtnost. Nástup antibiotik snížil úmrtnost zejména mezi mladými lidmi. Od šedesátých let lze připsat případné prodloužení života u občanů středního věku a starších lidí změnám v oblasti životního stylu a stravovacích návyků.
Proces stárnutí se nedá zastavit, přibývající roky však nemusejí znamenat invaliditu a ztrátu nezávislosti. I když platí, že s přibývajícími lety dochází ke snižování tělesné výšky, pohyblivosti, objemu svalů i kostí, zhoršování sluchu, vidění i duševních schopností, podobně jako k šedivění či vzniku vrásek, tyto ztráty lze zmírnit. Můžeme to říct, protože je nám známo, že ve světě existují rozdíly ve výskytu těchto příznaků stárnutí, které naznačují, že tyto příznaky jsou důsledkem nezdravé stravy, nedostatku pohybu a zlozvyků (kouření). Roky, které jsem prožil na Havajských ostrovech, mi poskytly v tomto ohledu cennou lekci. Ve Waikiki jsem mohl vidět tisíce japonských turistů, kteří vypadali mladě a fit, měli hladké tváře a hlavu pokrytou hustými tmavými vlasy i po osmdesátce. Japonci, kteří se narodili na Havajských ostrovech a vyrůstali na vepřovém a u McDonald“s, byli na druhé straně často tlustí, prošedivělí, plešatí a vrásčití již po čtyřicítce.
Strava a životní styl mají největší vliv na zdraví, kondici a délku života. Například tak prostý druh pohybu, jakým je pravidelná chůze, je spojen s nižším celkovým rizikem úmrtí. Studie na 707 mužích nekuřácích zjistila, že ti z nich, kteří nachodili denně přes tři kilometry, měli poloviční riziko úmrtí oproti těm, kteří nechodili (N Engl J Med 338:94, 1998). Lidé, kteří se pravidelně věnují nějaké pohybové aktivitě, současně mívají zdravější jídelníček s vyšším zastoupením ovoce a zeleniny a méně často kouří (Med Sci Sports Exerc 26:224, 1994).
Ucpávání cév
Strava s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem cholesterolu, která je oblíbená u většiny našich spoluobčanů, ucpává cévy a ničí jejich funkci procesem, kterému se říká ateroskleróza. Následným zdravotním problémům se dalo pojmenování podle toho, který orgán či která tkáň jsou zasaženy. Tyto problémy jsou důsledkem nedostatečného zásobování krví, které se může rozvíjet postupně, nebo ke kterému může dojít náhle.
- Makulární degenerace (cévy sítnice)
- Ztráta sluchu (cévy vnitřního ucha)
- Mozková mrtvice (mozkové cévy)
- Infarkt myokardu (koronární cévy)
- Selhání ledvin (ledvinové cévy)
- Degenerativní onemocnění plotének (lumbální cévy)
- Intermitentní klaudikace a gangréna (periferní cévy nohou)
- Impotence (cévy penisu)
Těmto nemocem „stáří“ se dá stoprocentně předejít a do značné míry je zdravou stravou a zdravou životosprávou i léčit. Někdy může pomoci rozvážné podávání léků na snížení cholesterolu.
Mentální poruchy
Ztráta duševních schopností je jevem, který je dnes u starších lidí zcela běžný. Bylo prokázáno, že strava bohatá na tuk a cholesterol zvyšuje riziko předčasné ztráty duševních schopností (Ann Neurol 42:776, 1997). To může být důsledkem drobných mrtviček anebo ještě subtilnějších snížení zásobení mozkových tkání krví. K vážnější a rychlejší ztrátě duševních funkcí dochází u Alzheimerovy choroby. Příčinou tohoto onemocnění je u náchylných lidí toxický hliník (Gerontology 11.16, 1997). Většina hliníku se dostává do těla jídlem – z hrnců, pánví, plechovek a prostřednictvím aditiv. Používání prostředků proti pocení bylo dáno do souvislosti s celkovou akumulací hliníku a zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby (Mol Med Today 4.107, 1998). K tomuto dochází, protože aktivní látkou v prostředcích proti pocení je chlorid hlinitý, který může být nechtěně vstříknut do nosu, odkud čichovými laloky proniká do mozku. (Rostlinné deodoranty neobsahují chlorid hlinitý.)
Nejlepším způsobem, jak předejít a/nebo zpomalit postup demence při Alzheimerově chorobě je jíst zdravou stravu a vyhýbat se inhalování či polykání hliníku. Gingko biloba (jinan dvoulaločnatý) zlepšuje duševní výkonnost a sociální funkce u lidí s Alzheimerovou chorobou (JAMA 278:1327, 1997). Hliník je možno z těla odstranit pomocí chelace látkami jako je desferrioxamin, čímž se zabrání dalšímu poškození mozku a zpomalí se postup nemoci (J Toxicol Environ Health 48:667, 1996).
Řídnutí kostí
Naše průměrná strava, která obsahuje hodně bílkovin a málo ovoce a zeleniny, produkuje velké množství kyselin (hlavně kyseliny sírové a kyseliny fosforové), které musejí být neutralizovány aktivním vstřebáním kostí (J Nutr 128:1051, 1998). Rozpuštěná kostní hmota je poté vylučována ledvinami do moče. Největší množství kyselin produkují potraviny obsahující svalovinu (hovězí, drůbeží, rybí, vepřové maso, atd.) a vejce. Přídavek zásaditých potravin, což jsou ovoce a zelenina, zvrátí ztráty vápníku a proces rozpouštění kostí. Kosti se poté mohou znovu vystavět a proces změn vedoucích k osteoporóze tak může být zvrácen.
Ochromující artritida
Nejobvyklejší formou artritidy je osteoartritida, rovněž známá jako degenerativní artritida, u níž se předpokládá, že je normálním příznakem přirozeného stárnutí organismu. V USA lze tuto formu ochromující artritidy diagnostikovat rentgenem v rukou přes 70 % lidí starších 65 let. To samé onemocnění je však relativně velmi vzácné v afrických a asijských zemích, kde lidé musejí fyzicky těžce pracovat, chtějí-li přežít (Br J Rheumatol 24:321,1985). Jak je to možné? Osteoartritida má být údajně výsledkem opotřebení kloubů, jak tedy může být méně běžná u těžce pracujících lidí v rozvojových zemích? Ani to nevysvětluje, proč i při malém zatížení bývají často s přibývajícím věkem postiženy ruce řady žen.
Osteoartritida se rozvíjí, když poškození kloubů převýší kapacitu tkáně chrupavky k opravě; výsledkem je, že povrch kloubu je narušen. V pozadí stojí typická tučná národní strava. Z potravy, kterou jíme, pocházejí toxiny. Studie na zvířatech ukázaly, že nezdravá strava nedokáže poskytnout dostatečné množství antioxidantů ke zničení volných radikálů, které poškozují tkáně kloubů (J Orthop Res 8:731, 1990). Špatný krevní oběh může hrát ve zhoršování stavu kloubů hlavní roli. Bylo zjištěno, že vážnost osteoartritidy koreluje s rizikovými faktory koronárních onemocnění (J Cardiovasc Risk 3:529, 1996). Není žádným překvapením, že strava a životospráva, které vedou k jednomu civilizačnímu onemocnění, napomáhají i rozvoji dalších degenerativních onemocnění. Cholesterol přidávaný ke stravě pokusných zvířat zvyšoval riziko onemocnění osteoartritidou (Pathol Microbiol (Basel) 43:265, 1975). K narušení krevního oběhu, které postihuje klouby, dochází na úrovni malých krevních cévek, jako jsou vlásečnice, a způsobuje zánět a zničení kloubu (Sem Arthritis Rheum 12:11, 1982).
Ztráta ledviny
Vysoký obsah bílkovin v naší běžné stravě opotřebovává ledvinovou tkáň. Výsledkem je, že průměrný občan ve věku 70 let již ztratil asi jednu čtvrtinu funkce ledvin (N Engl J Med 307:652, 1982). To není pro většinu lidí problém, pokud ovšem neztratili ledvinovou tkáň z nějakých jiných důvodů – k tomu, aby byl veškerý odpad odstraněn z lidského těla, stačí, když je funkční jedna třetina kapacity ledvin.
Vnější známky stárnutí
Naše pleť a vlasy vypovídají navenek nejvíce o našem stárnutí. Špatný krevní oběh způsobuje ztrátu normální pružnosti kůže a vznik vrásek. Kouření cigaret ještě více komplikuje krevní oběh a dodává do kůže zplodiny, které jsou pro ni jedovaté (Ann Intern Med 114:840, 1991). Těžcí kuřáci mají skoro pětkrát větší pravděpodobnost, že budou mít hodně vrásek než nekuřáci. V kombinaci s nadměrným vystavením slunečnímu svitu mají silní kuřáci asi dvanáctkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít hodně vrásek. Stárnutí kůže vyvolané nadměrným vystavením slunečním paprskům se projevuje jejím hrubnutím, vráskami, pigmentací, vystupujícími krevními cévami, prekancerózními lézemi a rakovinou.
Šedivění vlasů, plešatost a vrásky jsou spolehlivými příznaky toho, že muž je vystaven zvýšenému riziku že prodělá srdeční infarkt (Am Heart J 130:1003,1995). Šedivění vlasů naznačuje náchylnost k infarktu asi stejně významně jako kouření či přítomnost cukrovky. U žen mělo šedivění vlasů podobný, ale slabší účinek. Důležitost plešatosti a šedivění vlasů se potvrzuje u mladých i starších mužů. Mužský hormon dihydrotestosteron je hlavní substancí, která je odpovědná za plešatost, a může být i důležitou příčinou toho, že muži trpí srdečními onemocněními více než ženy. Strava s vysokým obsahem tuku, nízkým obsahem vlákniny a vysokým zastoupením masných výrobků je příčinou zvýšené hladiny dihydrotestosteronu a plešatosti u geneticky náchylných mužů.
Šedivění není pouze příznakem rizika srdečního onemocnění, ale je také spojeno s většími ztrátami kostní hmoty. Byla-li většina vlasů na hlavě šedivá ještě před dosažením čtyřicítky, pak se ukázalo, že hustota kosti byla v krčku stehenní kosti (femoral neck and trochanter) nižší o 7-8% a v celém těle o 4% v porovnání s lidmi, kteří předčasně nešedivěli (J Clin Endocrinol Metab 82:3580, 1997). Běžné nálezy ztráty kostní hmoty, srdečního onemocnění, šedivění, plešatosti a předčasného nástupu vrásek ukazují ke společnému jmenovateli, kterým je tučná strava, nedostatek pohybu a nezdravý životní styl (zejména poškození nadměrným slunečním zářením a kouřením cigaret). Skončete s těmito zlozvyky a podaří se vám zpomalit a zvrátit proces stárnutí po všech stránkách. Výskyt prekancerózních lézí u kůže poškozené sluncem, známých jako aktinická keratóza, lze snížit o více než dvě třetiny, když je množství tuku ve stravě zredukováno z 40% na 21% (N Engl J Med 330:1272, 1994).