Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Crohnova choroba patří na seznam chronických autoimunitních střevních onemocnění, projevujících se zánětlivými reakcemi tenkého střeva, méně často střeva tlustého, výjimečně pak zasahující jícen a ústní dutinu. Spouštěcí reakcí může být cokoli, od nevhodně seskládané stravy přes alergeny, které dlouhou dobu nerespektujeme, většinou lepek či laktóza, stres, alkohol, kouření, časté užívání antibiotik, které narušují střevní mikroflóru, dlouhodobé vyčerpání, které nezná konce. Mezi hlavní projevy Crohnovy choroby patří vleklý, dlouhotrvající průjem, přítomnost krve ve stolici, nadýmání, bolest břicha, může se objevit také zvracení, zvýšená teplota, kožní vyrážka. Pokud není nemoc léčena, pacient chřadne, ztrácí na váze, trpí výrazným nedostatkem minerálních látek, k tomu se přidává chronická únava a celková vyčerpanost. Podobnými příznaky se projevuje také ulcerózní kolitida, která však napadá „pouze“ tlusté střevo, to tenké bývá ušetřeno.
Funkce tenkého střeva
Kdysi jsem si přečetla, že pokud bychom tenké střevo roztáhli a pěkně narovnali, pokrylo by plochu jednoho fotbalového hřiště. Do vnitřního prostoru střeva zasahují zhruba centimetrové vychlípeniny, jejichž povrch je tvořen milimetrovými klky. Ty jsou obohaceny o kartáčový lem, který až 40 x zvětšuje povrch těchto klků. Klky splňují několikero funkcí, vždy záleží na buňkách, ze kterých jsou složeny. Jedny produkují ochranný hlen, jiné zase umožňuji regeneraci klků, sekreci hormonů, enzymů, protilátek, které tělo zbavují nežádoucích mikroorganismů. Dále jsou přítomny proteolytické enzymy dokončující rozklad bílkovin, lipáza, štěpící tuk, amyláza, podílející se na rozkladu škrobů. Do klků vnikají tepénky a žilky, rozvětvující se na četné kapiláry. Vnitřek každého klku vyplňuje cévka mízní soustavy.
Při nesprávné imunitní reakci, může být vyvolána nejrůznějšími podněty, viz výše, se ve stěně střeva akumulují zánětlivé buňky imunitního systému, čímž ji poškozují. Klky pak neplní svou odpovídající funkci, střevo není schopno vstřebávat a zásobovat hladové buňky prahnoucí po energii. Sliznice je navíc rozpraskaná, pokrytá vředy, které se sice později zahojí, zůstávají však po nich jizvy, což vede k nechtěnému zúžení střeva. Zánět nepostihuje střevo celé, povětšinou se jedná o několikacentimetrové úseky, které se střídají se zdravou sliznicí. Častým a mnohdy také prvotním projevem Crohnovy choroby bývají píštěle, které jsou výsledkem oslabené střevní stěny. Ve své podstatě se jedná o bolestivé kanálky, propojující zanícené místo s jakýmkoli jiným místem či orgánem po těle. Náš organismus má samozřejmě dar regenerace, takže se období vzplanutí, ataky, střídá s obdobím klidu, tzv. remisí.
Hlavním úkolem pacienta bude odhalit příčinu nemoci, kterou mnohdy shledávám ve stravě, uspěchaném, stresujícím životním stylu, množstvím toxických látek, které nepřiměřeně dráždí imunitní systém. Oněch negativních faktorů, které spouštějí autoimunitní poruchy, však bývá celá řada, často se jedná také o genetickou predispozici.
Pacienti s Crohnovou chorobou jsou velmi často léčeni imunosupresivy, potlačující funkci imunitního systému, dále také kortikoidy, mající protizánětlivý charakter. Doplňkem léčby mohou být, mimo jiné, také antibiotika. V současné době se uplatňuje i biologická léčba. Ať tak či tak, vždy je lepší pochopit podstatu, nežli léčit následky a dopady, mnohdy jednoduchých dietních chyb. Léčebným šetřivým programem lze tedy výrazně předcházet období ataky a prodloužit tak klidovou fázi choroby.
Crohnova choroba a šetřivá, protizánětlivá strava
Zde je nutno chorobu rozčlenit na dvě fáze. V té první, tedy ve fázi ataky, je třeba striktně dodržovat léčebný program, vyvarovat se dráždivých pokrmů, hrubé vlákniny, peciček, jadérek, ostřejších a tvrdších kousků stravy (slupky, kůrka, semínka, ořechy), které by mohly zanícené střevo ještě více podráždit. Zároveň je dobré ze stravy vyloučit veškeré potraviny, které jsou výrazně kořeněné (dieta povoluje jemné bylinky, jako je majoránka, vývar z kmínu), konzervované, instantní, s přídavkem nejrůznějších dráždivých aditiv. Pozor na uzeniny a masné výrobky, obsahují zákeřný konzervant E250, který může vést ke vzniku malého množství silně karcinogenních nitrosloučenin.
Pozor na mléčné výrobky, jež podporují vznik průjmu. Určité procento „nemocných“ toleruje zakysané mléčné výrobky, během své praxe jsem se však setkala s tím, že vysadit mléčnou složku je více než žádoucí. Pacientům s Crohnovou chorobou ve fázi ataky nedoporučuji také konzumovat lepek. Je tedy vhodné vyloučit pečivo, pšeničné těstoviny, sušenky, oplatky, knedlíky, jakékoliv potraviny, které obsahují pšeničný, žitný či ječný lepek.
Co je tedy vhodné jíst?
Strava by měla být především čerstvá, co nejjemnější, snadno stravitelná, uchystána z několika základních surovin, aby s jejich trávením mělo tělo co nejméně práce. Obecně platí zásada, že k uvaření kvalitně seskládaného pokrmu postačí pět základních ingrediencí.
Dieta při Crohnově chorobě z ovoce toleruje pouze nastrouhané podušené jablko, banán, mixované meruňky a přesnídávky, které uchystáme z těchto třech ovocných plodů. Citrusy všeobecně dráždí, pozor na ně. U zeleniny je výběr podobně omezen, většinou se chystává z kořenové zeleniny, ze které upřednostněme protizánětlivou mrkev, petržel, celer, vyzkoušet můžeme také řepu. Obecně však platí, že pokud zeleninu dusíme či provaříme, tělo ji zvládne mnohem snáze zpracovat. Zařadit doporučuji také dýni, dušený špenát, kvalitní rajské pyré. Pokud při Crohnově chorobě máme rovněž diagnostikovánu histaminovou intoleranci, výrobky z rajčat vypouštíme. Nezapomínejme ani na zeleninu listovou, která, díky protizánětlivému chlorofylu, rovněž napomůže regeneraci unaveného střeva. Z listové zeleniny pak doporučuji chystat blahodárná smoothies, v kombinaci s banánem, oloupaným jablkem, případně meruňkami. Smoothies lze doplnit o konopný protein.
Výtečné jsou zde šťávy. Neznám blahodárnější nápoj, jenž s pečlivostí sobě vlastní léčí zanícený zažívací trakt lépe, nežli mrkvová šťáva. Doporučuji zařadit alespoň 5 x týdně, po ránu, na lačno, v celkovém množství 250 – 300 ml.
Při Crohnově chorobě je dobré myslet na bílkoviny, konzumujeme-li maso, můžeme si dopřát dušené kuřecí, krůtí, králičí, dieta sice povoluje také hovězí a vepřové, osobně však nedoporučuji. Z ryb pak zkusme zařadit kvalitního lososa, disponuje vyváženým poměrem silně protizánětlivých omega 3 a 6 NMK. Z příloh se snažme o bezlepkové varianty, výtečné budou lehce stravitelné jáhly, dušená pohanka, lze zařadit také dobře povařenou quinou, rýži Basmati, dále brambory, batát. Jakmile přejdeme do období remise, lze zařadit taktéž ovesné vločky, červenou čočku, případně povařenou a dobře rozmixovanou cizrnu, zde však nutno vyzkoušet.
Z olejů doporučuji lněný a konopný, které opět nabízejí zajímavé množství protizánětlivých omega 3 a 6 NMK. Používáme je k omaštění hotových pokrmů, nikdy je neprohříváme, neboť mají nižší bod zakouření a nejsou tedy vhodné do teplé kuchyně. Pokud si budeme přát čas od času jemně opražit cibulku, upřednostněme olej avokádový, který je pro tyto účely výborný. Nesmažme, smažené pokrmy odebírají tělu enzymy, zatěžují trávení, mohou podpořit vznik zánětu a průjmů.
Pokud vyloučíme mléčné výrobky, je třeba myslet na vápník, který lze suplovat z máku, jenž zpracováváme v makové mléko. Pokud by takový nápoj v těle působil spíše projímavě, upřednostníme mléko mandlové. Do něj lze rozmixovat banán či meruňky a dopřát si tak zdravou, lehce stravitelnou svačinku. Výborným zdrojem vápníku budou také kvalitní ryby, listová zelenina, melasa či zásaditá strava, která ušetří nejenom vápník, ale také hořčík, zinek či železo. Z vlastní zkušenosti vím, že mnohým pacientům svědčily zakysané výrobky z kozího mléka, které se dají, pokud tělo přijímá s láskou a klidným pocitem v břiše, zařadit. Kozí mléko je totiž prosté alergenní alfa kaseinové frakce, která se naopak vyskytuje v mléku kravském.
Pozor na cukr, pokud lze, nahraďme jej medem, ale opět, nepřehánějme to s ním. Troška medu může dosladit jemnou pohankovou kaši po ránu, nepřislazujme pak však již nápoje, ty si vychutnejme v jejich přirozené podobě. Pitný režim doplňme o čistou pramenitou vodu (bez CO2), bylinné čaje, výborné je lapacho, které má dar upevňovat imunitní systém. Dále to bude směs nejrůznějších bylinek, jako je lípa, černý bez, heřmánek, šípek, máta, mateřídouška či meduňka.
Na podzim, v zimě a z kraje jara zařazujme dýně, které jsou k zažívání velmi přátelské. Z nich pak chystejme nejenom polévky, také omáčky či jemná obědová pyré, která vhodně doplní plátek kuřecího masa a vařeného batátu.
Protože autoimunitní poruchy jsou ve své podstatě zánětem, snažme se zařadit co nejvíce protizánětlivých potravin. To budou všechny, které obsahují omega 3 a 6 NMK, ve vyváženém množství a poměru, dále zelený čaj, jáhly, dýně, mrkev, petržel, listová zelenina, potraviny s vysokým obsahem vitamínu C, E, zinku, selenu. Jídelníček lze proložit preparáty s obsahem léčivého aloe, dále také doplňky obsahující vápník, železo či také Melasu. Mysleme na vitamín D, který je, co se imunity týká, rovněž nenahraditelný. V průběhu léta jej načerpejme přirozeně a to ze slunce.
Otužujme se, neboť autoimunita, to je zánět. Dostatečně spěme, dýchejme, živme v sobě lásku a klid. Odpočívejme a ve chvílích volna sportujme. Sportem však nemyslím maratón či trávení dlouhých hodin v posilovně. Právě naopak, výborná zde bude jóga, plavání, cviky s vlastní vahou, dlouhé procházky prosluněnou krajinou, to vše upevní nejenom tělo, ale také ducha.
Buďme tedy zdrávi, neboť zdraví je jedním z přirozených základních principů, který se nám mnohým však daří výtečně ztrácet.