Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnešním článkem bych vám ráda nabídla několik tipů, kterými lze upevnit imunitu dětí. Samozřejmě, faktorů, které ovlivňují obranyschopnost nejmenších, existuje nespočet, ať už se jedná o genetiku, stavy po očkování, disharmonické rodinné prostředí, užívání léků, dostatek fyzického ale také psychického odpočinku, v prvé řadě však také o stravu. Mnohé maminky jí stále přikládají minimální význam. Strava je něco, co má zasytit a je již jedno, co to bude. Přitom je rozdíl, zda dítku k obědu uchystám jahelný knedlík se zeleninovou omáčkou a kouskem dušeného masa, oproti smaženému sýru a hranolkům.
Dám Vám příklad z praxe. Přichází ke mně řada maminek, které neustále řeší to, že jsou jejich děti nemocné. Upozorňuji, že tyto maminky nekojí, byť se jedná o děti mladší jednoho roku. Ze své zkušenosti vím, že kojení je jedním z nejkvalitnějších imunitních dopingů. Vždy zabrousíme k tématu strava. A zde se pak dějí věci. Maminky většinou apelují na to, že se dětem snaží dávat dostatek ovoce a zeleniny, často však podotknou, že ovoce je nabízeno formou přesnídávky či kupovaného džusu a zelenina pouze prostřednictvím polévky. Svačinky jsou vyplněny sladkými piškoty, koblihou, případně buchtičkou typu Brumík, Kinder, které si se zdravou stravou příliš nezadají. Nevhodné nápoje, jako jsou sladké čaje, džusy z koncentrátu, limonády sycené CO2. Instantní potraviny, potraviny, které se od svého základu mnohonásobně vzdálily. Cukr, bílá mouka, mnohdy i aditiva. To vše narušuje křehkou acidobazickou rovnováhu vyvíjejícího se těla, přispívá ke vzniku zubního kazu, úbytku vápníku, hyperaktivitě a roztěkanosti dětí, ale také k oslabení imunity. Přitom mnohdy stačí učinit pouze krok stranou.
Kůže, výtečný indikátor vnitřního prostředí
To, že své děti nekrmíme správně, mnohdy poznáme na jejich kůži. Není sice pravidlem, u 70 % dětí však kůže ven filtruje vše, s čím si tělo neporadí. Výborným projevem bude atopický ekzém, drobná vyrážka na kůži, ale také svědící nos či neustálá, mnohdy až chronická rýma. Pokud tedy dítko vykazuje výše zmíněné, namísto kortikoidů a dalších léčiv, nesoucích si s sebou celou řadu vedlejších účinku, vyzkoušejme nejdříve upravit stravu. Příčina atopického ekzému může vězet v intoleranci laktózy či alergii na kravskou bílkovinu, tzv. kasein. Maminky veganských dětí zase mohou dělat chybu tím, že jídelníček staví na sóji. Sója by se v jídelníčku dětí, neměla vyskytovat vůbec. A v pokrmech dospělých, jen velmi mírně, maximálně v podobě tempehu.
Vyloučíme-li z jídelníčku lepek či kravské mléko, někdy je potřeba kombinace obojího, může se stát, že v kuchyni dochází inspirace. Pokud jsou děti alergické na kasein kravského mléka, mnohdy stačí zaexperimentovat a kravské výrobky nahradit kozími. S lepkem pak nevidím vůbec žádný problém. Ranní pečivo lze nahradit kašemi, které chystáme z jáhel, pohanky, později, zhruba od 2 let také amarantu, quinoy. Ze stejných ingrediencí můžeme upéci chleba, zdravější formu buchty s ovocem.
Vitamín C
V létě bývá deficit vitamínů zanedbatelný, přes zimu se však může stát, že dětem „céčko“ pochybí. Přitom, tento vitamín je pro tělo naprosto nenahraditelný (představuje až 80 % celkové potřeby vitamínů), a to nejen, co se imunity týká. Zastává celou řádku dalších funkcí, jako je správný vývoj kosterní soustavy, zubů, kůže, nezbytný při hojení ran. Důležitý v prevenci některých typů nádorů, usnadňuje vstřebávání železa a zároveň váže těžké kovy, jako je například olovo. Žijeme-li v blízkosti hlavních komunikací, snažme se celkově navýšit vitamín C stravou.
Jiří Janča ve své knize, Co nám chybí, dokonce píše: „V průběhu silné emoce, např. silného hněvu, rozčilení apod. dovedeme „spálit“ 2000 až 3000 mg vitamínu C, někdy i více.“ A to je už panečku slušná ztráta, vždyť doporučená denní dávka čítá zhruba 100 mg. Udržujme tedy své děti v lásce, klidné a vyrovnané.
Zajímavé je, že člověk, na rozdíl od jiných živočišných druhů, není schopen vitamín C „vyrobit“ a je tedy závislý na jeho příjmu z vnějšího prostředí. Vitamín C bývá hojně zastoupen v listové zelenině, citrusech, černém rybízu, šípcích, paprice, ale také rakytníku, řeřiše, petrželové nati. Ničí jej oxidace (reakce s kyslíkem), budeme-li však např. zeleninu vařit v hrnci opatřeném pokličkou, docílíme výrazně nižších ztrát, než kdybychom pokrm vařili bez poklice. Vitamín C ušetříme také tak, že zeleninu, rovněž i brambory, vložíme do hrnce s vroucí vodou, nikoli do vody studené, kterou následně zavaříme. Výborným technologickým postupem bude také chystání v páře.
Jak se pozná nedostatek vitamínu C?
Opět budu citovat Jiřího Janču: „Nejjednodušeji na spodní části jazyka. Při jeho nedostatku se na tomto místě vyskytují zvláštní žilky. Jsou to zhrublé červené čáry. Dále se objevují malé skvrnky a skupiny červených skvrnek nebo šupin na ramenech. Pozdějším symptomem je krvácení z dásní při čištění zubů nebo při ukousnutí něčeho tvrdého.“
Jak navýšit vitamín C v dětském jídelníčku
- K výtečným zdrojům budou patřit zelené natě, ať už petržel, pažitka, ale také celerová nať, kopr, řeřicha. Vedeme-li děti k zelenině odmala, téměř okamžitě si ji oblíbí. Snažme se je naučit, že petržel není jen ozdobou talířku, ale vítaným zdrojem protizánětlivého chlorofilu, vitamínů, vápníku či železa.
- Rakytník, který již dnes můžeme zakoupit v podobě sirupů, šťávy, čaje, také jej můžeme zakonzervovat mražením. Přítomný rutin se postará, že vitamín C zůstane velmi dlouho stabilní. Dětem doporučuji přes zimu každé ráno nabídnout 1 čl rakytníkové šťávy.
- Šípkový čaj, jehož sezóna je v plném proudu. Šípky je nejlépe macerovat, případně, je rozdrtit a přes noc vylouhovat v čisté punčoše. Ráno pak macerát smísit s oblíbeným dětským čajem.
- Výborným zdrojem budou také brambory, které vaříme pod poklicí, ve slupce.
- Saláty z listové zeleniny, ovocné saláty, nevykazuje-li dítko alergii, lze zařadit také kiwi.
- Medvědí česnek, jehož sezóna vypukne v průběhu března a který lze dětem rovněž nabídnout, například jako součást čerstvých pomazánek.
Příklady jídelníčku:
- snídaně: Jáhelník se sušenými švestkami, kozím tvarohem + rakytníkový čaj
- desátá: ovocná miska s oříšky
- oběd: dušená treska s brokolicí, brambor s petrželovou natí + polníček
- svačina: kozí kefírové mléko s rybízem (do mléka lze zapracovat rybíz mražený)
- večeře: dýňová polévka s jáhly a řeřichou
Betaglukany
Co se podpory dětské imunity týká, již jste o nich určitě slyšeli, nejspíše pak ve spojitosti s hlívou ústřičnou. Tyto, mimo jiné také velmi silné antioxidanty, výrazně podporují funkci makrofágů. Makrofág je buňkou přirozené imunity, která hraje velmi důležitou roli v imunitní reakci. Výtečnými zdroji bataglukanů budou houby, jako je například již zmíněná hlíva ústřičná. Z té lze uchystat výborný pokrm na způsob guláše, samozřejmě, u dětí budeme šetřit s kořením. Jisté množství přirozených betaglukanů vykazují také ječmen či oves, bohužel, na rozdíl od hub, se v aktivaci makrofágů jeví jako neúčinné. Odmítají-li děti konzumaci hlívy, při slabší imunitě lze nabídnout také potravinový doplněk.
Jak vyladit jídelníček dětí?
Nebudu se již vracet k tomu, co z jídelníčku vynechat, namísto toho si zmíníme suroviny, ze kterých lze jídelníček chystat. Doporučuji dodržovat nižší glykemický index, zachovat acidobazickou rovnováhu stravy, dostatek minerálů, vitamínů, u větších dětí jemně navyšovat vlákninu, nebát se enzymů, které nacházíme v čerstvých potravinách. Nejvhodnější je konzumovat potraviny lokální, potraviny základní, které nejsou zatíženy přílišným zpracováním. Pokud to jen trošku jde, upřednostnit potraviny organicky pěstované. Myslet na pitný režim, který skládáme z čisté vody, bylinných čajů, doma uchystané, ředěné ovocné či zeleninové šťávy.
Nový nákupní seznam
- žitný kváskový chléb, špaldový chléb, ovesné vločky
- jáhly, pohanka, quinoa, amarant, ječné kroupy, Bio rýže Basmati
- brambory, batáty
- luštěniny: červená čočka, cizrna, mungo fazole
- ječný slad, kvalitní med, melasa
- kozí sýr, tvaroh, jogurt, kefír
- kvalitní maso, ryby
- dostatek ovoce a zeleniny
- zelené natě
- oříšky, semínka, sušené ovoce
- pšeničné klíčky, lahůdkové droždí
- lněný, konopný, olivový olej => studená kuchyně
- kokosový, avokádový olej => teplá kuchyně
- máslo
- bylinný čaj, rakytníková šťáva
Láska, utvářející harmonické prostředí
Bez lásky chřadneme, strádáme, porušujeme svou křehkou skořápku, která nás chrání před okolními vlivy. Láska je jednoduše základ. Cítíme-li se milovaní a v bezpečí, naše niterní prostředí funguje na zcela jiné frekvenci, nežli organismus stresovaný, prahnouce po vlídné dlani. Děti, jež jsou milovány, děti rodičů, kteří žijí v harmonických láskyplných vztazích, nemají téměř potřebu stonat.
Věnujme svým dětem dostatek času, během kterého pořádejme výlety, procházky, sportujme. Učme děti otužování, dostatečnému odpočinku, zálibě v přírodě, namísto dlouhého vysedávání před televizní obrazovkou, případně notebookem. Láska, správně poskládaná strava, dostatek léčivého pohybu, spánku, vyrovnané vnitřní prostředí, ale také okamžiky, ze kterých profituje naše duše, to vše může být cestou, jak z našich děti vychovat silné a zdravé bytosti.