prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Jak se zbavit psychické bolesti a učinit svůj život krásnější: Pište si deník!

15.01.2016
Pište si deník!

Lidé milují pilulky a laciná řešení. Psaní deníku oproti tomu vyžaduje úsilí. Hodně lidí, kterých si vážím, si deník píše. Deník nás nutí vnímat každý den jako naprosto jedinečný. Zvyšuje naši bdělost, sebeúctu a příznivě působí na paměť. A až trochu šokující jsou výsledky opakovaných psychologických studií: Pokud se vám stane něco nepříjemného – například přijdete o práci nebo se vám rozpadne vztah – tak popovídání si o tom nemá téměř žádný efekt, zatímco zápis bolestné situace do deníku je na cestě k vyléčení se z toho překvapivě účinný…

Představím vám v tomto článku různé možnosti psaní deníků. Ostatně, věděli jste, že se Miroslav Donutil snažil zapisovat již na divadelní fakultě každý vtip, který slyšel, do malého deníčku?

 

Vyrovnat se s traumatem aneb jak se liší psaní a mluvená řeč

Pokud jste jako 90 % populace a stane se vám něco traumatického, pravděpodobně vás napadne, že když si o tom promluvíte s někým blízkým, tak že se vám uleví. Psycholog R. Wiseman (2010) však ve fascinující knize 59 vteřin popisuje výsledky výzkumu, který tento lidový mýtus vyvrací. Zajímavé při tom je, že lidé, kteří trávili čas rozebíráním svých negativních zážitků s někým jiným, se subjektivně domnívali, že jim to pomohlo. Ve skutečnosti to však na zvládání a kvalitnější prožívání života nemělo žádný významný dopad.

 

Naopak, když byli účastníci v jiných studiích vyzvání k tomu, aby si vedli záznamy podobné deníku a zapisovali si do něj své myšlenky a pocity ohledně prožité bolestné události, došlo k překvapivě rychlému zlepšení jak psychického, tak fyzického stavu. Pro psychology byl tento výsledek poněkud záhadou. Abych to zkrátil: Wiseman vysvětluje, že zatímco při povídání se můžeme do svého „příběhu“ ještě více zamotat, tak psaním – vyžadujícím jistou strukturu a kreativitu - získáváme systematičtější, na řešení zaměřený přístup.

 

Deník vděčnosti a každodenní reflexe

Věřím, že řada čtenářů tuto dnes velmi populární metodu praktikuje. Je neskutečně účinná (podle výzkumů vede k nárůstu štěstí, optimismu i k lepšímu fyzickému stavu). Pokud se chcete připojit, kupte si nějaký hezký sešit a pište si do něj každý večer 5-10 věcí, za které ten můžete být ten den vděční. Ze začátku to může být náročné – ale o to to pro vás bude cennější: postupně si budete zvykat vyhledávat věci hodné krásy a ocenění a začnete se cítit lépe.

 

Ačkoliv s vděčností pracuje nyní ráda jak akademická pozitivní psychologie, tak i esoterika, kořeny tohoto přístupu najdeme již v dávných spirituálních tradicích lidstva – v řadě z nich se doporučovala tzv. reflexe dne (někdy nazývaná zpytování svědomí): Projít si den – za co mohu být vděčný, co příště udělat lépe, jak to zařídit, abych byl od zítřka lepším člověkem.

 

Jak se každý může stát umělcem

Ať už rádi tvoříte, budete si chtít psát deník nebo byste jen chtěli navázat hlubší vztah sami se sebou, mohla by se vám velmi hodit kniha Umělcova cesta. Ta nám byla na katedře psychologie doporučovaná ještě profesorem Smékalem. Velmi mě těší, že mám ve svém okolí lidi, kteří tuto metodu právě praktikují. O svou zkušenost se podělí Adéla Jurečková, zaměstnankyně humanitární organizace:

 

Základní kámen konceptu Umělcovy cesty je, že si každé ráno píšete tři stránky spontánního textu. Člověk by to měl absolvovat 3 měsíce, ale spousta lidí u toho zůstane na celý život. Mně to pomáhá více se dostat k sobě. Na začátku pro mě bylo těžké si představit, že bych měla kvůli tomu ráno vstávat, ale nakonec mi to nedělá problém, člověk si na to zvykne. U psaní můžete mít pocit, že se nic zvláštního neděje, že je to tak trochu zbytečná věc. Ale věci se dějí, aniž si je člověk uvědomuje nebo hned spojí dohromady. Například se začnou vynořovat obrazy z nevědomí, a co mě překvapilo, začala jsem si také pamatovat své noční sny.“ Tím se dostáváme k vlivu psaní deníku na paměť…

 

Neochuzujte se v životě o to podstatné: Zapisujte si!

Vzpomínáte si na zmínku o Miroslavu Donutilovi, který si zapisoval do deníčku vtipy? Lidé, kteří to berou se životem vážně a chtějí být v něčem dobří, si většinou věci zapisují. S trochou nadsázky musím vyjádřit svou lítost nad tím, že jsem si například i já nezaznamenával ze svého působení psychologa v psychiatrické léčebně všechny veselé „historky“. Dnes by to bylo na určitě velmi dobře prodávanou knihu. Schválně: Kolik vy sami si pamatujete úplně přesně, barevně a plasticky dní z minulého roku 2015? Jak říká psycholožka Lucie Švancarová: "Naše paměť je hodně děravá. Když něco prožíváme, často si říkáme: To si budu pamatovat, ale není to pravda. Rychle zapomínáme i to, z čeho bychom později mohli ještě mnohé vytěžit. Proto je deník tak dobrý, je to taková prodloužená ruka paměti."


Když tu byla řeč o pamatování si snů, nelze nezmínit tzv. snový deník, který významně posiluje paměť a bdělost (psaní snového deníku a pamatování si snů bude vyhrazen tento rok speciální článek).

 

Když si píšete deník, je každý den najednou více důležitý

Když se sám podívám na dobu, kdy jsem si deník nepsal, tak ubíhal jeden den za druhým; ale nevnímal jsem každý den tak posvátně a s takovou úctou jako dnes. Když si píšete deník, najednou prožíváte každý den méně anonymně a více si uvědomujete jeho jedinečnost – to, jak je důležité naplnit každý den krásným obsahem.

 

Na závěr předám slovo mé kolegyni, nutriční terapeutce Zuzaně Švédové, která povídání o deníku krásně shrnuje svou zkušeností: „Deník je pro mne formou terapie. Občas, když je svět jemně nenechavý, potřebuji být sama se svými myšlenkami, blíže je formulovat, uskládat a tím pak lépe pochopit. Většina z nás tu každé ráno sbalí na záda svůj ranec a kráčí, jak nejlépe dovede, nemám přeci právo je zatěžovat, jakmile tu nade mnou popadají hvězdy z oblohy. A tak si sednu a píši, jemný pohyb dlaně na papíře je tolik uklidňující, píši pomalu, snažím se, urovnávám myšlenky, abych se pak s posledním slovem a tečkou cítila opět sama sebou. Občas mne dojímá, čtu-li zpětně, co jsem si třeba jako osmiletá zapsala, jako by se pak člověk dotýkal duše, navzdory času, plynul mezi řádky a došel tak ke své nejhlubší podstatě, která mu umožní nalézt to, co v průběhu let ledabyle poztrácel.“


Začít si psát deník může být jednou z nejlepších věcí, jakou jste v životě udělali.

Přidáte se?


Související články:
Kdy se mi splní to, co si přeji?
Přijměte své emoce
Jak nebýt v napětí – méně znamená více
Jak překonat každou těžkost: Buď to zcela přijmi, nebo to změň
Jak získat co nejrychleji sebevědomí


15.01.2016
autor: Mgr. Jiří Hamerský
další články v rubrice: Psychologie


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad

259,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS